AdvertorialSvět tam uvnitř
27. 11. 2020
Mercedes-Benz je snad jediná automobilová značka, kterou u nás znal doslova každý i v dobách tuhého socialismu. A každý ho taky chtěl mít, což pro naprostou většinu československé společnosti byl jen sen z kategorie těch nejdivočejších. Čirá utopie. Mercedes byl zkrátka mimo jiné jeden ze symbolů Západu a zároveň zhmotnění automobilové kvality a noblesy.
Ale i když se společenské poměry od těch dob naštěstí už notně změnily, tak status Mercedesu zůstává: jsou to vynikající auta, která oproti jiným značkám přinášejí i něco navíc. Moment, zmínil tady někdo ty obligátní přesuny z bodu A do bodu B? No jasně, ale na to stačí i udržovaný trabant, taky vás odveze. Většinou. Alespoň to tedy dodnes s nostalgií v hlase říkají pamětníci. Rozdíl je jen v tom, že teď si mercedesy už můžeme svobodně koupit. Ale i dnes tyto vozy pořád mají punc výjimečnosti, jakési supertřídy. S-Klasse.
Není proto náhoda, že právě s označením S-Class sjíždí z mercedesích linek to nejlepší, co tato značka vyrábí: prémiová limuzína, která nadchne jak řidiče, tak pasažéry. Při pražském představení nového modelu třídy S se ovšem nešlo ubránit myšlence, zda je vůbec ještě takříkajíc „společensky přijatelné“, aby si tento pohodlný koráb řídil sám majitel. Možná překvapivou odpověď na to s úsměvem dal sám generální ředitel Mercedes-Benz Česká republika Wolfgang Karl Bremm von Kleinsorgen, který nový vůz osobně prezentoval: „Ale vůbec ne, řidiče opravdu nepotřebujete. Podle našich informací majitelé S-Class v naprosté většině případů to auto i sami řídí.“
A ve skutečnosti to tedy vůbec nepřekvapuje. Mercedesy se totiž vyznačují mimo jiné i vynikajícími jízdními parametry, takže by vlastně byla škoda se v nich jen vozit. I když na druhou stranu ten luxus, prostor a pohodlí, které nová S-Class poskytuje na zadních sedadlech, to si zkrátka taky chcete užít naplno. Strašné dilema.
Celý interiér a vlastně celý vůz vytváří oázu klidu, ať už jste kdekoliv. Pohodlná zadní sedadla uhranou prémiovým zpracováním a komfort z nich sálá už jen při prvním pohledu. Když si je necháte potáhnout kůží v tmavším odstínu hnědé, pak stačí na sebe nahodit vlněný svetřík, do ruky vzít skleničku skotské a nechat se vyfotit ze správného úhlu a nikdo nebude pochybovat, že sedíte s několika dalšími gentlemany v klubovně nějakého striktně elitního anglického spolku.
Zkrátka a dobře, na zadních sedadlech, ale samozřejmě nejen na nich, vás čeká jiný svět, od toho běžného světa venku oddělený více než jen dveřmi a okny auta. Ať už budete popojíždět v zácpě, nebo křižovat Evropu po dálnici, svět „tam venku“ se vás vůbec nebude týkat. Je to jako velké akvárium, kde procházíte tunelem a všude kolem sebe i nad hlavou pozorujete, co že se to děje za tím sklem. Nebo jako když ze střešního bytu vysoko nad zemí sledujete ruch dole v ulicích. No ano, jsou tam k vidění zajímavé věci, ale netýká se vás to.
Ale když už se s okolním světem nějak spojit potřebujete, vyjde vám S-Class vstříc. Pro zadní pasažéry tak jsou k dispozici kvalitní dotykové displeje s pokročilým infotainmentem, což je mimochodem oblast, v níž je Mercedes již několik let na absolutní špici.
