Společnost
Jon Kortajarena: Moderní muž může být silný a citlivý zároveň
Jana Patočková16. 6. 2025
Jeho největším kariérním snem je zahrát si roli dramatika Federica Garcíi Lorcy. Model a herec Jon Kortajarena je rozhodně mnohem víc než řezané lícní kosti a uhrančivý pohled, ačkoli právě díky tomu dobyl světovou módní špičku.
Foto: Alvaro Beamud Cortés for Vogue CS
Jon Kortajarena for Vogue CS
Jona Kortajarenu jste mohli potkat před týdnem na pražském Vogue Summit 2025, kde mimo jiné zmínil, jak rád lenoší a nerad radí ostatním. Právě tenhle muž aktuálně zdobí také jednu z titulek aktuálního vydání Vogue CS. V našem exkluzivním rozhovoru se zamýšlí nad moderní maskulinitou, neváhá upozornit na význam terapie a toho, že by se člověk neměl brát moc vážně.
Pojďme začít tím, že jste se nedávno stal jedním z ambasadorů ocenění Hummingbird Fashion Award 2025. V čem je tato cena výjimečná?
Propojuje výjimečné kreativní osobnosti z celého světa, oslavuje jedinečnost a sdílenou vášeň. Rád bych ukázal, že móda je pro všechny. Je o charakteru, nikoliv o tom, že se máme přizpůsobovat. Skutečný styl vychází z autenticity a z řemeslného mistrovství, ne z trendů. Jako ambasador podporuji diverzitu a samozřejmě globální propojování, protože to je přesně to, co móda skutečně umí: propojuje kultury, vypráví nezapomenutelné příběhy a vzdává hold jedinečnosti. Jsem rád, že mohu být toho součástí. Důležité je pro mě ale i zapojení do charitativní organizace Elton John Foundation. Jedná se o velmi prospěšnou charitativní organizaci, kterou jsem podporoval už v minulosti – a jsem nadšený, že jsem nyní dostal příležitost si to zopakovat. Podpora organizace, která dál šíří osvětu kolem AIDS, je strašně důležitá.
Zmiňujete autenticitu – co pro vás znamená?
Znamená naslouchat sám sobě. Nebát se toho, co uslyšíme, nést za své chování zodpovědnost. Autenticita znamená být citlivý. Uvědomovat si sílu vlastního hlasu, stát za těmi, kteří nemají naše privilegia. Autenticita je nebát se postavit se svým strachům a zranitelnosti. Už roky chodím na terapie. Člověka samozřejmě nezměníte, ale může se zlepšovat, učit, vstřebávat nové poznatky, reedukovat se. Měli bychom všeobecně usilovat o to, být lepšími lidmi.
Foto: Alvaro Beamud Cortés for Vogue CS
Jon Kortajarena for Vogue CS
To, co říkáte, je velmi důležité a silné, stejně jako šíření osvěty ohledně terapie. Jaký je podle vás ideál moderní zdravé maskulinity s ohledem na to, že se sítěmi šíří nenávistná rétorika toxické maskulinity a mysogynie?
Když jste muž, společnost vás tlačí do některého z klišé spojených s maskulinitou, což je opravdu nezdravé. Už celé dekády jsme se pořádně nezamysleli nad tím, co vlastně být muž znamená, jako by snad nikdo neměl tu potřebu. Položit si tu otázku je pro mnohé děsivé, protože dříve to prostě znamenalo přizpůsobit se tomu, jak žily generace před námi. Dnes už to není tak jednoduché, naše potřeby i to, co po nás chce společnost, se změnily. Za mě je moderní maskulinita o sebevědomí, empatii, autenticitě, o tom mít hlas. A samozřejmě chápat, že je krásné být jak silný, tak citlivý a laskavý.
Být muž dříve znamenalo přizpůsobit se tomu, jak žily generace před námi.“
Mladí by měli pochopit, že do škatulek zapadat nemusejí; že být mužem je něco, co postupně objevujete den co den, krok za krokem. Sebereflexe je extrémně důležitá, stejně jako ptát se sám sebe na ty stejné věci zas a znova, protože se neustále vyvíjíme. Stejná otázka v jiné životní fázi může mít diametrálně jinou odpověď. Moc důležité je také nebát se být v rozporu sám se sebou, popasovat se s faktem, že nejsme dokonalí. To, že nejsme dokonalí, je úplně v pořádku, důležité je ale mít hodnoty a těmi se řídit. A i když nás třeba nikdo jiný neodmění nebo nepochválí, musíme to udělat sami.
