Trastevere: Římská čtvrť, která je v módě

Na pravém břehu řeky Tibery, jen kousek od Vatikánu, se rozkládá městská čtvrť, kterou zdobí římské číslice XIII: Trastevere. Ve starověku i středověku šlo o důležitý městský přístav, který spojoval Řím s Ostií u moře. Kosmopolitní místo, kde se míchali lidé různých národností, a kde se usazovali židovští obchodníci. Staré činžáky tu mají úzká okna a kovové mříže na balkonech. Na vratké kamenné kostce dřímá kočka. Z oken visí prádlo a vlaje ve větru. Všude, kam se podíváte, vás ohromí obrázky jako z pohlednice. Náměstí Piazza Santa Maria zdobí fontána podle návrhu slavného architekta Carla Fontany. Najdete tu jednu z nejstarších římských bazilik – Santa Maria in Trastevere. Kostel pochází ze 3. století a ve svých útrobách ukrývá nádherné mozaiky, které vznikly o devět set let později. U vchodu se nachází freska Panny Marie, již nechal údajně objednat český král Karel IV. během své korunovační cesty do Říma. Když se setmí, pohltí náměstí neobyčejné kouzlo. V letních měsících se tu po západu slunce konají koncerty a v okolních ulicích to ožívá produkcemi pouličních umělců.   

Na Via della Lungara se usadily dvě nádherné vily. Villa Farnesina se může pochlubit bohatou výzdobou interiéru. Je plná nástropních i nástěnných fresek od velkých mistrů –  Raffaella, Sebastiana del Piombo, Giovanniho Antonia Bazziho a Peruzziho. Postavena byla počátkem 16. století pro bohatého sienského bankéře Agostina Chigiho. V honosném domě majitel pořádal četné hostiny, na kterých nesměli chybět šlechtici, básníci, kardinálové ani papež. V kronice se dochoval zápis, který sděluje: „V roce 1518 křtil pan Chigi své nejstarší dítě, Lorenza Leona. Po slavnostním obědě byly zlaté a stříbrné nádoby, ve kterých se jídlo připravovalo, vhozeny do Tibery na znamení štědrosti.“ Po bankéřově smrti sloužila vila jako ubytovací zařízení pro významné návštěvníky Říma. Pobýval tu například kardinál Richelieu nebo královna Kristina Švédská. Posléze vilu koupila rodina Farnese a dům nese dodnes její jméno. Nedaleko stojí barokní palác Corsini. Sídlí v něm galerie plná obrazů a soch slavných renesančních a barokních umělců. Nechybí Caravaggio, ani Rubens.

Vyšplhejte se na kopec Janiculum. Na Piazza di San Pietro in Montorio, uprostřed jednoho z nádvoří kláštera svatého Petra, objevíte tempietto – malou kruhovou budovu z konce 15. století od architekta Donata Bramanteho. Tahle stavba je považována za jeden z nejvýznamnějších příkladů renesanční architektury. Slouží jako učebnicový příklad, který studentům vysvětluje některá základní témata, jako je centrální plán, oživení starověké římské architektury a proporcionální a geometrické zkoumání vztahů mezi jednotlivými částmi. Z panoramatické terasy na Piazzale Giuseppe Garibaldi je nádherný výhled na Řím. Zavítejte sem při západu slunce a počkejte, až vyjdou první hvězdy. Romantika zaručena!

