Praha je městem střech: Dědictví barrandovských hvězd a továrníků je ideálním místem letních soirée

Ve 20. letech minulého století na ní Miloš Havel točil první filmy. Po něm dlouho nikdo. Až Claudia Schiffer. Když topmodelka v roce 1990 poprvé zavítala do Prahy, dostala se až na střechu paláce Lucerna. Několik dní po první návštěvě nejlegendárnější střechy v centru města začala natáčet sérii cviků pro svoji kolekci fitness VHSek. Ačkoli byl březen s přetrvávajícím chladem, supermúza neúnavně předcvičovala v krátkých legínách a sportovní podprsence. Dnes tohle místo patří mezi nejnavštěvovanější střechy v Praze. Chcete alternativu? Tady je seznam míst, která jsou buď hůře dostupná, anebo ne tolik známá:

Obojí platí v případě dobře zrekonstruované střechy paláce Ara. V současnosti zde sídlí kanceláře soukromých firem, ale o sešlostech na střeše Ary už se ví i v jejím přízemí (nedávno se zde konala party jedné z hodinářských značek). Historie místa? Textilní výrobce Amschelberg, majitel tehdejšího obchodního domu Ara v horních patrech, držel výrobnu, ale na střechu si zval VIP přátele, ke kterým patřil i Oldřich Nový (spolu s ním byl i svého času podnikatel nakonec udán gestapu). Snáze se dostanete na vrchol pražského sídla společnosti Microsoft, na Brumlovce, kde je barbecue zahrádka pro zaměstnance (a jako plus 1 je tam člověku hezky klidně i do půlnoci). Stačí jen vědět jméno toho, kdo zrovna slaví narozeniny. 

Ale zpátky do centra. U Národní třídy se na střechách opravdu žije. Stále ještě ne tak proslavený Balcony Bar na Jungmanově náměstí v Domě hudebních nástrojů měl po covidu blízko k uzavření. Posezení na funkcionalistickém ochozu však přečkalo všechny těžkosti a dnes se tam rozlévají výborná španělská vína, která jinde často nemají (třeba variace na italské Antinori vína). Balcony Bar svým provozem navazuje na tradici hned dvou prvorepublikových restaurací — luxusnější nahoře a lidové v přízemí. Jen je škoda, že některé detaily aktuálního vybavení podniku narušují lehkost funkcionalistické fasády domu, který původně nechal postavit Ferdinand Schlögl, klavírista a stavitel pian prodávající zde své unikáty.

Kousek od Jungmaňáku nabízí výhledy střechy budov DRN (od architekta Stanislava Fialy) a Technologického centra UMPRUM (od architekta a pedagoga Ivana Kroupy), obě místa si recentně oblíbili eventoví manažeři (na střeše UMPRUM proběhly v červnu hned dvě velké akce, z čehož jedna byla výroční), a tak se zde můžete ocitnout na jednom z klientských večírků podzimu. Obzvlášť UMPRUM nabízí ze svého vrcholu zvláštní pohled na Prahu. Tak nějak z vnitřku, terasa je orientovaná na severozápad, takže místy i dramatické západy slunce tu jsou denním chlebem holubů.      

Stále málo známá je Terasa Smíchov, kterou najdete přímo nad obchodním centrem Nový Smíchov. Přes léto se zde pořádají taneční aktivity nebo lekce jógy a je tu i bar se solidní nabídkou drinků. Avšak pro neobyčejný zážitek je třeba naučit se japonsky. Alespoň slovíčko. Výhled se řečí východoasijské ostrovní říše řekne miru — a zrovna tak se jmenuje i koncept restaurace zavedený hotelem Four Seasons — přímo na střeše hotelového objektu tyčícího se u řeky. 

V Miru připravuje šéfkuchař Kato recepty inspirované japonským regionem Honshu, tedy centrální části největšího z japonských ostrovů, kde se oblibě těší i pestrá masová jídla, hlavně hovězí, například v pokrmu sukiyaki. Na tenko nakrájené mramorové plátky syrového masa vám přinesou s hořákem, zeleninou a vývarem, přičemž maso si sami na stole dle libosti uvaříte. V některých městech regionu jsou dokonce specializované sukiyaki restaurace. Miru nabízí maso také v jemných prolnutích — třeba s meruňkou nebo s jedlými květy. 

