Mocná energie Provence

Cíl je vytyčený: starobylé městečko Les Baux-de-Provence na jihu Francie. Kdy jindy sem ostatně zamířit než před létem – slunce už svítí, je teplo, ale ne horko, všechno okolo už se zelená a kvete, ale davy turistů ještě nedorazily. Ani skalnatý výběžek, na kterém město a zřícenina hradu stojí, tak nejsou přeplněné. Vápenec, na němž všechno stojí, se pomalu rozehřívá, ve vzduchu se mísí vůně levandule z loňské sklizně a marseillského mýdla vyráběného z olivového oleje.

Způsob přepravy: čistě elektrické kupé Porsche Taycan. Zdálky klame tělem. Jak se na auto zavedené značky sluší, dává jasně znát, že jízda v něm bude svižná, sportovní. A opravdu taková je. Ovšem ani když se nízko posazený vůz rozjíždí, ani když zrychluje, očekávaný řev motoru nepřichází: elektrický pohon je tichý a zážitek z jízdy je najednou dramaticky odlišný.

Ať se prosmýkáme uličkami menších měst, uháníme mezi těmi většími, držíme se tyrkysové vody v kanálu EDF, uháníme středomořskými lesíky nebo podél vinic, sadů a polí, všechno dostává jiný nádech. Luxusní pohodlí uvnitř a elegantní, povědomé tvary auta zvenčí doplňuje důležitá vlastnost Porsche Taycan, které zatím může jen těžko někdo konkurovat: dojezd přes 300 kilometrů se totiž radikálně zvyšuje i při krátkém nabíjení. Dvacetiminutová pauza na kávu a něco menšího stačí k tomu, aby se baterie elektromobilu dostala z 5 % na 80 %. To už je dost na to, aby tohle road movie mělo pořádně epický rozměr.

Ze směru od Marseille, Nice nebo Cannes byste neměli minout Fondation Vasarely v městě Aix-en-Provence, které shromažďuje díla maďarsko-francouzského vůdčí osobnosti op-artu Victora Vasarelyho a naplňuje jeho představu o umění pro všechny.

Směrem od Montpellier leží Arles, město s dlouhou a bohatou historií, která je dobře čitelná ve velkém množství památek z doby antického Říma i ze středověku. A při cestě od Lyonu nelze minout Avignon – také tamní památky (kupříkladu papežský palác nebo most, který řada lidí zná z písničky) patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Samotné Le Baux-de-Provence toho přes svou malou plochu nabízí dost a dost. Vedle samotného městečka na vápencovém skalisku a jeho úzkých uliček, starobylých domů, kostelíků, zříceniny hradu a výhledů do okolí je tu kupříkladu Carrières de Lumières. Někdejší kamenolom se už před časem proměnil v působivou vizuální šou, během které se na 4000 m2 stěn, stropu a podlah za doprovodu hudby promítají rozpohybovaná díla výtvarníků – aktuálně jsou to kupříkladu Vermeer, Van Gogh nebo Mondrian.

Elektrickým Porsche Taycan se ale také můžete v tichosti dovézt do jedné ze dvou michelinských restaurací, které přímo v městečku sídlí. Jedna je součástí Domaine de Manville, nese název L’Aupiho a sází na modernější gastronomii: belgický šéfkuchař Lieven Van Aken vybojoval zatím jednu hvězdičku. Oproti tomu L'Oustau de Baumanière nabízí to nejlepší ze středomořského jídelníčku ve špičkovém provedení a podání, sází také na lokální dodavatele. Glenn Viel a jeho tým proto mají nejen tři hvězdičky, ale také bonusovou zelenou hvězdu za udržitelnost.