Trendy

Čas vlněných svetrů. Který si vyberete vy?

Chladné počasí v nás vyvolává touhu po vlněném svetru a hrnku teplého čaje. Pravá vlna se z pletenin v moderní době začala postupně vytrácet a nahradily ji levnější syntetické materiály. Nicméně v Česku máme to štěstí, že tradiční zpracování vlny i výroba ručně pletených svetrů u nás přetrvává. Přestože jsou ručně pletené svetry dražší, mají stále více a více fanoušků. 
Autor: Ivy Morwen
Foto: Ivy Morwen
Místní designéři se na rozdíl od velkých zahraničních značek často řídí spíše vlastním vkusem a intuicí než módními předpověďmi a trendy. Týká se to nejen barevné palety, ale také tvaru klasického svetru. 
„Neměním paletu svých kolekcí ani tak podle trendů jako spíš podle přírody a ročního období,” přiznává Lada Rudovská, která má značku pletených produktů Klub.co. „Letos jsem začala chovat včely, a tak se v mé poslední Medové kolekci: Bee Happy objevují jak medové přírodní barvy, tak i vzor včelích pláství. V zimě dávám já i mé zákaznice přednost klasicky bílé, slonové kosti, šedé či různým odstínům béžové.”
Dále Lada popisuje barvy v aktuální podzimní kolekci: „Bordeaux a všechny odstíny červeného vína, oliv, spadaného listí, hnědého cukru a medu nebo antracitově šedé. Nádherná je i smaragdově zelená.” Dle jejích slov je tuto sezonu nejpopulárnějším střihem svetru rolák, hned za ním potom cardigan a vesta.
Jana Mikešová, zaměřující se na prémiové pleteniny již deset let, představuje tento podzim novinku v používaných materiálech – deadstockovou alpakovou přízi. V její kolekci najdete svetry s výrazným výstřihem do V nebo zavazovací kardigany v šedých a neutrálních barvách. 
Autor: MIK Jana Mikešová archiv
Foto: MIK Jana Mikešová archiv
Autor: MIK Jana Mikešová archiv
Foto: MIK Jana Mikešová archiv
Pokud hledáte lokální značku s velkým výběrem, je to Božidara, o níž by se dalo mluvit jako o průkopnici českého kvalitního ručně pleteného zboží. Nedávno zařadila do svého portfolia také průmyslově pletené kašmírové svetry a basic kusy oblečení jako saténové šaty nebo minimalistické kabáty, které vytvoří základ šatníku. Svou vizi představila na Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku. 
Proč jste se rozhodla zařadit průmyslově pletené zboží do svého portfolia?
„
Protože je nejkvalitnější a také nejdéle vydrží, co se praktického hlediska a údržby týče. Člověk se nemusí tolik bát, že se někde o něco vláknem zahákne a zničí si svetr. Přece jen ručně pletené kousky jsou mnohem křehčí, a navíc trvá neskutečně dlouho je vyrobit. Člověk se k nim tak musí chovat s mnohem větší opatrností a péčí. Chci nadále nabízet oba typy, jak ručně, tak průmyslově zpracované. Každý má své výhody. U některých ručně pletených produktů je vidět exkluzivita práce, „touch of luxury”. Takové kousky ale nenosíte každý den, v tom je zásadní rozdíl." 
Autor: Bozidara archiv
Foto: Bozidara archiv
Autor: Bozidara archiv
Foto: Bozidara archiv
Jaký byl proces hledání správné manufaktury a spolupráce s ní?
„
Spolupracuji zatím se dvěma továrnami. Nejdříve je navštívím osobně, abych si o nich udělala vlastní obrázek. Jedna manufaktura v italském Toskánsku se specializuje na 100% kašmír. Má mnohaleté zkušenosti a nabízí nejvyšší možnou kvalitu kašmíru. Druhá továrna je česká a má více než stoletou tradici." 
Co je podle vás hlavním trendem této sezony?
