#VogueCSUndiscovered: Objevte Olomouc aneb 5 míst, která v hanácké metropoli nesmíte minout

Protože je Olomouc se svojí Univerzitou Palackého studijní město, nechybí zde kavárny. Hodně kaváren. A také region Haná, který byste určitě měli navštívit. Ať už lužní lesy Litovelského Pomoraví, zoologickou zahradu na Svatém Kopečku, hrady Bouzov a Helfštýn, nebo zámky Náměšť na Hané a Čechy pod Kosířem. Ale i samotná Olomouc má novinky, které stojí za prozkoumání.

První fancy pekárna s francouzským sladkým pečivem v Olomouci samozřejmě okamžitě vyvolala zájem a lehké pozdvižení. Protože Pastryum zatím není otevřené každý den, táhne se ve středu a sobotu Ztracenou ulicí nepřehlédnutelná fronta. Ve zrenovovaném obchůdku s dřevěnou výlohou si můžete koupit i kávu. Čerstvé pečivo (croissanty, kronuty a pain au chocolate) se připravuje ve výrobně v nedalekém Prostějově, kde majitelka Daniela původně chtěla péct dorty, ale po návštěvě Dánska přesedlala právě na croissanty a svůj cukrářský um převádí do těch nejlahodnějších náplní. Pastryum provozuje s manželem Janem a v blízké budoucnosti by chtěli mít otevřeno alespoň čtyři dny v týdnu. V současné době je vše vyprodáno během dvou až tří hodin. A není divu. Croissanty jsou lehké a nadýchané jako obláček.

V bývalém jezuitském konviktu ze 17. století, kde nyní sídlí Filozofická fakulta, byla dlouhou dobu nudná restaurace, kterou před lety vystřídalo bistro & bar KONVIKT. Na updatu prostoru z usedlé restaurace na osobitý prostor pracovala olomoucká architektka Denisa Strmisková, jež má na svědomí přerod a zrod mnoha zajímavých míst nejen v Olomouci. Kromě vnitřních prostor má KONVIKT velkou zahrádku na nádvoří, z níž je výhled na park Bezručovy sady. V poledním menu najdete vždy i vegetariánské jídlo a vše je připravováno z lokálních a sezonních surovin. Pečou si skvělou vlastní foccaciu, která sama o sobě stojí za návštěvu podniku. Ve večerních hodinách si můžete dát míchané drinky a užít si hudební program s DJs. 

Když přejdete lávku v parku Bezručovy sady přes Mlýnský potok – slepé rameno Moravy – zavede vás do botanické zahrady s nedávno obnoveným rozáriem. Právě tento potok dodává parku i zahradě speciální kouzlo živého elementu vody. Botanická zahrada s rozáriem vznikly v 70. letech minulého století jako rozšíření výstavní plochy Flory Olomouc – kdysi jedné z nejvyhlášenějších květinových a zahradnických výstav v Evropě. Jednotlivé části botanické zahrady stále nesou názvy podle států Sovětského svazu a v každé zahradě jsou rostliny typické pro daný stát. Současný areál botanické zahrady Výstaviště Flora Olomouc zastřešuje místní rozárium, alpinum, zahrady národů, krátkodobé expozice jarních a letních cibulnatých a hlíznatých rostlin. Také se zde nacházejí různé plastiky a umění v prostoru nejistého původu spolu s vzácnými dřevinami, jako je třeba davidie listenová či katalpa trubačovitá, tvoří bizarní panoptikum. V roce 2012 vznikla také Zahrada smyslů pro návštěvníky se zrakovými vadami. Projekt architekta Ivara Otruby je teprve třetím svého druhu v České republice.

Muzeum na Svatováclavském návrší v Olomouci, jednom ze tří, na kterých bylo město založeno, je umístěno v budově románského paláce moravských biskupů u baziliky sv. Václava na Přemyslovském hradě. V dubnu se otevřelo po dvouleté rekonstrukci speciální stálou expozicí mapující kulturně-historický vývoj Svatováclavského návrší, které bylo osídlené už od pravěku. Arcidiecézní muzeum je prvním muzeem duchovní kultury v České republice. Nachází se zde pozlacený biskupský kočár z 18. století, relikviáře s drahokamy, kabinet ze slonoviny a obrazárna s plátny, která shromáždili olomoučtí biskupové. Zajímavě řešeno je i sklepení s vykopávkami a expozicí Madon. Výstavy jsou interaktivní, takže je muzeum ideální i pro návštěvu s dětmi, které se mohou těšit na zábavný multimediální program.

Olomoucký odsvěcený Červený kostel v bezprostřední blízkosti Vědecké knihovny začal plnit plnohodnotnou funkci. Charakteristická stavba z červených cihel totiž donedávna sloužila pouze jako archiv Vědecké knihovny. Původně evangelický kostel z roku 1901 byl postaven v novogotickém stylu, bohužel se původní interiér nezachoval. V roce 1962 připadl Univerzitní knihovně a celkem zde bylo dočasně uloženo okolo 310 000 svazků. Tento stav nakonec trval až do roku 2019, kdy byl zprovozněn nový depozitář a oprava kostela mohla započít. Přerod kostela v kulturní centrum připadlo olomouckému architektonickému studiu atelier-r pod vedením Miroslava Pospíšila. Ten řídil i přístavbu nového foyer, které zdobí po strop vysoká stěna s knihami. V současně době probíhá výběrové řízení na provozovatele kavárny.