„Panenství“ a jeho „ztráta“ aneb Proč bychom měli s takovými pojmy nadobro skoncovat

Co to vlastně „panenství“ je? Pro různé lidi může mít toto slovo různý význam. Například Oxfordský slovník angličtiny uvádí, že „panenství“ označuje stav sexuální nezkušenosti, konkrétně nezkušenosti s heteronormativním pohlavním stykem, tedy penilně-vaginální penetrací (a tímto významem se řídí většina z nás). Jenomže již to vyvolává problémy: za prvé, ne všichni provozují sex tímto způsobem a takto chápaný pojem vylučuje zkušenosti mnoha queer nebo trans lidí. Podle tohoto označení se totiž nabízí vysvětlení, že rozvrkočená, sedmnáctiletá heterosexuálka s jediným krátkým zářezem na pažbě je vlastně zkušenější než pětapadesátiletá lesbička, která si po celý život užívala po boku mnoha jiných žen. A za druhé, do značné míry to  shazuje heterosexuální sex, takže ženy, které dosahují orgasmu výhradně orální nebo manuální stimulací, se cítí méněcenné, jako by jejich tělo bylo nějak vadné — a přitom jde o zcela normální zkušenost.

Pojem „panenství“ nemá biologický základ: není to vědecký termín používaný k popisu přechodu z jednoho stavu bytí do druhého, a navzdory tomu, co se někteří pochybní lékaři snaží prodat (takzvané kontroly „potvrzující panenství“, které jsou ve Velké Británii naštěstí od roku 2022 nezákonné), je zcela nemožné posoudit úroveň sexuálních zkušeností člověka na základě prohlídky jeho genitálií. Žádný test panenství neexistuje (zeptejte se Světové zdravotnické organizace); jak by také mohl existovat, když se při penetračním sexuálním aktu fyzické tělo nijak trvale a znatelně nemění. Panenskou blánu, onu tenkou vrstvu tkáně, která obklopuje a částečně zakrývá většinu poševních otvorů a která se může (ale také nemusí) protrhnout při prvním vniknutí do vaginy lze ostatně protrhnout mnoha způsoby — třeba při zavádění tamponu, gymnastice nebo na kole. Suma sumárum? Pojem „panenství“ existuje pouze v našich společenských představách.

Jestli si říkáte, že jsem se zatím ve své úvaze zaměřila na ženy, je to proto, že myšlenka panictví je relativně nová, ačkoli může být stejně stigmatizující; stačí se podívat na násilné činy, které byly v jejím jménu spáchány. Po většinu lidské historie však bylo „panenství“ přisuzováno výhradně ženskému pohlaví. Etymologicky pochází z latinského virgo, což znamená panna a původně se používalo pro označení mladých žen. Jako označení sexuální zkušenosti má pojem panenství původ na patriarchálním trhu manželské ekonomiky, ve kterém byla hodnota ženy určována úrovní její sexuální „čistoty“ (zajištění toho, že zůstane pannou až do svatby, bylo způsobem, jak zaručit, že všechny děti, které dotyčná porodí, zplodí její manžel). Ženy, které nesplňovaly tyto normy — ať už z vlastního rozhodnutí, nebo z jiných důvodů — byly považovány za poskvrněné, a tudíž nevhodné k sňatku. Tak ráda bych řekla, že tyto temné časy jsou dávno pryč, ale bohužel není tomu tak: „invazivní a nepřesné testy potvrzující panenství“, o kterých jsem se zmínila výše, se dle nezávislé zprávy, kterou nechala vypracovat britská vláda, stále provádějí na dívkách již od 13 let, navíc některé ženy dodnes považují za nutné (anebo jsou nuceny) podstoupit před svatbou hymenoplastiku, bolestivou a potenciálně rizikovou operaci, jejímž cílem je „obnovit“ panenství — sešitím panenské blány. (Stejně jako testování panenství, i hymenoplastika se stala ve Spojeném království v roce 2022 nezákonnou).

Panenství bylo vždy spojeno s útlakem žen, nástrojem kontroly našich těl, sexuality a plodnosti. Proto také bylo vždy spíše nálepkou vnucenou zvenčí, součástí jazyka objektivizace než termínem vyvinutým k popisu vnitřního prožitku. Je pravda, že existuje precedens pro navrácení těchto slov, ale i když aktualizujeme definici „panenství“ tak, aby zahrnovala škálu sexuálních zkušeností, zůstává zásadní problém: pojem panenství se opírá o předpoklad, že sexuální zkušenosti je dosaženo nebo spíše že sexuální nevinnost je ztracena v jediném okamžiku. Pravda je ale mnohem složitější: zkušenost přece není striktní binární jednotka, při níž se v jediném kroku přechází ze stavu nevědomosti do stavu poznání.

Potřebujeme nová označení pro sexuální zkušenosti, nový jazyk. Takový, který bude inkluzivní, nebude tedy upřednostňovat jeden individuální akt před druhým. Potřebujeme jazyk, který ponechává prostor pro odstupňování zkušeností. Jazyk, který zahrne rozmanitost, protože sex sám o sobě rozmanitý je: vždy existuje další hranice, ať už jde o nové preference, polohy či partnery nebo třeba o změny vlastního těla; sex je například jiný po porodu, stejně jako po menopauze. K tomu, abychom mohli být nazváni jako „sexuálně zkušení“ prostě nestačí projít penetrací, nestane se vám to přes noc. Jde o dlouhý a postupný proces s nekonečným potenciálem objevů. Když máte štěstí, může to trvat klidně celý život.