Společnost

Styl je důležitější než móda, říká jeden z největších sběratelů módy na světě

Styl vydrží, móda umírá, říká v úvodu našeho rozhovoru muž, jehož sbírka patří svým rozsahem mezi nejvýznamnější soukromé kolekce vintage módy na světě. Část můžete vidět i v Praze. 
Foto: Lubomír Príbyl
Ve stopách nejnovějších trendů se vydalo letos i Museum Kampa, když uvedlo výstavu Paradox módy: Móda versus umění. Svým rozsahem se sice nemůže měřit s globálními fenomény jako Christian Dior: The Designer of Dreams, Thierry Mugler Couturissime nebo expozicí Schiaparelli v pařížském Musée des Arts Décoratifs, přesto si pražské muzeum tímto projektem vydobylo své místo na slunci. Navíc je jedním z prvních muzeí ve střední Evropě, které přišlo s velkou výstavou módy, v níž konfrontuje vlastní umělecké exponáty s vintage oblečením. To zapůjčila Nadace Alexandra Vassilieva — na vlastní oči tak můžete spatřit originální kreace Coco Chanel, Christiana Diora, Paco Rabanne, Niny Ricci, ale i dalších tvůrců, kteří formovali módu 20. století. 
Nadaci založil v litevském Vilniusu před více než deseti lety mezinárodně uznávaný historik módy, scénický a kostýmní výtvarník Alexandre Vassiliev, jehož kolekce mistrovských módních děl se v současnosti řadí mezi nejzásadnější soukromé sbírky na světě. Díky obrovskému počtu unikátních exponátů se jeho nadace podílela na více než 250 výstavách ve všech koutech planety — od Austrálie Japonsko, USA, Hongkong přes Francii, Itálii, Turecko, Belgii až po Island. Sběratele a autora knihy Beauty in Exile pro Vogue CS vyzpovídala Nataliya Bogachova, módní historička z Oděsy, která momentálně žije v Česku, kde působí jako Academic Manager na The University of New York in Prague.

Jak jste se dostal k historii módy? 

Můj otec byl kostýmní výtvarník, matka herečka. Na jevišti nosila historické kostýmy. O dějiny módy jsem se začal zajímat už v pěti letech. 

Proč jste začal sbírat právě módu? Jak to celé začalo?

Jelikož jsem se narodil během komunistického režimu v Moskvě, vždycky mi chyběla krásná móda a luxus. Starožitnosti z carské doby jsem začal sbírat v osmi letech, první historické šaty z roku 1880 se mi povedlo získat v roce 1974.
Foto: Lubomír Príbyl

Kolik kusů ve své sbírce nyní máte? Musí být obtížné udržovat je...

Momentálně asi 500 000 kusů, ale nejedná se výhradně o oděvy. Šest tisíc z toho tvoří portréty, návrhy, fotografie, doplňky, historické flakony od parfémů, kosmetiky, šperky, knoflíky, vějíře, rukavice, boty, klobouky atd. Většinu jsem uskladnil v litevském městečku Visaginas, ve skladu o rozloze 2000 metrů čtverečních, část také najdete v kanceláři nadace v 15. pařížském obvodu. 

Které objekty považujete ve své sbírce za klíčové? 

Haute Couture šaty od značek Worth, Doucet, Paquin, Fortuny, Poiret, Chanel, Schiaparelli, Lelong, Heim, Balenciaga, Dior, Fath, Balmain, Cardin, Courrèges, Paco Rabanne, Yves Saint Laurent, Gaultier. 

Na výstavě Paradox módy můžeme vidět mnoho věcí z 60. let 20. století. Máte v historii odívání oblíbené období, o které se obzvlášť zajímáte? 

Mezi mé oblíbené patří empír, romantismus, viktoriánské období a jeho látky, secese, art deco i polovina 20. století.

Chtěl byste upozornit na nějaké konkrétní exponáty?

Doufám, že si návštěvníci naší pražské výstavy oblíbili kousky značek Cardin, Courrèges nebo Paco Rabanne s futuristickým nádechem.

Co současná móda? 

I ta mě baví, rád bych do své sbírky přidal také české návrháře. Při pobytu v Praze jsem měl možnost získat několik nádherných kousků ve stylu art deco.

Existuje v současné době v módním průmyslu návrhář nebo značka, jejíž vize podle vás perfektně odrážejí dobu, v níž žijeme? 

Jako jednoho z nejvlivnějších návrhářů naší dekády bych označil talentovaného gruzínského návrháře Demnu, který stojí v čele módního domu Balenciaga.

Jak byste popsal spojení módy a doby? Jak se takové spojení odráží ve vaší sbírce? 

Móda byla vždy zrcadlem společnosti, jejím nejvěrnějším odrazem. Řekl bych, že historik většinou popisuje historická období právě podle jejich módy. Bylo to tak v minulosti a děje se to i v dnešní době plné globálních problémů a chaosu. Nechť mír zvítězí ve všech válkách na této zemi.

Co pro vás znamená sběratelství? 

Dal jsem si za cíl zachovat jedinečné kreace a předměty pro budoucí generace. A jsem velmi rád, že mohu své poklady z 60. let vystavovat v pražském Museu Kampa. 

Proč právě Praha, jaký k ní máte vztah?

Praha je jedním z nejkrásnějších a nejúžasnějších měst na světě, skvělou reminiscencí architektonického vkusu minulosti i současnosti. Mnohokrát jsem ji navštívil, moje rodina se podílela na jejím uměleckém rozvoji, neboť můj otec a strýc pracovali v pražském Divadle na Vinohradech, kde v 70. letech 20. století nastudovali s velkým úspěchem inscenaci Car Fjodor se skvělými českými herci (Premiéra byla v říjnu 1975, představení režíroval Petr Pavlovič Vasiljev. V hlavních rolí se objevil Jaromír Hanzlík a Hana Maciuchová, pozn. red.). 
Styl je důležitější než móda, ale móda přináší více peněz a je instantní.

Když se dražila umělecká sbírka Pierre Bergé/Yves Saint Laurent, Bergé si ponechal kvadriptychový portrét YSL od Andyho Warhola. Kdybyste měl prodat svou sbírku, který předmět byste rozhodně nedal z ruky?

Kdybych měl prodat svou sbírku, nechal bych si rodinné předměty. Nicméně stále sním o tom, že vytvořím muzeum historie módy. A proč ne zrovna v Praze? 

Čím je vaše módní sbírka výjimečná?

V rámci východní Evropy rozhodně svou velikostí. A nepomohu opomenout ani silný vztah mezi Východem a Západem, historií a modernou, malířstvím a uměním, tancem a módou.

Diany Vreeland se jednou zeptali, zda je možné mít styl bez peněz. Jaký to vidíte vy? Je možné být módní nebo stylový bez peněz?

Samozřejmě, pokud nakupujete v second-handech, můžete se oblékat za méně peněz a zároveň stylově. Styl vydrží, móda umírá.
Foto: Martin Šimral
Alexandre Vassiliev v Museu Kampa