Jak jsem porazila burn out. Tyto dva překvapivé a vědecky ověřené návyky mi vrátily energii do života

Je zjištěno, že až 47 % populace pociťovalo v posledních 12 měsících přetrvávající únavu hraničící se syndromem vyhoření, což má přímý dopad na produktivitu a celkový pocit pohody. V našem uspěchaném světě se honba za energií stala doslova posedlostí. Ať už chceme stimulovat pleť, mysl, nebo tělo, neustále hledáme způsoby, jak si dodat energii na všech úrovních a zlepšit celkovou výkonnost organismu. Stačí se podívat na obrovský úspěch průmyslu s energetickými nápoji. V roce 2020 dosáhly jeho zisky 53 miliard dolarů a do roku 2026 přesáhnou 86 miliard. Tento boom jasně ukazuje na rostoucí poptávku po rychlých řešeních, bohužel často na úkor dlouhodobého zdraví.

Podle doktorky Adeline Richard, specialistky na funkční medicínu a dlouhověkost, která vede programy na klinikách Nescens, je hlavní příčinou únavy moderní životní styl, který už neodpovídá přirozenému fungování těla. „Chronický stres, sedavý způsob života, nedostatek spánku, všudypřítomné obrazovky a nutriční deficity negativně ovlivňují zdraví mitochondrií, které fungují jako baterie buněk.“ 

V dnešním světě bez pauzy, který nedává příležitost k dobití baterek, sympatický a parasympatický nervový systém ztrácí rovnováhu. Tato ztráta vnitřní rovnováhy není banalita. Přichází postupně, často bez zjevného varovného signálu, dokud tělo nakonec nekapituluje. „Samozřejmě je naprosto normální prožívat v určitých obdobích života zpomalení,“ dodává Dr. Richard. „To by ale mělo být vždy vysvětlitelné změnou návyků, například příchodem dítěte nebo fyziologickou změnou, jakou je menopauza. Pociťovat únavu každodenně bez zjevného důvodu je jasným znamením, že něco nefunguje optimálně.“

A následky jsou rozsáhlé. Na mentální úrovni je těžší udržet koncentraci, častěji dochází k výkyvům nálad a narůstá demotivace. Na fyzické úrovni se zvyšuje riziko diabetu, kardiovaskulárních onemocnění a neurodegenerativních chorob. Nedávné studie navíc prokázaly přímou souvislost mezi chronickou únavou a narušením střevního mikrobiomu – našeho „druhého mozku“, jehož rovnováha ovlivňuje imunitu i náladu. 

Vyčerpání zanechává viditelné stopy i na tváři: svalová hypotonie, povadlá víčka, prohloubení nosoretních rýh a celková ztráta pevnosti pleti. Z fyziologického hlediska je totiž únava spojena se zvýšenou hladinou kortizolu. Tento neuromediátor je odrazem naší odolnosti vůči stresu, ať už emocionálnímu, nebo fyzickému. „Jeho nadbytek zvyšuje zánětlivé procesy v pleti a imunitní dysfunkce, což přímo přispívá k předčasnému stárnutí pleti vlivem stresu,“ vysvětluje José Ginestar, farmaceut a vědecký ředitel laboratoří Sisley. Kromě kortizolu se hroutí celý hormonální řetězec: adrenalin, inzulín, hormony štítné žlázy – to všechno jsou regulátory, které se při extrémní zátěži vyčerpají natolik, že pouhý odpočinek už k jejich obnově nestačí.

Proč se ale poohlížet po nových zdrojích vitality, když Světová zdravotnická organizace (WHO) stále doporučuje klasické trio: sport, vyvážená strava a kvalitní spánek? Protože toto kombo má své limity. Pokud je tělo již ve stavu chronického stresu, intenzivní sport celkový stav jen zhorší. I když spíme dostatečně (mezi 7 a 9 hodinami), pravděpodobně nám chybí fáze hlubokého spánku. 

Co se týče stravy, nízkosacharidové diety mohou organismus vyčerpat ještě více. „Každý člověk je jedinečný, stejně jako jeho reakce na metody, které se ho snaží vrátit do rovnováhy,“ říká Dr. Richard. Právě v tom spočívá komplexnost (a obrovský přínos) komplementárních přístupů. Nesnaží se aplikovat jeden univerzální návod pro každého, ale číst tělo v jeho jedinečnosti a vrátit mu klíče k jeho vlastní seberegulaci. Nejnovější poznatky v neurovědách nám umožnily lépe pochopit propojení těla a mysli. Nabízejí tak zcela nový přístup k optimalizaci celkové kondice. Jak tedy znovu nastartovat tělo, mozek a pleť na maximum?

Ve Francii se celá nemocniční oddělení věnují komplementárním terapiím, jako je magnetismus, hypnóza nebo tradiční čínská medicína. Namísto pouhého potlačování symptomů a redukce pacienta jen na fyzické tělo, pohlížejí na člověka jako na celek. 

