Society

Jak si ušít (a užít) vlastní roušku

Designérka Barbora Procházková pro Vogue navrhla roušku Covid, kterou si můžeme snadno ušít a individualizovat doma. Voilà šablona s návodem.
Říká se tomu syndrom vařené žáby. Jedna bajka praví, že když hodíte žábu do vroucí vody, vyskočí ven, ale když ji hodíte do studené a začnete vodu zahřívat, žába si nevšimne, že ji vaříte, a uvaří se docela. Jako tahle žába jsme i my byli vhozeni do studené vody.
27. ledna ráno jsem odlétal do Kodaně. Už jsem seděl u gatu, když mi přišel e-mail od teoretičky módy Heleny Jarošové. „Ať vás hlavně mine krutý cestovatel Korona,“ loučila se v něm a já neměl ponětí, koho tím myslí.
Dnes by už netápal vůbec nikdo. Dva měsíce a hranice jsou zavřené, mnohé dveře taky, včetně těch do našich domovů, a pokud je přece jen otevřeme, snad nikdo z nás si nedovolí vyjít na ulici bez roušky. Jen žába by ignorovala varovné signály a nechala se uvařit.
Taková rouška se stala neodmyslitelnou součástí našeho outfitu, jako třeba boty, a v tomhle ohledu není jen funkční záležitostí. Měli bychom se v ní cítit dobře a ideálně mít pocit, že nám sluší.
V dubnové Vogue se můžete dočíst o designérce Barboře Procházkové, absolventce Ateliéru design oděvu a obuvi na UMPRUM, která v rámci diplomové práce vytvořila Project Sapience. Tak nazvala svůj koncept udržitelné módní značky. Ta nenabízí hotovou módu, ale papírové střihové šablony různých designů s návodem pro domácí šití. Geniální. Návrhářka tím učinila odvážný krok: Bojovat s nadprodukcí tím, že se o své savoir-faire podělí se zákazníky.
Koho jiného požádat, aby navrhnul roušku pro čtenáře a čtenářky Vogue? Bára, vytížená šitím roušek pro nemocnice i známé, souhlasila, a patří jí za to náš velký dík. Děkujeme také Olbramovi Pavlíčkovi za grafickou úpravu a Pavle Dydovičové za digitalizaci.
Spojte užitečné s příjemným a buďte při šití kreativní. Můj tip:
„Feels so gay, feels so bright“, že?
Rouška, kterou pojmenovala Covid, má dvě vrstvy i prostor pro filtr a díky stahování pod bradou se přizpůsobí tvaru obličeje. Nejlépe uděláte, pokud ji ušijete ze 100% bavlny nebo lnu o velikosti 50 x 30 cm. Vedle toho budete potřebovat proužek bavlny, šňůrku či tkaloun v délce 140 cm, eventuálně plastovou brzdičku nebo dvě.
Foto: Barbora Procházková (Project Sapience)
Dámská rouška
Foto: Barbora Procházková (Project Sapience)
Pánská rouška
Jak na to?
  1. Vystřihněte šablonu, položte ji na přeloženou látku (dvě vrstvy) a přišpendlete ji. Podle značek na šabloně počítejte s přídavky 0,5 a 1 cm na šití. Drobným nástřihem poznačte základní body a látku vystřihněte.
  2. Na každém dílu zvlášť sešijte strany E asi 0,5 cm od okraje, tím vznikne prostor pro nos. Boční strany, označené jako C a D, zahněte 1 cm do rubu a prošijte.
  3. Takto připravené díly složte lícem k sobě, sešpendlete a 0,5 cm od okraje sešijte horní strany označené jako A. Strany B sešijte pouze po nástřihem označené body (uprostřed tak vznikne malý otvor pro protažení tkalounu). Otočte roušku lícem ven a pečlivě vyžehlete okraje.
  4. Z líce prošijte strany A i B asi 1 až 1,3 cm od okraje (v celé délce) – tímto krokem vytvoříte tunel pro tkaloun.
  5. Tkaloun protáhněte horní i dolní stranou tak, aby se oba konce tkanice potkaly v otvoru pod bradou (do tunelu vstupuje otvorem uprostřed strany B).
Pokud chcete roušku fixovat až v týlu, je potřeba tkaloun protáhnout nejprve stranou A, na tkanice umístit brzdičku, která bude při nošení vzadu na hlavě, a až následně tkanice protáhnout stranami B tak, aby se opět setkaly v otvoru pod bradou.
Šablonu k vystřižení (v poměru 1:1) si můžete stáhnout a vytisknout zde (měřítko nezapomeňte nastavit na 100 %) a najdete ji i v příští Vogue.