Society

Takuro Kuwata o vztahu módy a keramiky

Mohlo by se zdát, že tato řemesla, tyto umělecké formy, si nemohou být vzdálenější. Ale zdání klame. Tohle pas de deux se tančí relativně dlouho. A o co více pozornosti lidé věnují tomu, čím se obklopují, tím krásnější tanec módy s keramikou je.
Inspirován přátelstvím módního návrháře Isseye Miyakeho a hrnčířky Lucie Rie, Jonathan W. Anderson, kreativní ředitel Loewe, přizval ke spolupráci na své aktuální kolekci umělce Takura Kuwatu – finalistu předloňského ročníku soutěže Loewe Craft Prize. Výsledek je fantastický. Můžete ho vidět (a cítit) na kabelkách i na šatech. Jonathan tím chtěl lidem připomenout, že stejně jako keramika, i móda vzniká lidským dotykem; že jde také o řemeslo.
Foto: Peter White/Getty Images
Loewe, podzim/zima 2020
O tom, proč móda s keramikou stále častěji nacházejí společnou řeč, kdy to mezi nimi jiskřilo v minulosti anebo jak vypadá spojení těchto uměleckých oborů v našich zeměpisných šířkách, se můžete dočíst v prosincovém vydání Vogue. Nad tím, nakolik se za poslední dobu změnil pohled lidí na keramiku, ale i jak se liší přístup Japonců k předmětům každodenního užití od našeho, uvažuje Takuro v následujícím rozhovoru.
V posledních měsících a vlastně i letech je o keramiku rostoucí zájem. Čím dál více lidí ji oceňuje, čím dál více lidí s ní pracuje. Jak si tuto náhlou změnu vysvětlujete?
To, že jsou lidé stále více přitahováni keramikou, je do značné míry ovlivněno environmentálními problémy a přechodem společnosti z analogového na digitální. Současný digitální svět potlačil potřebu používat naše smysly, například dotek, a v důsledku jsme svědky rostoucího zájmu o přírodní, taktilní objekty a zážitky. U řemesel, jako je keramika, vzniká dílo v mnoha případech dialogem s materiály a já věřím, že naši klienti si toho začínají všímat.
Foto: Peter White/Getty Images
Loewe, podzim/zima 2020
Změnila pandemie způsob, jakým na keramiku nahlížíme?
Přestože si nemyslím, že pandemie změnila úhel pohledu na keramiku přímo, řekl bych, že vytvořila příležitost pro lidi obdivovat řemesla a ručně vyráběné objekty, obzvlášť ty určené ke každodennímu užití. Umím si představit, že s tím roste také schopnost docenit vysokou kvalitu.
Připadá mi, že my na západě některé předměty zkrátka jen používáme, kdežto Japonci jako by nad nimi rozjímali. Jako by už při jejich tvorbě zvažovali víc než jen funkčnost a materiálnost, jako by šli do hloubky.
Protože Japonsko je ostrovní národ s historicky omezenými zdroji, máme v sobě zakořeněný respekt k tomu, čeho je málo. To se odráží ve způsobu, jakým jíme, ale i v tom, jak na předměty každodenního užití nahlížíme. Přistupujeme k nim, jako by měly duši, a tak je udržujeme v dobrém stavu, aby dlouho vydržely. Když se rozbijí, opravujeme je. Tento přístup se dá pozorovat na tradicích, jako je kintsugi, technika využívaná k opravě rozbitých nádob zlatem. Jejím cílem je nejen něco opravit, ale zároveň to ozdobit.
Také si myslím, že máme unikátní způsob oceňování myšlenek, které k nám přicházejí z jiných kultur. Vítáme je a upravujeme je příznačně japonským způsobem. Pití čaje, které k nám přišlo z Číny, se u nás vyvinulo v čajový ceremoniál, což dalo později vzniknout wabi sabi. Obdobně, když se u nás po druhé světové válce ze západních zemí rozšířila kultura jedení masa, jsme v návaznosti na to začali připravovat japonské wagyu steaky. Takovými způsoby Japonci smýšlejí i během výroby něčeho vlastního.
Foto: Peter White/Getty Images
Loewe, podzim/zima 2020
I móda se dnes více zajímá o keramiku. Tyto obory mají bohatou společnou historii, ale dnes je jejich spojení jaksi viditelnější. Vaše spolupráce s Loewe je toho dobrým příkladem. Co podle vás dnes dělá keramiku tolik módní?
Módní průmysl mi připadá úžasný, dává člověku možnost vyjádřit se tím, že něco nosí. Tak jako má keramika svou funkci v podobě nádobí, má svou funkci také oblečení. Je to také žánr, kterému jde o užitkovost i o krásu. Móda neustále hledá nové nápady. Od materiálu, třeba textilu, až po design. A právě textil měl vždy k řemeslu blízko. Velký rozdíl mezi módou a keramikou je ten, že oblečením se vyjadřujeme mimo domov, zatímco keramikou uvnitř. V posledních letech se způsob našeho smýšlení o environmentálních problémech změnil. Lidé tíhnou spíš k organickým potravinám a také pečují o své zdraví. S takovými tendencemi jde pozornost věnovaná řemeslné práci ruku v ruce. Lidé dnes přehodnocují prostor, ve kterém žijí, a chtějí mít například progresivnější, současnou keramiku a nádobí.