Fairmont Spa & Wellness v centru Prahy má klíč k pohodě

Když jsem si pročítala rozsáhlou zprávu Global Wellness Institute o trendech v péči o tělo a mysl na příští roky, z každé druhé stránky mi vyvstával obraz nového velkolepého (jeho rozloha přesahuje 1400 metrů čtverečních) spa v centru Prahy, kde se potkávají nejnovější wellness trendy, interiérový design inspirovaný oblými přírodními tvary, kosmetické značky zažívající globální hype a celostní fitness. 

O tomto místě se začalo mluvit ještě dříve, než se v rekonstruované brutalistní budově hotelu Fairmont Golden Prague objevili první hosté. Očekávání? Vysoká. Renovace trvala spoustu let a nepřehlédnutelná stavba na konci Pařížské ulice se stala vlajkovou lodí velkého hráče ve sféře luxusního hotelnictví, nově vstupujícího na lokální scénu. Laťka, která je v Praze v tomto ohledu nastavená už tak dost vysoko, nakonec poskočila ještě o několik levelů výš. Hotel stal jediným držitelem dvou michelinských klíčů v Česku jen pár měsíců po otevření. Na otázku, jestli jeho lázně stojí za návštěvu, říká jednoznačné ano.

Fairmont Spa & Wellness vás okouzlí hned při vstupu. Za elegantní recepcí stojí masivní skleněná stěna od Lasvitu vytvořená z 2500 ručně broušených skleněných lamel, které vytvářejí impozantní iluzi vlnící se vody. Jak mě upozorňuje Karolína Jovanović, marketingová manažerka hotelu, dílo navržené Wandou Valihrachovou váží 17 tun. To je jen začátek. Jakmile odtrhnu oči, neomylně zamířím ke stojanům s kosmetikou. Pracují tu mimo jiné s mojí oblíbenou značkou Dr. Barbara Sturm, personifikovaný beauty merch sem dodává Waterdrop. 

Procházím se rozsáhlým komplexem relaxačních salonků a místností na obličejová a tělová ošetření kolem Tilia Garden, jejíž nabídka odpovídá zdravému životnímu stylu. Jednu kombuchu, prosím! Prohlídku zakončím v zahradě s horkou vířivkou a venkovní částí bazénu. Doufám, že jsem si nezapomněla vzít plavky, bleskne mi hlavou. Nezapomněla, oddechnu si později v elegantní šatně, kde oceňuji i výběr velikostí měkoučkých županů. Do jednoho z nich se zabalím, přede dveřmi už na mě čeká terapeutka.

Z rozsáhlého spa menu jsem si vybrala absolutní klasiku, hodinovou relaxační masáž celého těla. Volím ji ve většině nových spa, které navštívím, mám tak dobré srovnání. Než si lehnu na vyhřáté, měkké lehátko, ukážu na jeden ze tří aromaterapeutických olejů, který momentálně nejvíc rezonuje s mojí rozbouřenou psychikou. A zbytek si, popravdě, moc nepamatuju. Usnula jsem. Poslední, co jsem vnímala, byla hloubková masáž lýtek a pocit, že se moje tělo proměnilo v roztékající se máslo na teplém toustu, což se mi opravdu moc často nestává. Valnou většinu uvolňujících procedur proklábosím s personálem a bývám i lehce nervózní z toho, že na mě sahá cizí osoba. 

„Jak se cítíte?“ ptá se mě terapeutka. Na hodinách vidím, že už uplynula hodina. Mohla bych se sebe vychrlit desítky superlativů, ale jen rozespale pípnu: „Hezky.“ Vyprovodí mě do relaxačního salonku s výhledem do zahrady. Na anatomicky tvarovaném lehátku se pohodlně uvelebím, vychutnám si bylinkový čaj, oříšky a čerstvé ovoce, které mě z příjemné uvolněnosti vrací do reality. 

Po kontrole telefonu – uf, nikdo nevolal ani nepsal – se rozhodnu zbytek plánů na páteční odpoledne zrušit a věnovat se sama sobě naplno. Nechce se mi odsud ven. Architektura i uklidňující barevná paleta tohoto místa vycházející z přírodních tónů dřeva, kamene a vody působí jako balzám na nervy. Přesně tohle potřebuju, stresu mám v poslední době víc než Carrie Bradshaw bot od Blahnika. Převléknu se do plavek a mířím skrz dámskou saunu do bazénu. 

Miluju hotelové bazény a ubytování si prakticky vybírám podle toho, jestli dané místo má, nebo nemá bazén. Ten v pražském Fairmontu je jedinečný. Je tvarovaný do písmene L a zabírá velkou plochu uvnitř skleněné místnosti lemované lehátky. Část je i pod širým nebem. „Jsme jediný bazén v centru, který má venkovní bazén i vířivku. Rádi říkáme, že máme resort uprostřed Prahy,“ popisuje Jovanović. Tak rozsáhlé spa, navíc v city hotelu, je něco opravdu neobvyklého. Dvě hodiny si užívám bazén úplně sama. Hoteloví hosté sedí buď na obědě, nebo ještě pobíhají po městě, které se zahalilo do zlatého slunečního hávu. Tohle je wellbeing podle mého gusta. V tichu se soustředím na každý pohyb, každý sval, ani mi nepřijde divné plavat venku, kam je z ulice vidět. Pár turistů vytahuje telefon a fotí si zahradu i blázna, co ťapká z bazénu do vířivky, ze které v mrazivém odpoledni stoupá pára. Po dlouhých týdnech je mi fakt dobře. 

Při odchodu se na recepci ptám, co mohu udělat pro to, abych sem mohla chodit pravidelně, i když nejsem hotelový host. Stát se členem, dozvím se. Ale ne každého do tohoto elitního wellness/fitness klubu přijmou. Musíte projít pohovorem s manažerem a fitness trenérem a vzájemně se na sebe naladit. „Důležité je, aby se členové cítili dobře a my dokázali splnit jejich představy a očekávání na sto procent,“ vysvětluje mi fitness manažer, jehož jméno jsem v tom uvolněném stavu těla i mysli úspěšně zapomněla.

Procházíme fitness centrem s krásným výhledem, zatímco mi vysvětluje místní filozofii a upozorňuje na další specialitu: movement studio, velkoryse pojatý prostor plný denního světla určený pro skupinové lekce. Na programu mají vedle nejrůznějších druhů jógy také lekce pilates a funkční tréninky či silové cvičení s vlastní vahou pod dohledem trenéra. Všechno můžete absolvovat v rámci ročního členství. Vstup do bazénu na tři hodiny vám pak umožní zakoupení klasických jednorázových procedur ve spa. Když k tomu připočtu i bistro, wellness bych nemusela opustit celý den. Jak že se mohu ucházet o členství?