Společnost

Co si přečíst a co vidět, když vás (stejně jako všechny) fascinuje Marilyn Monroe 

Dokumentární film The Mystery of Marilyn Monroe: The Unheard Tapes, který pro společnost Netlfix natočila  Emmy Cooper, sklízí bouřlivé reakce. Mapuje tříleté pátrání po okolnostech hereččiny smrti a obsahuje zvukové nahrávky ze stovek klíčových rozhovorů, které vyšetřovatel vedl se všemi možnými lidmi z jejího okolí. Největší odhalení však přinese vysvětlení, že Marilyn Monroe nezemřela ve svém domě, ale až po cestě do nemocnice. Taky vás zajímá osud a život této ikony? Je toho mnohem víc, co se o ní můžete dozvědět...
Velký ohlas na výše popsaný dokument je zároveň příslibem pro další připravovaný, tentokrát životopisný film z dílny australského režiséra Andrewa Dominika. V roli Normy Jeane, což je skutečné jméno Marilyn Monroe, zazáří Ana de Armas. Baseballistu a jejího manžela z poloviny 50. let Josepha DiMaggia ztělesní Bobby Cannavale; zatímco dramatika Arthura Millera, třetího a posledního muže Monroe, ztvární Adrien Brody. 
Hvězdné obsazení se však netýká jen samotných herců, ale i štábu tohoto snímku. Producentem totiž není nikdo jiný než Brad Pitt. Snímek byl navíc natočen na motivy slavné knihy Blonde od americké spisovatelky a básnířky Joyce Carol Oates, která se k němu vyjádřila na Twitteru už loni v létě. Následujícími slovy: „Film je ohromující, brilantní, velmi znepokojující a možná nejpřekvapivější naprosto feministickou interpretací. Nejsem si jistá, jestli by nějaký mužský režisér někdy něco takového dokázal.“ 
Chcete o životě jedné z nejslavnějších hereček všech dob zjistit ještě víc? Pak tyto další filmy či knihy si také nenechte ujít.

Goddess: The Secret Lives of Marilyn Monroe, Anthony Summers (1985)

Kniha irského spisovatele Anthonyho Summerse na seznamu rozhodně nesmí chybět, protože je v mnoha ohledech mnohem detailnější než The Mystery of Marilyn Monroe. Nejvíc se ovšem zaměřuje na privilegovaný svět Johna Fitzgeralda Kennedyho, bývalého US prezidenta, s nímž Monroe mimo jiné udržovala vztah, a nabízí důkazy o tom, že smrt této ikony, nesla utajení na nejvyšší úrovni.

My Story by Marilyn Monroe (1974)

Pozoruhodně intimní memoáry Marilyn Monroe, které napsal scenárista Ben Hecht a které vyšly dvanáct let po její smrti, popisují hereččin život — od problematického dětství až po manželství s DiMaggiem (a nechybí vylíčení okolností sexuálního napadení, kterého Norma prožila coby osmiletá dívka u svých pěstounů). Vyprávění je přesvědčivé, nemluvě o tom, že z něj při čtení místy mrazí. Například: „Vždy na mně bylo něco zvláštního,” napsala Monroe. „Byla jsem ten typ holky, kterou pak našli mrtvou v ložnici na chodbě s prázdnou lahvičkou prášků na spaní v ruce.” Jako by tak předpověděla vlastní smrt...

Dead Blondes Flashback by You Must Remember This (2015)

Každý, kdo se alespoň okrajově zajímá o historii kinematografie, již slyšel o You Must Remember This, podcastu zaměřeném na skandály zlatého věku Hollywoodu. Jedny z jeho nejlepších epizod tvoří takzvaná minisérie Dead Blondes, která se zabývá morbidní fascinací veřejnosti vzestupem a pádem blond sexsymbolů (od Jean Harlow po Jayne Mansfield). Hlavní z nich je však Marilyn Monroe, jejíž život rozebírá kritička a novinářka Karina Longworth do posledního detailu.

Blonde, Joyce Carol Oates (2000)

I když jste se o Marilyn Monroe nikdy nijak zvlášť nezajímali, stojí za to pořídit si již zmíněnou knihu od Joyce Carol Oates, která byla dokonce nominována na Pulitzerovu cenu. Toto dílo začala autorka psát poté, co spatřila fotografii Monroe z roku 1941. Byla prý dojatá její zdánlivou nevinností a řekla si, že by mohla napsat novelu vycházející z jejího tragického osudu. O 700 stran později pak vytvořila opus magnum, v němž blond hvězda vystupuje jako zrcadlo odrážející dějiny Ameriky 20. století.

My Week with Marilyn (2011)

Střihnout si roli Marilyn Monroe je pro každou herečku odvážný krok. Michelle Williams je však ve filmu Simona Curtise naprosto úžasná. Příběh stojí na údajném románku třetího asistenta režie Colina Clarka (Eddie Redmayne) s Monroe při natáčení filmu Princ a Večernice (1957). Marilyn tehdy doufala, že film povede k tomu, že ji jako herečku začnou brát vážněji. Místo toho ji britský režisér Laurence Olivier odmítl a označil za „malou požitkářskou couru”.

Marilyn: Norma Jeane, Gloria Steinem (1988)

„Téměř všechny novinářské chvalozpěvy, které následovaly po smrti Marylin, napsali muži,” poznamenává Gloria Steinem na začátku své biografie z konce 80. let, aby dodala jinde: „Stejně tak téměř všechny z více než čtyřiceti knih, které o ní vyšly.” Tuto genderovou zaujatost se proto rozhodla napravit v knize Marilyn: Norma Jeane, která poukazuje na neúprosný sexismus, jemuž musela ikona čelit, objektivně ale zachycuje i způsoby, jakými sama Marilyn šovinistické ideály upevňovala.

Some Like It Hot (1959)

Existuje milion důvodů, proč se dokola dívat na Někdo to rád horké, film, který Monroe konečně přinesl uznání kritiky, po kterém tolik toužila. Kultovní dílo Billyho Wildera se odehrává v době prohibice a začíná scénou, kdy se jazzoví hudebníci Joe (Tony Curtis) a Jerry (Jack Lemmon) stanou náhodnými svědky valentýnského masakru v Chicagu. Následně se přestrojí a připojí k ženské kapele mířící do Miami. Zpěvačka Sweet Sue (Marilyn Monroe) má v plánu svést na pláži postaršího milionáře... a dál to už určitě znáte.