Zapomeňte na kabelky. Nejvlivnější doplněk současnosti je klobouk

Nejdřív instagramová senzace, jejíž klobouky a hlavně čepice se staly zásadním doplňkem všech, kteří si v posledních deseti letech sáhli anebo chtěli sáhnout na titul módní ikony, trendsettera. Na to zcela automaticky navázala kapitola „kloboučník hvězd“ a pěkně dlouhý seznam nejslavnějších tváří od Beyoncé po anglickou královnu. Současně s tím se stal nejsilnějším hlasem ukrajinské módní scény a dnes mu patří titul nejvyhledávanějšího kloboučníka na světě. To vše během jediné dekády!

Ale úspěch značky Ruslan Baginskiy není jen příběhem správného stylingu v pravý čas. Je to důkaz, že i z tak periferního oboru, jako je kloboučnictví, se dá vytvořit globální značka s kulturním přesahem. Že klobouk není pouhý doplněk – je to postoj. Názor. Identita.

„Ten první klobouk jsem vytvořil bez jakéhokoli kalkulu. Nebyl za tím trend ani plán. Cítil jsem jen, že musím tvořit. A klobouk mi tehdy připadal jako ideální médium, protože na něj nikdo nesáhl. Byl čistý. Mohl jsem ho přetvořit po svém,“ říká dnes Baginskiy exkluzivně pro Vogue Czechoslovakia.

Tato volba přitom nebyla samozřejmá. Klobouk byl dlouho považován za módní kuriozitu – krásný, ale nepraktický. Nadčasový, ale těžko uchopitelný. Byť minimalistický, stále budí spoustu pozornosti. Mluvím z vlastní zkušenosti, protože klobouky miluju, ale pokaždé si rozmyslím, jestli daný outfit doplním pokrývkou hlavy. Ne vždy jsem připravená na všechny ty pohledy, které nošení klobouků a jiných čepic, než jsou klasické sportovní kšiltovky, doprovází. Ovšem Baginskiy pochopil, že právě tady se ukrývá jeho síla. Tam, kde se jiní návrháři drželi košil a kabátů, on sáhl po něčem, co už svět skoro přestal brát vážně. A skrze tento doplněk začal mluvit jiným módním jazykem.

„Možná právě proto se klobouk tak dobře hodí k rebelii. Když si ho nasadíte, něco tím říkáte. Zvednete hlavu. Není to nenápadné, ale není to křik. Je to elegance s postojem.“ A právě to je esence značky RB. Klobouk jako manifest. Jako gesto, které nepotřebuje vysvětlování. V době, kdy módní průmysl stále hledá rovnováhu mezi efektivitou, nápaditostí a udržitelností, je jeho tvorba připomínkou, že i „malý“ objekt může nést velký význam.

Ruslanova cesta byla všechno, jen ne přímočará. Vyrůstal ve Lvově, módě se věnoval jako stylista. Až klobouky změnily jeho kariéru. „V momentě, kdy jsem vytvořil první vzorky, jsem věděl, že je to ono. Bylo to jako zamilování bez možnosti návratu.“ Jenže být mladý modista z Ukrajiny? „To tehdy znělo jako oxymóron. O to víc jsem věřil, že právě tohle musím udělat.“

V roce 2015 založil značku nesoucí jeho jméno. Už za rok se mu ozval tým Madonny. Netrvalo dlouho a jeho čepice měla na sobě Bella Hadid. Nešlo o náhodu. Věděl, co dělá. Věděl, komu je ukázat. Hlavně: jeho výtvory měly přesně ten druh cool faktoru, který se v módě nedá vypočítat, jen vycítit. „Když se ohlédnu zpátky, ta značka tehdy byla experimentální, osobní, lokální. Dnes je kulturní, globální, funkční. A přesto stále stejná – pořád vytváříme věci, které mají smysl.“

