London Bridge Is Falling Down. A co móda?

Několik dní před oficiálním zahájením šokovala celý svět a samozřejmě i britskou ekonomiku zpráva o úmrtí Alžběty II. Desetidenní oficiální smutek jistě zkomplikoval situaci v celé zemi a ještě více v oblasti módy. Mnoho návrhářů, jako například Burberry a Raf Simons, se rozhodlo svou účast na fashion weeku zrušit jako symbol úcty k monarchii, ale jiní zůstali věrní svému původnímu plánu. Pro mladé a nezávislé návrháře znamená uspořádat přehlídku pro oči veřejnosti spoustu energie, boje a peněz, což jsou věci, které si mnohdy nemohou dovolit ztratit. Velkou otázkou bylo, zda veřejné mínění nebude přehlídky vykreslovat jako lehkovážné, což by poškodilo image odvětví i jejich vlastní.

Designéři, kteří své kolekce nakonec představili, ihned přesvědčivě zdůvodnili, proč jsou tyto přehlídky důležité nejen pro londýnský týden módy a jejich vlastní podnikání, ale pro Británii obecně. To, co charakterizuje návrháře, konkrétně v Londýně, je multikulturní směs, která snoubí svobodu se syrovou kreativitou, a právě to jsme mohli viděti i během celého týdne, který byl zaměřen jen a pouze na módu. V Londýně v posledních letech probíhá genderový liberalismus, ale tentokrát jsme ho cítili tak živě, že to bylo jako utopie. Módní krajina snů, nebo realita? Vsadil bych na realitu.

Návrhářům se podařilo během jediného týdne vymazat rozdělení na základě pohlaví a na přehlídkovém mole se objevily modely, které mávaly vlajkou nové éry v oblékání. Kolekce demi-couture Harrise Reeda ožila v přehlídce inspirované tanečním sálem, zatímco S. S. Daley, který letos získal cenu LVMH, oblékl své mužské modely do popelínových šatů a čelenek s králičími oušky. U JW Andersona předváděli muži i ženy v moderní odnoži slip dress a Molly Goddard na druhé straně města inzerovala dlouhé sukně a detailně řasené úplety jako svou unisex nabídku pro sezonu jaro/léto 2023.

Kromě toho se objevilo mnoho nových debutů. Značky pánské módy vytvářely také dámské řady a ty dámské představily pánské oděvy. Simone Rocha přemýšlela o tom, že po náročné pandemii vzlétne do oblak s novou energií. Ve velkém sále Old Bailey poprvé ve své kariéře předvedla povznášející přehlídku s provzdušněnými siluetami bund bomberů a spoustou viktoriánských detailů pro ženy i muže. Naprosto stejný vzor následovali i Stefan Cooke či Daniel W. Fletcher.

V Londýně se najde kousek látky pro každého člověka, styl a estetiku, a právě na to se všichni tvůrci zaměřili. Možná že pondělní pohřeb královny londýnskou módu na chvíli pozastavil a zahalil do tmy, ale pak se z tohoto černého mraku vynořilo světlo. Syrová kreativita, díky níž je britská módní scéna jedinečná, zazářila v postalžbětínské éře. Nádherná metafora, která se velmi dobře shoduje se způsobem, jakým vzdal hold Richard Quinn. V Londýně právě začala nová éra a my se těšíme na její rozkvět.