Vcelku podceňovaná bývá i střecha pavilonů Křižíkovy fontány. Ta nabízí nezvyklou perspektivu celého pozemku pražského výstaviště, přičemž v minulosti zde probíhal nejeden gastro festival. Nepravidelný program je však třeba sledovat i s ohledem na postupnou revitalizaci celého objektu. Pražští fitness start-upeři by rádi tento  prostor zužitkovali coby konceptuální tělocvičnu, ale smělým plánům (a údajně jich už několik bylo) zatím překáží mnohovrstevnatá a nepřehledná struktura nájemních vztahů na výstavišti. 

Zaběhat si ale můžete na běžecké dráze zřízené na střeše holešovické administrativní budovy Visionary architektonického studia Jakub Cigler Architekti. Součástí původního plánu sice bylo i letní kino a zahrady, ale buďme rádi alespoň za tu dráhu. Ostatně, není to poprvé, co se u realizace od zmíněného studia připomíná rčení: slibem nezarmoutíš. (A nedělejte si iluze, že by za tím mohla stát pouze nevůle investora. Běžnou praxí v Česku stále, bohužel, je, že od komplikovaných řešení někdy samotného investora odradí právě architekt. Anebo prvky stavby s pozitivním odpadem na okolí nedostatečně obhájí.) 

Střešní zahrada Národního zemědělského muzea je jako stvořená pro ty, co touží po pozemku za městem. Na malém kousku se tu skýtá dost zeleně a navíc inspirativní výhled, takže vám rychle dojde, že nad tohle není — a otevřít knížku (třeba jen na chvilku) si tu můžete stejně jako na zahradě na Slapech. Ve zdejší expozici Živá zahrada se svým vzrůstem pyšní mnoho cenných zemědělských plodin, které se mění v závislosti na ročním období, a tak mohou inspirovat k zavedení klimatické diety, protože — kdo má dneska na avokáda, že? Ale pozor, taky jsou tam včely. 

Působivou střechu a ochozy má také Kunsthalle Praha. Ve zdejší kavárně mají dortíky, které jsme v redakci vyhodnotili za chuťově nepřekvapivé, nicméně správně mokroučké, takže jestli se chcete v tropických vedrech vykoupat v cukru, máte jedinečnou šanci...

A na závěr ještě pražské střechy, které jsou nejen dobře známé, ale také hojně navštěvované. Na co se v jejich nabídce můžete nově těšit?

Střecha Radost: Aktuálně nabízí něco mezi food workshopy a food pop-upy. Ty pizzové sváděly ke kalorickým hříchům. 

Střecha Lucerny: Jestli se bude letošek opakovat, nenechte si ujít babí bramboráky, tedy bramboráky pečené při příležitosti oslav babího léta. 

Duplex: Místo, kde se zastavil čas, se spíše než na vylepšování služeb a gastronomii soustředí na nabitý hudební program. Ale kdo se může pochlubit vystoupením Fedde Le Granda, který sem dorazí ke konci měsíce?

Glass Bar: Na střeše Tančícího domu rozjeli hudební program, načež zápasníci MMA mu hned udělali dobrou reklamu... (Pražské zpravodajské portály informovaly o mnohočetných stížnostech na neúnosný hluk z terasy v době konání srazu zápasníků.)

Cloud 9: V sortimentu prý přibyly koktejly s příchutí šanghajského L'Arte de Vivre. Mimochodem, šanghajský koktejl je jeden z nejpopulárnějších a přímo pod tímto názvem jej nabízí mnoho čínských klubů, včetně pověstného Vue. (Právě zde se odehrávaly i části reality show o čínské zlaté mládeži z produkce Netflix, Bling Empire). Základ drinku tvoří grenadina, světlý rum a limetková štáva, zbytek se ovšem liší dle interpretace barmana. Kombinace každopádně napovídá, že základem východoasijských barových chutí je sladkokyselost. A v Číně se teď v barmanství a clubbingu udávají trendy.