Například čínská medicína vychází z principu, že orgány jsou vzájemně propojeny energií (tzv. čchi), která proudí přes dráhy (meridiány) a energetická centra (čakry). Ta musí proudit svobodně a hojně jako neviditelná tekutina. Příliš mnoho stresu, shonu a napětí ale tuto vitalitu narušuje. „To neznamená, že už se s tím nedá nic dělat, ale tělo se vyčerpává, těžko se dobíjí a udržení vnitřní rovnováhy stojí obrovské úsilí,“ vysvětluje psychoterapeutka Anne-Laure Benattar. „Pokud tento stav přetrvává, pak se blok, který byl původně jen energetický, může projevit v těle ve formě dysfunkcí nebo dokonce nemocí.“

To, co začíná uznávat západní medicína (a co praktici tradiční čínské medicíny vědí už tisíciletí), je fakt, že tělo není jen soubor součástek. Játra, ledviny, srdce, plíce: každý orgán nese specifickou emocionální zátěž. Hněv stagnuje v játrech, strach se usazuje v ledvinách, smutek svírá plíce. Práce s těmito orgány prostřednictvím akupunktury, adaptogenních bylin nebo vědomého dýchání je zároveň prací s emocemi, které tyto orgány nesou.

Po pečlivém skenování těla využívá Julie Coulon techniku 32 bodů, která je blízká kraniosakrální osteopatii, a principy Luca Bodina, bývalého onkologa specializujícího se na energetiku, aby uvolnila energii zablokovanou traumaty a emocionálními zraněními.

Tento program sází na BioCharger, hybridní revitalizační platformu využívající světlo, elektřinu, harmonické frekvence a elektromagnetická pole. Po 20 minutách expozice se buňky celého těla doslova znovuzrodí.

Joy Pinto zkoumá vibrace při narození pomocí astrálního tématu a současné vibrace pomocí tarotu, aby stanovila přesnou diagnózu. Prostřednictvím metody Psych-K pak během několika minut mění omezující přesvědčení o sobě na pozitivní. Tato metoda využívá plasticitu mozku k rekonfiguraci neuronálních schémat. Na míru vám také namíchá výtažek z terapeutických květů z australské buše, které používáte měsíc (tři vstřiky pod jazyk čtyřikrát denně). Například květ boronky zastavuje kolotoč nekonečných myšlenek a podporuje uvolnění nervové soustavy, zatímco Eucalyptus macrocarpa znovu zažehne vnitřní plamen. Nabití energií se pak vrátíte do života s opojným pocitem dynamiky. Není to magie, ale hluboké vnitřní přenastavení.

Pleť a mozek mají tu zvláštnost, že se tvoří ve stejném okamžiku, totiž 21. den vývoje embrya. Právě tehdy dává ektoderm (vnější buněčná vrstva) vzniknout nervovému systému i epidermis. Tento proces nervy a pokožku neuvěřitelně propojuje, a to až do té míry, že kožní buňky dokážou produkovat stejné hormony jako mozek ve stavu vyhoření. 

Dnes už víme, že keratinocyty mají schopnost produkovat kortizol. „Zásahem do neuromediátorů, které stojí za komunikací mezi mozkem a pletí, je dnes možné ovlivnit kvalitu pleti prostřednictvím emocí a naopak,“ vysvětluje José Ginestar ze značky Sisley. A s 800 000 neurony, 11 metry nervů a celými 200 senzorickými receptory na každý čtvereční centimetr pleti jsou možnosti obrovské. „Tato obousměrná komunikace nám pomáhá pochopit, že mentální stav má přímý dopad na zdraví a vzhled pleti,“ dodává psychodermatoložka Dr. Anny Cohen-Letessier. „A naopak, aplikacemi na určitá místa můžeme stimulovat celou neurologickou síť.“

V tom spočívá kouzlo neuroaktivní kosmetiky (tzv. neurokosmetiky), jednoho z nejslibnějších výzkumných směrů současnosti. Značky vyvíjejí aktivní látky, které přímo interagují s kožními receptory, aby modulovaly reakci na stres na povrchu pleti. Výsledek? Lokálním působením vysíláme signál „klidu“ do centrálního nervového systému. Je to magický kruh, který při pravidelném opakování pomáhá přeprogramovat způsob, jakým tělo vnímá a zvládá stres.

V praxi se to promítá do pečujících rituálů pro snížení stresu, které jsou navrženy nejen pro kosmetický efekt, ale i pro svůj dopad na autonomní nervový systém. Textura, teplota, vůně i samotné gesto: vše je vymyšleno tak, aby se aktivoval parasympatický systém (odpovědný za odpočinek a regeneraci). Masáž obličeje zahřátým olejem, aplikace masky v tichu a tmě, večerní rituály péče o pleť: to vše jsou drobné kroky, které pomáhají obnovovat vyčerpaný nervový systém.

To je možná ta nejcennější lekce, kterou nám dávají neurovědy i tradiční medicína: cesta k energii nevede přes zrychlování, ale přes návrat k sobě. Zpomalit, naslouchat, cítit a nechat tělo dělat to, k čemu bylo stvořeno: hluboce se regenerovat.