Společnost

Láska z archivu: Freddie Mercury & Mary Austin

Když se poprvé setkali, jí bylo 19, jemu 24. On právě dokončil uměleckou školu, ona pracovala ve slavném londýnském butiku Biba. Jejich vztah vydržel až do jeho smrti. I když se časem z lásky změnil v cosi silnějšího. „Všichni moji milenci se mě ptali, proč nemohou Mary nahradit, ale je to prostě nemožné,“ řekl o Mary Austin Freddie Mercury. „Jediný kamarád, kterého mám, je Mary a nikoho jiného nechci.“ Žena, která zásadně ovlivnila život excentrického zpěváka; a on zase ten její. 
Foto: Dave Hogan/Getty Images
Mary Austin a Freddie Mercury na oslavě jeho 38. narozenin v londýnském klubu Xenon, září 1984
24. listopadu 1991 zemřel zpěvák skupiny Queen Freddie Mercury. Přestože o jeho životě a kariéře toho bylo napsáno hodně, jeden vztah zůstává stále zahalený rouškou tajemství. Jeho velká životní láska. Žena, které odkázal většinu svého majetku a která ho doprovázela od počátku jeho hvězdné kariéry až do posledních dnů. Žena, která o jejich vztahu promluvila jen párkrát. Ani na četné žádosti fanoušků nenapsala knihu, jak to v takových případech bývá. Čtení by to bylo rozhodně zajímavé. Mary Austin se i po obrovském úspěchu filmu Bohemian Rhapsody popisující mj. její vztah s Mercurym drží v ústraní. 
„Nepodobal se nikomu, koho jsem předtím potkala,“ řekla v jednoho z mála rozhovorů. Na rande ji Freddie pozval v den svých 24. narozenin, drobná blondýnka ho odmítla. „Neměla jsem žádný důvod, jen jsem se snažila být cool, vyšli jsme si až druhý den. Chtěl vidět Mott the Hoople v klubu Marquee v Soho. Neměli jsme tenkrát moc peněz, dělali jsme normální věci jako ostatní v našem věku. Nebyly to žádné luxusní večeře, ty přišly až později. Trvalo asi tři roky, než jsem se opravdu zamilovala.“ 

Láska jeho života

Nejdřív spolu sdíleli garsonku v Kensingtonu. V době prvního velkého hitu skupiny Queen Seven Seas of Rhye se přestěhovali do většího bytu na Holland Road. „Jedny Vánoce mi koupil prstýnek a zabalil ho do obrovské krabice. Otevřela jsem ji a uvnitř byla další krabička a tak to pokračovalo, dokud jsem se nedostala k maličké krabičce. Když jsem ji otevřela, byl tam krásný egyptský prsten se skarabem. Měl mi přinést štěstí. Freddie byl velmi sladký a docela plachý, když mi to dával,“ zavzpomínala před dvaceti lety Mary. Netušila, co se děje, a otázku, která následovala, nečekala. „Byla jsem v šoku. Jen jsem zašeptala ano, vezmu si tě.“ 
I když ke svatbě nikdy nedošlo a ti dva se nakonec rozešli, zůstali si velmi blízcí. Mercury ji chtěl mít celý život poblíž. Stal se kmotrem jejího staršího syna Richarda a mluvil o ní jako o lásce svého života. Prožila po jeho boku dobu, kdy nebyl slavný ani bohatý, zůstala s ním v jeho divokých letech, věděla o jeho partnerech a milencích, postarala se o něj do poslední chvíle.
Když zemřel, cítila jsem se, jako kdybychom byli manželé. Byli jsme spolu v dobrém i ve zlém, v bohatství i chudobě, ve zdraví i nemoci.
V době, kdy čekala se svým tehdejším partnerem druhého syna Jamieho, Freddie procházel posledním stadiem AIDS. S touto nemocí se svěřil právě Mary, věděla o ni dříve než ostatní členové skupiny a blízcí přátelé. Byla s ním každý den až do posledního. „Bylo to Freddieho rozhodnutí celé to ukončit. Věděl, že to přijde. Kvalita jeho života se tak dramaticky změnila, každý den měl větší bolesti. Ztrácel zrak. Jeho tělo sláblo. Bylo tak zoufalé vidět, jak se takto zhoršuje. Jednoho dne se rozhodl, že je toho dost, a přestal brát všechny léky, které ho udržovaly při životě,“ zavzpomínala Mary v rozhovoru pro britský OK! magazín. „Pro mě bylo ohromující, jak byl odvážný. Podíval se smrti do tváře a řekl: Fajn, přijmu to hned, půjdu. Jeho odchod byl klidný, zemřel s úsměvem na tváři.“
V závěti jí odkázal většinu svého majetku, postaral se o ni, jako by byla zákonitou manželkou, a zároveň ji pověřil, aby se postarala o jeho ostatky tak, aby nikdo nevěděl, kde je pohřbený. „Nechtěl, aby se někdo pokoušel ho vykopat, jak se to stalo jiným slavným lidem. Fanoušci dokážou být neskutečně posedlí,“ řekla Mary v rozhovoru pro Daily Mail. „Chtěl, aby to zůstalo tajemstvím; a tak to i zůstane.“