Každý člověk za týden spolyká nebo vdechne mikroplasty v objemu jedné kreditní karty, říká prezidentka No More Plastic

Rosalie Mann, prezidentka organizace No More Plastic, nám prozradila vše, co potřebujeme vědět o dopadu mikroplastů na lidské zdraví i na životní prostředí. 

Rosalie Mann: Jde o produkt rozpadu plastu ve všech jeho podobách, ať už jde o nově vyrobený plast, nebo o ten recyklovaný. Vzniká buď opotřebením nejrůznějších výrobků, jako jsou syntetické oděvy, tenisky, pneumatiky nebo kontaktní čočky, anebo rozpadem plastového odpadu v přírodě, zejména v oceánech. Jejich velikost je menší než 5 mm, takže jsou pouhým okem téměř neviditelné.

Každý člověk týdně spolyká nebo vdechne mikroplasty v množství, které odpovídá objemu jedné kreditní karty. Byly nalezeny v rybách, mořských plodech, v pivu, medu, soli, v balené vodě i ve vodě z kohoutku, a dokonce i ve vzduchu, v dešti nebo ve sněhu. Tento problém je dnes všudypřítomný, protože náš spotřební model spoléhá na plasty téměř systematicky. Tyto částečky jednoduše znečistily celou planetu od vrcholků ledovců až po ty nejizolovanější oblasti, jako je Arktida. Jsou rovněž zodpovědné za tání ledovců a změnu klimatu, protože každá z nich uvolňuje skleníkové plyny. Mikroplasty fungují jako „houby“ na škodliviny; obsahují stabilizátory a chemické látky, které jsou škodlivé pro zdraví všech živých organismů. Zásadně narušují i mořské ekosystémy, přesněji řečeno plankton, který produkuje více než 50 % kyslíku, který dýcháme. Bez planktonu by život, jak ho známe, neexistoval. Kyslík je pro náš organismus životně důležitým palivem.

Studie prokázaly přítomnost mikroplastů v lidském organismu. Jedna z nich dokonce odhalila, že je máme i v krvi. Existují příčinné souvislosti mezi plasty a problémy imunitního systému a také nárůstem chronických onemocnění, jako je cukrovka, obezita, astma, kardiovaskulární choroby, rakovina, nebo dokonce neplodnost. Plasty tedy neznečišťují jen naši planetu. Znečišťují nám krev a otravují organismus, protože mikroplasty poškozují lidské buňky. Mohou se přichytit na vnější membrány červených krvinek, a omezit tak jejich schopnost přenášet kyslík.

Čím více plastů je kolem nás, tím větší je naše expozice vůči mikroplastům. Vyspělé země, které používají plasty naprosto na všechno, jsou logicky ohroženy více. Není to ale tak jednoduché, protože planeta tvoří jeden propojený celek. Jsme všichni spojeni, ať už se na Zemi nacházíme kdekoli. Mikroplasty, které znečišťují moře, oceány, vzduch i celý mořský ekosystém, tak dopadají i na ta nejodlehlejší a nejizolovanější místa, kam dosud lidská činnost nepronikla. Dnes už v podstatě nelze dělat rozdíly. Naléhavost situace roste zejména s ohledem na exponenciální nárůst výroby plastů, do roku 2040 by se měla totiž zdvojnásobit.

Ukazuje se, že ženy jsou zasaženy více, protože pravidelně používají krémy, rtěnky, řasenky či tampony, a tím se mnohem více vystavují mikroplastům. Pokud používáme hygienické nebo kosmetické výrobky balené v plastu, samotný obsah je nevyhnutelně kontaminován mikroplasty, které pak přenášíme sami na sebe. Aplikace Beat the Microbead testovala krém proti vráskám v plastovém obalu a výsledek je děsivý: jediná 50ml lahvička obsahuje zhruba 1,48 milionu částic polyethylenu, tedy mikroplastů. Miminka krmená z plastových lahviček spolykají denně rovněž miliony mikroplastových částic. Uvolňují se i z našich oděvů vyrobených ze syntetických materiálů, jako je polyester, nylon nebo econyl (vyráběný z plastu či recyklovaného plastu), a to jak při nošení, tak při praní. Během nošení navíc póry naší pokožky vstřebávají mikročástice těchto toxických materiálů. S každým krokem v teniskách z plastu nebo recyklovaného plastu přispíváme ke znečištění mikroplasty, které vznikají obrušováním podrážek obuvi. Jakmile sedneme do auta nebo na kolo, úplně stejný problém představují pneumatiky. Tyto mikroplasty následně končí ve vzduchu, v mořích či oceánech, kam je roznáší vítr a déšť. Odhaduje se, že ročně se ze silnic uvolní 200 000 tun mikroplastů. V roce 2017 Organizace spojených národů prohlásila, že oceán obsahuje 51 bilionů mikroplastových částic, což je pětsetkrát více, než je počet hvězd v naší galaxii.

Stále více velkých značek obhajuje recyklovaný plast a s hrdostí hlásá, že ve svých kolekcích zrecyklovaly více než 250 milionů tun plastu. Na opětovném využití plastů v předmětech nebo oblečení však není vůbec nic ctnostného, když víme, že tím vznikají mikroplasty, které ohrožují naše zdraví i zdraví našich dětí. Recyklovaný plast není nic jiného než recyklovaný jed, který otravuje dál.

Zkontrolujte si složení svých kosmetických produktů. Když kupujete kosmetiku nebo produkty péče o pleť, vezměte na zřetel, jaký je jeho obal i samotný obsah. Podle nejnovějších průzkumů nadace Plastic Soup Foundation obsahuje přibližně 83 % opalovacích přípravků, 80 % dezinfekcí na ruce, 71 % šamponů a 61 % pleťových krémů ve svém složení mikroplasty. Poznáte je podle slov „polyethylen“, „polypropylen“ nebo „polyethylentereftalát“ zapsaných v seznamu ingrediencí.

Dejte přednost oblečení z přírodních materiálů. Při nákupu oblečení vždy zkontrolujte štítek. Pokud obsahuje syntetické materiály (nylon, polyester, akryl, elastan, polypropylen...), jedná se o plast, a ten je tedy potenciálně nebezpečný pro vaše zdraví.

Skoncujte s plastovými lahvemi. Navíc nikdy nenechávejte plastovou lahev na slunci. Pokud už se to stane, obsah v žádném případě nepijte a nikdy jím ani nezalévejte rostliny.

Na potraviny používejte skleněné nebo nerezové nádoby. Potraviny zabalené v plastu skladujte co nejkratší možnou dobu a nikdy je v něm neohřívejte, a to ani v případě, že to informace na štítku dovolují. A pokud jste si už museli koupit potraviny zabalené v plastu, přendejte je po příchodu domů do skla, abyste dobu jejich kontaktu s plastem zkrátili na naprosté minimum.