Společnost

Fejeton Martina Váši: Je lesklé čelo tabu nebo trend?

Jakmile je Martin Váša po dnu stráveném v odvážném prostředí MBPFW konfrontován s vlastním odrazem v zrcadle, začíná se ptát, které tabu by mělo lehnout popelem jako další.
Je právě tolik, kolik je, a vaše oblíbená stránka Vogue.cz přináší epizodu ze života mě.
Akorát jsem se vrátil z Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku. Viděl jsem vše, co jsem vidět chtěl, na mole i mimo něj. Ve zkratce:
  • Dívka sedící naproti mně neměla oholené nohy. Možná se jí prostě nechtělo, ale já jsem se to rozhodl chápat jako demonstraci feminismu a připadalo mi to cool.
  • Stejně jsem si vyložil také moment, kdy Vanda Janda zavírala show Lukáše Krnáče a prakticky odhalila prsa.
  • Nebyla sama. Hrudník, nově nabytý poctivým cvičením, ukázal také Miro Sabo. (Podle svých slov se snaží cvičit v posilovně John Reed každý den a z blíže nespecifikovaného důvodu požadoval, abych uvedl, že tam chodí také Standa Majer.)
  • Boris Kráľ znovu dokázal, že umí chodit na podpatcích se stejnou lehkostí, s jakou ovládá jehlu a nit.
  • Kristýna Coufalová je zase o krok blíž k tomu stát se českým Michelem Gaubertem.
  • Ina T. odešla ještě před zahájením jedné z přehlídek kvůli přítomnosti Andreje Babiše.
  • Tanečníci Baletu Národního divadla se v Rudolfinu pro Zuzanu Kubíčkovou svlékli do kalhot.
  • A později toho dne se svlékalo znovu, když modelové Jana Černého při defilé vyběhli na runway jen ve spodním prádle. Naštěstí na Letenské pláni, takže pokud se někomu sbíhaly sliny, Big Mac byl doslova co by kamenem dohodil.
  • Ikea taška obhájila své čestné místo na výsluní třeba vedle ikonické Saddle od Dior, kterou – BTW a FYI – Vanda Janda nosila dříve, než se kabelka v červenci vrátila do butiků v nové podobě od Mariy Grazie Chiuri. Stará dobrá Frakta prostě zůstává relevantní.
  • Ne však tak relevantní, jako je zbrusu nová průsvitná taška Vogue.
  • Casting byl rozmanitý...
  • ...a hlavní lokace Clam-Gallasův palác přenádherná.
  • Kamarád z Budapešti mi v návaznosti na Instastories z MBPFW napsal, že už dlouho přemýšlí o emigraci, ale prý by ho nikdy nenapadlo, že bude jednou chtít utíkat do jiné postkomunistické země. Překlad: Dobře my.
  • Zároveň si akce dokázala udržet obligátní přísný výraz ve tváři. „Podívej se, jak se tady všichni dobře baví,“ pošeptala mi během jedné z přehlídek Jana Plodková. Každý druhý v černém, úsměv aby jeden pohledal. V pořádku.
Domu jsem dorazil blažený. Ani jsem ze sebe nestačil sundat svůj já-to-dneska-vůbec-neřešil-ale-vlastně-trochu-jo outfit, když jsem si všiml něčeho značně znepokojivého. Sebe. Díval jsem se do zrcadla a tam to bylo. Přímo přede mnou. Tabu – mastná pleť. How you doin‘, old friend?
My, pro něž je móda denní chléb (Podle mě pečivo zažívá comeback.), máme strašně rádi tabu, obzvlášť pokud ho můžeme rozkopat botami na jedenácticentimetrových podpatcích. Kluci s rtěnkou, klidně v šatech, a dívky s neoholenými nohami, je-li jim to tak příjemnější, jsou alespoň z mého pohledu taková malá vítězství. Jsou to znamení, že se svět točí správným směrem. Móda totiž chce, abychom se cítili lépe ve vlastní kůži. Tak proč se za tu svou stále stydím?
Nechal jsem odraz odrazem a vrhnul jsem se ke své zásobě kosmetiky. Napočítal jsem třiadvacet zmatňujících produktů. Asi bych neměl být v šoku. Proti lesklé pleti vedu válku už od svých -nácti. Mohl bych o tom napsat knihu. Lesk a bída mého čela. Vyzkoušel jsem zmatňující séra, krémy, spreje, mlhy a v neposlední řadě i ubrousky, které když nebyly po ruce a nebyl zrovna čas na hrdinství, musel v několika případech zastoupit toaletní papír. A samozřejmě taky pudry. „Ty se pudruješ?“ zeptal se mě kdysi jeden chytrák, když mě načapal, jak se – wait for it – pudruji. „Neměl by sis radši jít s klukama zakopat na bránu?“ Pochybuji, že by mi míčová hra mohla pomoct s mastnou pletí. Ale co já vím, nezkoušel jsem.
Faktem zůstává, že když máte mastnou nebo smíšenou pleť a sedíte celý den na módních přehlídkách, kde jste pro velký zájem namáčknutí v poloze, o níž jste ani netušili, že je jí vaše tělo schopné, a ještě na vás míří světlomety, budete i s kombinací všech výše zmíněných zbraní nakonec odcházet shining bright like a diamond.
Naše říjnové číslo je věnované reflexi. A tak jsem se rozhodl, že budu oslavovat tu svou a nebudu se za lesklé čelo stydět. Ono mi totiž nic jiného asi ani nezbývá. A potom, jestli líčení na přehlídce kolekce Preen by Thornton Bregazzi pro letošní podzim a zimu něco napovědělo, brzy přijde den, kdy bude blyštící se čelo nová černá.
Foto: Victor VIRGILE/Gamma-Rapho via Getty Images
Z přehlídky Preen by Thornton Bregazzi, podzim/zima 2018
Než se tak stane, jdu si dát na obličej masku z bílého jílu, zbraň ze všech nejsilnější. Mrk, mrk.