Fitness travel: Proč si stále více lidí vybírá dovolenou podle maratonu, hor nebo surfu

Ještě před pár lety jezdili na sportovní dovolené spíš vrcholoví sportovci, dnes jsou ale trailové kempy, surfové pobyty, jógové retreaty nebo několikadenní horské přechody plné lidí všech profesí i věkových kategorií. Vždyť o červencových svátcích stačí jen zajet k oblíbenému italskému jezeru Lago di Garda a češtinou se to tam bude jen hemžit. Nečekejte ale Čechy na pláži u vody. Potkáte je hlavně na kolech, na windsurfingu nebo na ferratách. Lékaři, právníci, marketéři, rodiče malých dětí i lidé, kteří celý den sedí u počítače chtějí na dovolené vypnout, ale zároveň zažít něco, co si budou pamatovat mnohem déle než hotelový bufet a krásnou pláž. Podle organizace Global Wellness Institute patří wellness a aktivní cestování mezi nejrychleji rostoucí segmenty cestovního ruchu. Lidé už od dovolené neočekávají jen změnu prostředí, ale chtějí se vrátit domů s čistou hlavou, novou energií a i se zážitky. Stejný trend potvrzuje i Petra Sochorcová, vedoucí zastoupení Portugalské turistické centrály v Česku. „Lidé už mají nacestováno tolik, že poznávání světa pro ně není jen o odškrtávání památek UNESCO. Stále častěji chtějí destinaci poznat skrze své koníčky a způsob života. Dovolená už není odpočinkem od aktivního života, ale jeho přirozeným pokračováním.“

Právě změna motivace je možná tím nejzajímavějším. Fitness travel už dávno nestaví jen na sportovním výkonu, ale přirozeně propojuje pohyb s cestováním, přírodou a komunitou. Podobnou zkušenost má i Jan Dušánek, organizátor trailových běžeckých kempů Trail Camps. „Nejčastěji jsou to úplně obyčejní lidé, kteří mají rádi pohyb a přírodu. Nejde o výkonnost, ale o zážitky, nové přátele a možnost na pár dní vypnout od práce a každodenního stresu,“ říká. Právě komunita je jedním z důvodů, proč jsou podobné akce čím dál populárnější. Zatímco klasickou dovolenou často trávíme jen s partnerem nebo rodinou, na běžeckém nebo surfovém kempu se velmi rychle seznámíte s lidmi stejného ražení a se stejnými zájmy. Společné překonávání kopců, prvních vln nebo dlouhých kilometrů funguje jako fantastický společenský katalyzátor. Na podobnou proměnu upozorňuje také Petra Sochorcová. „Na běžeckých závodech, horských přechodech nebo na surfařských prknech se potkávají lidé se stejnými zájmy a vznikají nová přátelství. Díky pohybu člověk pozná místní kulturu úplně jinak než při klasické prohlídce památek.“

Psychologové už několik let upozorňují, že mentální vyhoření nesouvisí jen s velkým množstvím práce, ale vyčerpává nás také neustálé přepínání pozornosti, např. mezi obrazovkami, e-maily a sociálními sítěmi. Právě proto může být několik dní v horách na psychiku a mozek mnohonásobně účinnější než týden válení se u moře.

Tak například ve studii z odborného časopisu Frontiers in Psychology vyšlo najevo, že pobyt v přírodě pomáhá snižovat psychickou únavu, zlepšuje náladu i schopnost soustředění. Další výzkumy naznačují, že pravidelný pohyb v přírodním prostředí přispívá ke snížení stresu a podporuje psychickou pohodu. Honza Dušánek podobný efekt pozoruje téměř po každém kempu. „Pohyb v horách skvěle čistí hlavu a pomáhá člověku zpomalit. Lidé odjíždí domů nejen fyzicky unavení, ale hlavně psychicky odpočatí.“ Je to zvláštní paradox. Člověk sice během týdne nastoupá tisíce výškových metrů, bolí ho nohy a večer je grogy, přesto se pak domů vrací odpočatější, než po dovolené v resortu. 

Za popularitou fitness travel stojí i touha učit se od zkušenějších. Mnoho běžeckých nebo cyklistických kempů nevzniklo jako komerční projekt, ale vzešlo přirozeně z komunity lidí se stejnou vášní. „Po závodech Ještěd Skyrace se mě lidé začali ptát, jestli bych je nevzal do hor a nepředal jim své zkušenosti. Z jedné společné výpravy se postupně staly oblíbené trailové kempy,“ vzpomíná Jan Dušánek. Podobně dnes fungují i surfové školy nebo kempy zaměřené na jógu, lezení či horskou cyklistiku. Lidé totiž stále častěji nehledají jen službu, ale autentický zážitek vedený někým, kdo dané místo dobře zná a svůj obor skutečně žije. Často jde o horské průvodce, profesionální běžce nebo instruktory, kteří své zkušenosti nepředávají z učebnic, ale z vlastních zážitků. Stejnou proměnu vnímá i destinační marketing. „Neprodáváme jen místa, ale zážitky. Chceme lidem ukázat, kým se mohou na cestách stát – běžcem na pobřeží Atlantiku, surfařem na oceánu, poutníkem nebo milovníkem místní gastronomie. Lidé si stále častěji vybírají destinaci podle svého životního stylu, nikoli jen podle počasí nebo ceny,“ vysvětluje Petra Sochorcová.

Zajímavé je, že lidé u fitness travel pak úplně jinak vnímají komfort a luxus. Místo nekonečných bufetů all inclusive nebo designového wellness si mnozí raději užijí čas v přírodě. A  třeba u trialových kempů nejde jen o běhání a pilování techniky v terénu. „Chceme lidem ukázat krásná místa, předat zkušenosti a vytvořit přátelskou atmosféru, ve které si každý dovolenou opravdu užije, bez ohledu na výkonnost,“ vysvětluje Jan Dušánek. Podle Petry Sochorcové je právě spojení cestování s osobními zážitky jedním z hlavních důvodů, proč aktivní dovolené zažívají takový boom. „Je něco úplně jiného běžet půlmaraton doma a něco jiného startovat v Lisabonu, kde závodníci hned na začátku přebíhají ikonický Most 25. dubna, který je jinak pro pěší uzavřený. Takové okamžiky vytvářejí vzpomínky, kvůli nimž lidé cestují.“

Nevím jak vy, ale mne už zase svrbí nohy. Otázkou ale je, zda chci být na horách, objevovat nové památky při maratonu, nebo se pojedu potápět. Možností je hodně, jen moje dny dovolené jsou omezené. Jedno je jisté: fitness travel se stává víc než jen dalším cestovatelským trendem. V době, kdy jsme téměř neustále online, je skvělou cestou, jak být několik dní offline, hýbat se, objevovat nová místa a sdílet zážitky s podobně naladěnými lidmi. A to je velký luxus. Takže otázka, jak daleko to je z hotelu na pláž, se nyní často mění na otázku, jak daleko je to na nejvyšší vrchol. Já jsem tomu propadla. A co vy?