To ostatně platí i o jízdních asistentech nebo podvozku. Ono by se mohlo zdát, že podvozek je jen pár železných traverz a na čtyřech místech k tomu přimontovali kola, a v zásadě to je i pravda. Ale když si s tím někdo vyhraje, někdo jiný k tomu připíchne několik senzorů a dalších elektronických prvků a někdo třetí k tomu napíše funkční software, pak je výsledek takový, že v S-Class máte pocit, jako byste se vznášeli na létajícím koberci. Kde běžná a zejména pak ta menší auta trpí pod útoky záplat na českých silnicích, S-Class nerovnosti suverénně vyhladí. Vlastně pasažérům lže, když jim tvrdí, že pod autem se víceméně vůbec nic neděje.
A ty asistenty? Vedle dnes již klasických záležitostí, jako jsou prediktivní tempomat nebo vedení v jízdním pruhu, jsou u Mercedesu právem pyšní na implementaci rozšířené reality v rámci head-up displeje. Auto umí zobrazovat některé informace na čelní sklo, aby řidič při jízdě nemusel odvracet zrak od silnice na palubní desku nebo hlavní palubní displej. A do toho vám systém promítá navigaci tak, že ji vidíte jakoby přímo na silnici. Nemusíte tak podle navigace odpočítávat metry a hledat správnou odbočku, auto vám nakreslí, kam přesně máte odbočit. To se to pak řídí samo. Takže radši řídit? Nebo se radši vézt? No prostě strašné dilema.
Takové auto navíc jistě musí být zcela nepřehlédnutelné. A nebo taky ne. Vnitřní luxus a technologickou vyspělost totiž nová S-Class vyvažuje naprosto střídmým designem exteriéru. Dá se říci, že na parkovišti u obchoďáku by se tento elegantně tvarovaný sedan dal snad i přehlédnout, pokud by tedy v důsledku své délky mezi ostatními auty tak nevyčníval. Ale to byl od samého začátku záměr. „Naším cílem bylo udělat elegantní a co nejuhlazenější vůz, který nebude vizuálně křičet,“ objasňuje Wolfgang Karl Bremm filozofii přístupu k exteriéru. To auto má totiž doslova jen ty linie, které potřebuje. Dokonce i takzvaný gril na přední masce je nyní menší, což jde zcela proti současnému trendu u jiných aut.
A zároveň se designérům od Mercedesu podařilo spojit dvě zdánlivě neslučitelné věci, když zdrženlivou eleganci vyzařující klidnou sílu dokázali skloubit s nádechem sportovního vzhledu. Sami to popisují tak, že auto vypadá rychlé, i když stojí na místě, a nutno uznat, že trefněji by to vystihnout asi ani nešlo. Takže nakonec na tom parkovišti možná nikdo nezaregistruje, že tam stojí přímo toto konkrétní auto, ale jeho přítomnost budou nějakým způsobem cítit všichni okolo.
Což vede k další otázce: na koho toto auto vlastně míří? Na manažery? Na sportovní řidiče? A na koho se vlastně zaměřuje celá značka
Mercedes-Benz? Kdo by měl být její tváří? Někdo jako Connor McGregor, nebo spíš Keith Richards? Princ William?
„No to já vůbec nevím,“ dostává se Wolfgang Karl Bremm na krátký okamžik do rozpaků. „My o tom takto vůbec nepřemýšlíme. Neděláme auta pro nějakou skupinu lidí, děláme je pro všechny. Jsme rádi, když si někdo koupí mercedes na základě toho, že je mu blízký náš přístup. A ten je vlastně stejný jako v módě. Vždyť i proto jsme již několik let partnery pražského fashion weeku. Jde nám totiž nejen o design, ale i o funkčnost, pohodlí i praktickou využitelnost a zároveň je naším cílem všem poskytnout i prostor pro sebevyjádření. Takže chceme, aby si u nás mohl vybrat každý.“
A v případě nové S-Class to zjevně bude platit taky. V nabídce totiž bude řada motorizací i prvků výbavy. Kdo by pak toužil přece jen po sportovnějším svezení, ten bude moci sáhnout po verzi AMG. A samozřejmě nebude chybět ani absolutní vrchol v podobě provedení Maybach.
Autor: Michael Mlynář