Max Mara představila hravý minimalismus a nečekaný závan rokoka

Značka Max Mara miluje úspornost, tentokrát se však nebála kontrastovat minimalismu až extravagantními ornamenty. Příští jaro a léto bude o protikladech, ostatně, všichni moc dobře víme, že právě ty se přitahují. Příklad? Kabát, který je se značkou Max Mara nejvíce spojovaný. Jarní dvouřadý trenčkot, tentokrát přepásaný pás zdůrazněný černým páskem, se stal jedním z hlavních motivů kolekce – značí, že opět přichází doba výrazného projmutí místo rukávů s nadýchanými náramenními aplikacemi. Ty připomínají peří pohádkového ptactva nebo listy zlaceného vavřínu, a přísnost tak narušuje nečekaný ornament. 

Tím nejvíce rozevlátým, a v pravdě asi nejméně očekávaným kouskem z celé kolekce, je jemná, nadýchaná organzová sukýnka, kdesi mezi tylovkou Carrie Bradshaw a rah-rah skirt z osmdesátek, poskládaná ze stovek kousíčků látky připomínající okvětní lístky růží nebo chapadla sasanek. Její barvy jsou světlé s náznakem vzorů, jež nenápadně blednou, jako by se ztrácely, nebo naopak vyjevovaly z dávné historie.

I nyní se Max Mara nechala inspirovat ženami, konkrétně královnou okázalého a hravého rokoka – Madame de Pompadour. Nebyla to urozená aristokratka, ale žena, která se vypracovala. Milovala umění a nesnášela obyčejnost a banalitu. Založila porcelánku v Sèvres, podporovala umělce, jako byli Watteau nebo Boucher, navštěvovala salony a vedla bouřlivé filozofické debaty s Voltairem i Montesquieu. Fandila Diderotovi. Coby další z pantheonu žen Max Mara dává naprostý smysl, stejně jako kolekce, která si uvědomuje aktuální trendy, ale nepoddává se jim. Stejně jako samotná Madame de Pompadour. Přece jen – je lepší mluvit vlastním módním jazykem než jen papouškovat. A jazyk Max Mara je obzvláště silný. Stačí jen, aby každou sezonu do slovníku přidala jen jedno nové slovo – tentokrát je jím rokoko.

Rokoko, z francouzského slova rocaille, tedy rokaj, označuje zdobení poseté mušlemi, které se kdysi používalo především pro umělé jeskyně, grotta. Inspiruje se přírodou a klade důraz na symetrii. Rokoko, k němuž patří i rozsáhlé kabinety kuriozit (jejich otisky můžeme číst v potiscích) z 18. století, je v kolekci cítit jemně, ale o to více vyniká. Max Mara nachází sílu v nečekané hravosti, v rozmarnosti, avšak nikdy nerezignuje na eleganci.