Co vám, kromě zmíněné terapie, pomohlo najít sám sebe nebo to, jak se definujete?
Je důležité vědět, kdo jste a jak se chováte – a upřímně, někdy na to třeba nejste pyšní. Ale když o tom, že jste se třeba v nějaké situaci nezachovali správně nebo jste udělali chybu, máte pořád šanci to změnit. Podle mě je fajn si uvědomit pár zásadních věcí: všichni děláme chyby. Když chybujeme, můžeme dělat, že se nic nestalo, nebo se tomu jednoduše postavit čelem a změnit to.
Všichni děláme chyby. Jenže můžeme se tomu postavit čelem.“
A když se k věci nějak postavíme, změna, pomalu, ale jistě přijde. To, že jsme sami se sebou spokojeni, je běžná součást růstu a zrání. Je jen o to snažit se být lepší verzí sebe samých.
Od duševního zdraví a maskulinity bych se ráda posunula ke kariéře: kdo je vašim vysněným režisérem nebo režisérkou?
Už od dětství nebo tedy od puberty jsem chtěl strašně moc pracovat s Pedrem Almodóvarem. Jde o jednoho z mých nejoblíbenějších režisérů vůbec. Měl jsem neuvěřitelné štěstí poznat ho i jako kamaráda – a je neskutečný. Víte, jak se říká, že byste neměli potkat své idoly, protože když se to stane, často vás zklamou? Přitom s ním je to přesně naopak, ve skutečnosti je ještě lepší! Pak jsou tu další španělští režiséři, s nimiž bych chtěl jednou spolupracovat – například Javier Calvo a Javier Ambrossi, dvojice mladých, super talentovaných mužů, které v tomhle byznysu čeká velká budoucnost.
Foto: Alvaro Beamud Cortés for Vogue CS
Jon Kortajarena for Vogue CS
Nejsou to Los Javis, kteří také porotcují španělský Drag Race?
No jasně. Je ale strašně zajímavé sledovat je. Dokážou skvěle pracovat jak s dramatickým, tak s komediálním žánrem. Zároveň do toho všeho skvěle míchají elementy ze španělské kultury. To samozřejmě dělal i Pedro, ale oni na to jdou jinak. Jsou opravdu talentovaní!
A co vy a komedie? Láká vás jako žánr?
Jasně. Jednu komediální zkušenost už dokonce mám – netflixovský seriál Alfa samci. Komedie je strašně těžká disciplína, jde tam hodně o správné načasování. Samotná zkušenost pro mě, člověka s kariérou ze světa módy, ve kterém se neustále pokoušíte vypadat co nejdokonaleji, byla velmi osvobozující. Hrál jsem postavu, která je ode mě diametrálně odlišná. Někdy jsme dokonce museli stopnout natáčení, protože jsem prostě dostal nekontrolovatelný záchvat smíchu. Ke komedii bych se v budoucnu moc rád vrátil.
Kdybyste si mohl napsat nějakou roli na míru, co by to bylo?
Strašně rád bych si zahrál Federica Garcíu Lorcu. Byl to španělský spisovatel, gay, kterého dokonce kvůli jeho orientaci zabili a jehož práce se posléze stala nesmrtelnou pro všechny další generace. Lorca byl jeden z nejtalentovanějších lidí, jaké jsme kdy ve Španělsku měli.
Můžete prozradit, na čem aktuálně pracujete, ať už jde o film, o seriál, nebo o módu?
Co se týče módy, jak vidíte, právě jsem na coveru Vogue CS (smích)! A vznikl k tomu krásný editorial. Celé to byla super zkušenost, za kterou jsem vděčný. Pořád také spolupracuji s Michaelem Korsem na kampani k parfému. A také jsem nedávno podepsal jednu z největších kontraktů své kariéry, o tom zatím ještě nemůžu mluvit, ale je to vzrušující a velmi osobní – o co jde, se dozvíte za rok. Co se týče herectví, aktuálně pracuji na třetí řadě seriálu El Inmortal.
Foto: Alvaro Beamud Cortés for Vogue CS
Jon Kortajarena for Vogue CS
Vogue
Doporučuje
Vogue Daily
Síla, ne vzhled. Bianca Balti o tom, co zůstává, když se všechno změní
Natálie Debnárová2. 6. 2025
Společnost
Lindsay Lohan a její glow-up je dokonalým návodem na to, jak začít znovu
Jan Boublík15. 4. 2025
Filmy