 „Jak krásný je večerní Řím, když se měsíc odráží ve velké fontáně…“ zpívá Antonello Venditti v písni Roma capoccia. Fontana dell´Acqua Paola je barokní fontána, které místní přezdívají Fontanone – Velká fontána. Pro její stavbu byl použit mramor z Císařských fór a chrámu Minervy a žula ze staré baziliky svatého Petra ve Vatikánu. Původně zde ústil starověký akvadukt Traján. Svou současnou podobu dostala fontána v 17. století. Má ji na svědomí architekt Carlo Fontana, který se nechal inspirovat nedalekým vítězným obloukem Porta San Pancrazio. Během své druhé cesty do Říma k ní zavítal i Johann Wolfgang Goethe a zanechal nám její nadšený popis v Cestě do Itálie: „Vodopád Acqua Paola se valí pěti tryskami z vítězného oblouku a naplňuje až po okraj tůň pozoruhodné velikosti. Vodní masa sem přichází z akvaduktu, který se bizarně klikatí podél cesty dlouhé pětadvacet mil. Cesty plné kopců, od jezera Bracciano až sem. Cestou zajišťuje potřeby několika mlýnů a manufaktur, aby svou pouť ukončil v Trastevere.“ Tahle fontána si zahrála v celé řadě italských filmů ze šedesátých a sedmdesátých let. Spatříte ji i v bondovce Spectre nebo v oscarovém filmu Velká nádhera. 

Do Trastevere míří hlavně intelektuálové, umělci, studenti. Sídlí tu několik zahraničních univerzit a najdete tu stylové restaurace, hospůdky, bary, kluby. Z téhle čtvrti pocházeli režisér Sergio Leone nebo hudební skladatel Ennio Morricone. Jejich oblíbeným místem byl podnik Checco Er Carett

iere. Příběh téhle vyhlášené taverny se začal psát v roce 1935, kdy ji začali provozovat Diomira Porcelli a její manžel Francesco, přezdívaný Checco. Vařili z kvalitních čerstvých a sezonních surovin a k tomu servírovali vynikající vína z oblasti Castelli Romani. Brzy se návštěva tohoto podniku stala povinností pro každého, kdo přijel do Říma. Stěny zdobí černobílé fotografie slavných návštěvníků tohoto podniku, pravidelně sem chodil režisér Federico Fellini nebo Sophia Loren. Audrey Hepburn a Gregory Peck zde nechyběli, když natáčeli Prázdniny v Římě. Restauraci provozuje už třetí generace jedné rodiny a na menu mají typickou římskou kuchyni. Rezervace nutná!

Nejlepší pizzu mají v Pizzeria Ai Marmi. Je tenoučká, vynikající a stojí se na ni fronta. Pizzu s vyšším těstem vám nabídne trendy podnik Seu Pizza Illuminati. V Suppli musíte ochutnat dobroty z rýže – suppli a arancini. O co jde? Rýže se smíchá s rajčatovou omáčkou a do téhle směsi se zabalí hranolek z mozzarelly. Kroketka se obalí ve vajíčku a strouhance a celé se to osmaží. To je suppli. Obdobné jsou arancini, smažené rýžové kuličky. Do zbytků rizota se zabalí masové nebo houbové ragú a kuličky se osmaží. Sladká tečka? Na vynikající zmrzlinu zaskočte do Gelateria Fatamorgana nebo navštivte malý bar Cioccolata e Vino. Nabídnou vám tam ale jen jeden nápoj – sladký likér se šlehačkou v čokoládovém pohárku. Co s načatým večerem? Bar Freni e Frizioni je přestavěná dílna, v nabídce má skvělé koktejly. Klub Alcazar býval kdysi kinem. Majitelé ponechali původní červené židle vyvedené v sametu, které místu dodávají punc originality. Dnes v tomhle hudebním klubu pravidelně vystupují jazzové kapely, dýdžejové, někdy tu vystupují stand-up komici nebo se zde promítají filmy. 

Tip: V neděli od půl sedmé ráno do druhé odpolední ožívá místo v okolí brány Porta Portese. Najdete tu největší bleší trh v Římě! Koná se od roku 1945, v sedmdesátých letech o něm dokonce vznikla píseň Porta Portese v podání Claudia Baglioniho a stal se z ní hit, který umí nazpaměť každý Ital. Všemožné harampádí, starý gramofon, rozklížená barokní židle, mechanický psací stroj, knihy z druhé ruky, mince, záplava oblečení, nábytek, šperky, keramika, kabelky. Na cokoli si vzpomenete, to tu najdete.