Society

Hanne Gaby Odiele o tom, co to znamená být intersexuální

Jedna z největších hvězd současného modelingu je intersexuální, a nejenže se o tom neostýchá hovořit – považuje to za důležité. Jenom proto, že nesplňujete omezené představy společnosti o tom, jací byste měli být, totiž neznamená, že je s vámi něco špatně.
Intersexuálů je přibližně stejně tolik jako lidí se zrzavými vlasy. Přesto spousta z nás tápe, co to vlastně intersexualita je. A to je nejspíš kámen úrazu. Být člověkem se nerovná být ženou nebo mužem. Navzdory tomu, co nám od mala říkají, je tahle paleta daleko barvitější.
„Být intersexuální může být docela cool,“ říká Hanne Gaby Odiele, kterou můžete znát třeba z obálky aktuálního čísla Vogue Czechoslovakia. Své slávy využívá k tomu, aby pomohla změnit postoj společnosti.
Foto: Dan Beleiu
Obálka listopadové Vogue
Hanne Gaby se narodila bez dělohy a vaječníků, s vnitřními varlaty produkujícími testosteron. Její tělo však bylo vůči mužskému hormonu odolné a měnilo ho v estrogen. Právě proto vypadá spíš jako žena. A možná právě proto je dnes jednou z nejúspěšnějších modelek současnosti. Nutno dodat, že v dětství podstoupila několik operací, aby byla více ženou – více normální. Nebylo to tak docela rozhodnutí jejích rodičů, jak byste si mohli myslet. To lékaři rozhodli o jejím osudu na základě předsudků. Dnes proti podobně zbytečným a hlavně nevratným zákrokům páchaným na intersexuálech bojuje.
Vlastně se nyní sám dopouštím chyby, když o ní píšu jako o ženě. Hanne Gaby je raději, když v souvislosti s ní lidé nepoužívají zájmena „on“ nebo „ona“. Upřednostňuje „oni“. V angličtině už je to běžné, v češtině to zní nezvykle.
Ale jak odpovědi přeložit z angličtiny do češtiny tak, aby zněly neutrálně? Dovoluji si použít ženský rod. Pokud je to špatně, mea culpa – uvítám podněty, jak to příště udělat správně.
Kdy jste zjistila, že jste intersexuální?
Vždy jsem věděla, že je se mnou něco jinak, protože jsem jako malá trávila spoustu času v ordinacích a nemocnicích, ale skutečně jsem se to dozvěděla až v sedmnácti. Četla jsem si článek, kde někdo popisoval svou intersexualitu a já se v tom našla. Pak jsem se zeptala svého lékaře. Překvapilo ho, že jsem na to přišla sama, a pověděl mi, že je více lidí, jako jsem já. Do té doby mi říkali, že můj zdravotní stav je unikátní.
Co vás přimělo k tomu o tom hovořit veřejně?
Chtěla jsem upoutat pozornost na zacházení intersexuálních dětí. Dělám to ale i pro sebe. Vyprávím svůj příběh a život díky tomu vedu plně. Ani na chvíli jsem toho nelitovala. Zabíjelo mě to ticho. Jsem hrdá na to, kdo jsem, a nic bych neměnila.
Říkali vám někdy, abyste to skrývala a nemluvila o tom?
Ano, neustále. I mým rodičům.
Proč je podle vás pro některé lidi tak obtížné akceptovat skutečnost, že po světě nechodí jenom muži a ženy?
Protože jsme jako společnost nastavení tak smýšlet. Tahle oddanost k tomu vnímat gender binárně bohužel způsobuje, že se mrzačí genitálie intersexuálních dětí.
Foto: Dan Beleiu
Hanne Gaby ve svetru a kalhotách Boss, kabátu Yanina Couture, botách Drome, ponážkách Calzedonia a s náušnicí Gucci. Celou story najdete v listopadové Vogue, která je právě na stáncích.
V nízkém věku vám odstranili varlata. Myslíte, že byste se dnes cítila jinak, kdyby se to nestalo?
Ano. Byla jsem totiž zdravé, normální dítě. Mé tělo mi dávalo všechno, co jsem potřebovala, ale doktoři mě o to připravili a nahradili mé hormony. To vedlo ke zmatenému, bolestivému dětství. Mnoho obtížných vzpomínek má na mě dodnes vliv.
Co jste si tenkrát myslela, že se s vámi děje?
Bylo to těžké období, protože jsem prostě jen chtěla mít dětství a místo toho jsem trávila čas v nemocnici, kde mě pozorovali a dělali mi testy. Bylo to invazivní a děsivé. Měla jsem z toho pocit, že jsem chyba, co pořád potřebuje opravovat.
Jaké jsou následky takového zacházení?
Nic z toho, co jsem podstoupila, nebylo ve prospěch mého zdraví nebo bezpečí. Vše vedlo jen k tomu, abych zapadala do ideologické kolonky heteronormativní společenské struktury. Ty operace byly v podstatě provedeny pro muže – „pro budoucího manžela“, jak by asi řekli ti doktoři. Vedlejší účinky mohou být ztráta citlivosti, brzká menopauza, osteoporóza, inkontinence, sterilizace a tak dále, ale také jsou všechny ty zákroky nevratné. Intersexuálové, kteří jsou zdraví, by měli mít možnost sami rozhodnout, co se s jejich těly bude dít.
Co s vámi dělá hormonální terapie?
Hormonální terapie v podstatě doplňuje to, o co jsem jako malá byla připravena. Není to něco, co bych si přála podstupovat, ale musím brát hormony do konce svého života, jinak by mi zkřehly kosti.
Jak se k tomu staví vaši rodiče? Hovoříte o tom, co se dělo ve vašem dětství?
Mám milující rodiče, kteří mě podporují. Mluvíme spolu otevřeně a na tohle téma jsme vedli diskuze. Většina rodičů je zkrátka neinformovaná a jsou zahnáni do kouta, kde se ze strachu rozhodnou, aby jejich dítě podstoupilo operaci. Proto si myslím, že je tak důležité to zviditelnit. Chci, aby rodiče věděli, že intersexualita není problém. Skutečný problém je to, jak na nás nahlíží společnost, lékaři obzvlášť.
Kdybyste intersexuálům mohla vzkázat jedinou věc, jaká by to byla?
Spojte se se svou komunitou. Nejste sami. Můžeme milovat a být milováni. Jste neuvěřitelně výjimeční.