Korzet z vás udělá bohyni aneb Slušná dívka občas omdlí

„Korzet z vás udělá smyslnou bohyni,“ tvrdí tanečnice Dita von Teese. Je-li to tak, pak nálezy z jeskyně u Norfolku dokazují, že smyslnými bohyněmi se ženy patrně chtěly stát už v mladší době kamenné. Na nalezených nástěnných kresbách jsou vidět dívky v těsných úborech z kůže, které připomínají korzety. Silueta přesýpacích hodin je odedávna znakem plodnosti a přeneseně i ženské krásy. Název pro prádlo sloužící k utažení trupu pochází z latinského slova corpus (tělo). Už antické Řekyně se stahovaly řadou pásků nad sebou, čímž vytvářely jakýsi skládaný korzet, a Kréťanky zase sázely na široké opasky, které přidržovaly i prsa. V Římě korzet nosili jako symbol luxusu i muži. Jediný korzet ze středověku, který se dochoval, přechovává Národní muzeum ve Španělsku a pochází z roku 1460.

Milovnicí korzetů byla francouzská královna Kateřina Medicejská. V roce 1550 uspořádala během letních slavností zvláštní klání, při němž se pozvané dvorní dámy účastnily soutěže o nejútlejší pás. Kronikář zaznamenal, že „ani jedna z královniných dvorních dam nemá pás širší než 15 palců (38 centimetrů)“. Královna soupeřila hlavně s královou milenkou Dianou de Poitiers, a proto kvůli vítězství stáhla do korzetu i těhotné dvořanky. 

Tehdy se začaly prosazovat korzety vyztužené železem, které dámu ještě víc zúžily, jenže nošení bolelo jako mučení a působilo migrénu, potíže při porodu i neplodnost. Ženy také nemohly pořádně dýchat a omdlévaly, z čehož se udělala přednost – vychovaná dívka prostě občas musela ve společnosti ztratit vědomí. Už tehdy lékaři tvrdili, že sevření ženám kazí dech a způsobuje zničující zahnívání. Místo železa se proto do korzetů časem začaly používat i velrybí kosti či slonovina, drahé modely si ale mohly dovolit jen aristokratky. Když chtěl mladík slečnu potěšit, výztuž jí vlastnoručně vyřezal. Některé ženy nosily v korzetu výztuže ve tvaru nože, které mohly použít i pro sebeobranu. Později se korzety začaly používat i jako svrchní oděv a oblíbili si je i muži. Anglický král Jiří IV. nosil korzet vyrobený pro obvod pasu 127 centimetrů. Bez něj mu břicho údajně viselo až po kolena. Do korzetů se šněrovali kvůli elegantní vojenské figuře i důstojníci.

Čím těsnější korzet, tím čistší mravy, tradovalo se ve viktoriánské Anglii. Počátkem dvacátého století vymyslel návrhář Paul Poiret korzet, který už nedeformuje tělo. Objevily se však i názory, že když ženy krunýře opustí, zkřiví se jim páteř, protože už jim příliš zeslábly zádové svaly. Po první světové válce se korzety začaly vyrábět levně sériově, ale jejich zlatá éra končila. Ve třicátých letech se objevily první elastické podpory pro sport, které formovaly břicho, ale nestahovaly pás. Vyznavačky emancipace ale korzety odkládají a nosí raději pohodlnější podprsenku. Věrná jim ale zůstala Marlene Dietrich a siluetě přesýpacích hodin dál fandila i Marilyn Monroe. Z módy korzety definitivně vyšly v šedesátých letech a znovu je na scénu uvedla až Madonna na turné v roce 1990, když oblékla kousek od Jeana Paula Gaultiera.

Korzety se staly hitem letošní sezony. Nechyběly v kolekcích módních domů Dolce & Gabbana, Valentino, Mugler, nebo Carolina Herrera. „V mém šatníku zabírají nejvíc místa,“ přiznává zpěvačka Beyoncé. Americká herečka Brie Larson se v korzetu často objevuje na společenských akcích. Margot Robbie oblékala propracované korzety z krajky i sametu ve filmu Bouřlivé výšiny a září v nich i na červeném koberci. Na korzet nedá dopustit Lady Gaga, Katy Perry, Bella Hadid, Eva Longoria, Rihanna, Hailey Bieber, Kylie Jenner, Kendall Jenner. Sofia Vergara nebo Nicola Coughlan, hvězda seriálu Bridgertonovi.