„
Neřídím se podle trendů, ale spíš podle toho, co mám sama ráda a co nosím. Jsou to určitě klasické střihy buď v oversized velikosti, nebo krátké. Určitě nic extravagantního nebo šokujícího. Taky samozřejmě roláky. Buď kašmírové, nebo merino extra fine. Preferuji volnější střih, aby se člověk cítil pohodlně a zároveň aby tvar svetru podtrhoval linii těla a působil žensky." 
Kromě ručního pletení na jehlicích existuje pletení pomocí programovatelných průmyslových pletacích strojů, které produkují výrobky ve velkém. Mikuláš Brukner, absolvent UMPRUM, přišel do kontaktu s pleteninami v době studia a nyní pracuje ve společnosti KNIT-TEX, která prodává japonské pletací stroje. Požádali jsme Mikuláše, aby nám přiblížil toto méně známé odvětví. 
Jak jste se ve své tvorbě dostal k pleteninám?
„
Dělal jsem bakalářskou práci ze silonkových polotovarů, což je pletenina z okrouhlého stroje. Ten materiál mě fascinoval. Uvědomoval jsem si, jaké množství pletených výrobků kolem sebe máme: spodní prádlo, trička, všechny mikiny, svetry, tepláky, čepice, rukavice. Je to obrovský trh, kterému se věnuje jen málo lidí a ne designérsky. Je to hodně technický obor a je potřeba znát jak technickou část, tak mít vztah k jeho estetice. K pletení samotnému jsem se dostal, když jsem spolupracoval s designérem Adamem Kostem a měl možnost pro něj vyvíjet pleteniny a sám je na svém ručním pletacím stroji vzorovat a předávat do výroby. Celou svou diplomku jsem díky grantu UMPRUM mohl plést a pletl jsem ji na profesionálních průmyslových strojích." 
Jaká je tradice pletenin v ČR/SK?
„
Česko mívalo docela silnou pletařskou tradici, fungoval tady dokonce Výzkumný ústav pletařský. V Česku máme mnoho patentů na pletací stroje a samotnou produkci strojů. Jeden z největších pletařů je Tonak, protože barety, zmijovky a velká část jeho plstěných produktů je nejdřív upletená a potom zaplstěná. Každý stát má většinou svou vlastní lokální produkci silonek, protože je to jednoduché zboží. U nás se mu věnují firmy Evona a Bellinda." 
Jaký je momentální stav pletařského průmyslu?
„
Tristní, protože se zde bohužel po 90. letech do tohoto průmyslu neinvestovalo. Navíc po otevření evropského trhu čínskému zboží nedokázali výrobci konkurovat jinak než snížením ceny na úkor kvality. Asijská a severoafrická konkurence je opravdu silná a dokáže cenu lokálního zboží stlačit téměř na nulu. Stroje, které tu máme, jsou přes třicet let staré a stále jedou, protože jsou kvalitní. Ale nedokáží produkovat tak rychle, jaký je světový standard. Trh s pleteným zbožím bude muset projít nějakou transformací. Buďto pomocí dotací a investic, nebo zkrachuje. Vytváří se tu ale nový trh a to jsou technické úplety používané pro boty, zdravotnické pomůcky, pro automobilový průmysl, interiérový design. Všechny tyto výrobky mají velkou přidanou hodnotu, jsou jedinečné a lze je vyvážet a prodávat s velkou přidanou marží. V tom vidím budoucnost. Celá naše firma KNIT-TEX se tomu snaží jít naproti, školíme studenty a mladé lidi. Když má někdo zájem o stáž, rozhodně ho neodmítáme." 
Pletou se hodně i produkty z vlny?
„
Produkty z vlny tvoří v zimní sezoně 90 % procent výrobků, pokud se bavíme o módní tvorbě. Vlněné svetry jsou stálice. U jednoho z našich zákazníků se pletou krásné, bezešvé svetry, které jsou určené pro export do Anglie. Také pleteme svetry k uniformám. Vlna je stále bezkonkurenční materiál. Je rozdíl mezi vlnou určenou pro pletení na jehlicích a průmyslově zpracovanou vlnou od italských vlnařů v extrémně vysokých kvalitách."
Přinášíme vám inspiraci a tipy na perfektní svetry od lokálních i světových designérů a značek.