Diaries Daniely Kociánové: akční a udržitelný fashion week

Kodaňský týden módy jsem zahájila snídaní v hotelu SP34 s Martinem Vášou, protože není nadto se najíst ve fajn společnosti. Popovídali jsme si úplně o všem a nakonec jsme se oba shodli, že Kodaň je krásné město a že se sem jednou přestěhujeme.

Můj den pokračoval tiskovou konferencí, kterou nás provedla generální ředitelka fashion weeku Cecilie Thorsmark. Představila nový akční plán udržitelnosti (Sustainability Action Plan 2020-2022) se seznamem pravidel, jež musí značky dodržet, aby mohly zůstat součástí této módní akce. Cílem je během nadcházejících tří let snížit negativní dopad na životní prostředí, inovovat obchodní model a urychlit změny v módním průmyslu k lepšímu. Cecilie zároveň zmínila, že časový rámec pro odvrácení ničivých vlivů globálního oteplování na planetu je méně než deset let a že již dnes jsme svědky katastrofických dopadů. Jednoduše řečeno, status quo nemůže dále existovat.

Po skončení konference odstartovaly přehlídky a já měla ve 12:30 call time na show značky LoveChild 1979. Moc se mi líbil jejich set design, který vyrobila sama návrhářka Anne-Dorthe Larsen. Obsahoval různá hesla jako Remember, when you wanted, what you currently have nebo I'm here right now and I want now to be the greatest time a také jejich lavičky schované pod dekami v prevážně růžových odstínech. V zákulisí mi upravili vlasy a většině modelek přidělali ofinky. Make-up byl nenápadný, jen s narůžovělými rty, který vytvořila hlavní make-up artistka Anne Staunsager. Měla jsem na sobě černou minisukni s mokasínami a košilí s jemným květinovým potiskem. Moc se mi líbily i jejich kostýmky a brýle. 

V zákulisí mi přišel nový e-mail s fittingem pro Stine Goya. Jejich značku mám moc ráda a minulou sezonu měli skvělou přehlídku. Takže místo návštěvy agentury jsem spěchala na zkoušku. Tam jsem nakonec čekala asi hodinu a půl, než na mě přišla řada, ale stálo to za to. Vyzkoušela jsem si asi tři různé outfity a jsem zvědavá, co mi zítra přidělí v zákulisí.

Poslední přehlídku Soeren Le Schmidt jsem nestihla, přijela jsem asi tak pět minut po skončení, ale návrhář se bavil s pár diváky a usmíval se od ucha k uchu. Já si přivlastnila publikaci s jeho kolekcí, kterou tam někdo nechal na lavičce, a hledala alespoň nějaké fotky ze show na Instagramu. V AW20 převažuje černá, tmavě modrá a červená a mě osobně nejvíc zaujaly jedny černé šaty s rozparkem skoro až k pupíku a červená sukně s přechodem do modré dlouhá až na zem. Na pánském oblečení se mi líbilo kožené sako a dlouhý kabát ke kotníkům, který mi trochu připomněl film Psycho. 

První den byl každopádně nabitý skvělými kolekcemi a ani upršené a studené počasí mu neuškodilo. Už se moc těším, co přinesou další dny, zatím ahoj!