Tento posun z „klobouku“ ke „kultuře“ je dnes u Baginského zřetelný ve všem, co dělá, od svíček ve spolupráci s místními skláři, přes vlastní magazín až po projekt Tales, který Ruslan vytvořil pro obchodní dům Galeries Lafayette. Dvanáct výloh v srdci Paříže, každá s jedním příběhem o současné Ukrajině. „Nejsme ti, kdo můžou mlčet. Móda je naše médium. A chceme jím říct: Podívejte se. Jsme tady.“

Nejdojemnější výloha? Klobouk vznášející se ve větru Kyjeva. Nejvýraznější? Tradiční vrbové proutí z vesnice Iza, které se v Baginského interpretaci mění v couture kompozici. Nejtěžší úkol? „Najít balanc, aby výlohy byly silné, ale ne agresivní. Nadějeplné, ale ne naivní.“ A právě v této kombinaci emocí, gest, historie a designu je možná klíč k tomu, proč jsou jeho klobouky víc než doplněk. Jsou estetickým nástrojem, ale i kulturním svědectvím.

Ruslan se otevřeně přiznává, že válka změnila jeho vnímání módy, luxusu, i krásy. „Dnes je pro mě luxus to, že můžeme pracovat. Že jsme naživu. Že pořád tvoříme. Možná i díky válce jsem začal klást větší důraz na smysl věcí.“ To ale neznamená, že by polevil v estetice. Naopak. V jeho pařížském shop-in-shopu (v rámci Galeries Lafayette) dnes najdete celou kolekci, kterou navrhl s důrazem na kontrast jednoduchosti a detailu. Barvy jsou teplé, materiály smyslné, siluety odvážné. A každá čepice nebo klobouk je fyzickým důkazem, že když děláte věci po svém, svět si vás najde.

„Chci být tím, kdo otevírá dveře,“ říká. „Nejen pro sebe, ale pro další mladé tvůrce z Ukrajiny – i odkudkoli jinud. Ať vidí, že je to možné. Že nezáleží na tom, odkud jste. Ale co chcete říct.“ I proto plánuje otevření školy kloboučnictví přímo na Ukrajině. V zemi, která kdysi přicházela o talenty, protože neměla dost prostoru je udržet. „Vím, že tahle škola ještě nějakou dobu nebude stát. Ale pracuji na tom. A vím přesně, co chci předat – nejen techniku, ale odvahu. Klobouk je symbol. A je načase, aby ho nosila nová generace. Po svém.“

Ruslan Baginskiy chápe módu jako kulturní misi. Možná právě proto tak přirozeně vnímá i střední Evropu jako součást vlastního příběhu. „S Českem mě pojí víc, než by se zdálo. Některé základní modely klobouků pocházejí z Tonaku, krystaly odebíráme od Preciosy. Obdivuji české řemeslníky a mám pocit, že sdílíme podobné hodnoty i cit pro detail. Věřím, že tohle je kulturní prostor, který by se měl víc propojovat. Potenciál spolupráce mezi námi je obrovský.“

Tato schopnost vidět v módě nejen krásu, ale i mosty mezi zeměmi, generacemi a zkušenostmi, je pro něj určující. Luxus totiž podle Baginského v roce 2025 neznamená lesk, loga ani nedostupnost. Znamená čas. Klid. A opravdovost. „Pro mě je luxus to, že vím, kdo něco vytvořil. Proč to vytvořil. Odkud to pochází. A že za tím stojí příběh. Hodnota, která přetrvá.“

Právě hodnoty jsou pro něj klíčem k redefinici ukrajinské identity v očích světa. „Střední a východní Evropa má hlas. Měla ho vždycky, jen ho svět dlouho neposlouchal. Teď přichází chvíle, kdy se můžeme znovu představit. Ne jako oběti. Ale jako autoři. Jako ti, kdo vytvářejí styl.“ 

Je to právě odvaha a schopnost převést ji do stylu, co činí Ruslana Baginského jedním z nejvýznamnějších návrhářů dneška. Jeho klobouky nejsou módní sezónní artikl. Jsou gestem, identitou, mapou. A jak říká na závěr: „Chci být tím, kdo otevírá dveře. Ne pro sebe. Ale pro všechny, kteří si je zatím netroufli otevřít.“