Jarní getaway: Moje amazing places

Na Velikonoce obvykle začíná turistická sezona a právě start nového přírodního cyklu, přechod mezi zimou a jarem, si nenechte ujít v některém z malebných koutů Čech a Moravy. Následující perly jsem objevila na svých cestách téměř neplánovaně, o to víc mě překvapilo, jak nevšední skvosty máme na dosah. V těchto průsečících, často na pomezí, na hranici dvou geografických celků, na břehu jezera či řeky, leží cosi koncentrovaného, zhuštěného. Je to kombinace přírodní polohy, historie a především pak jedinečnosti místa, které se samo staví na odiv.

Tam, kde končí rovina úrodné Hané a začíná Drahanská vrchovina, stojí osamělá vlaková zastávka Zdětín u Prostějova. Nedaleko protéká říčka Romže. Kde je voda, musí být i mlýn, počátky toho Běleckého sahají až do 16. století. Současný majitel Richard Benýšek jezdil do tohoto kraje jako malý kluk na prázdniny a zamiloval si ho. Koupil ruinu, zrekonstruoval ji a dnes je „Bělák,” jak říkají místní Běleckému mlýnu, jedním z nejlépe skrytých turistických highlightů. Uplynulo několik let, zpustlý mlýn zkrásněl a je vyhledávanou restaurací a také penzionem. „Chtěla jsem ho zabít!” vzpomíná na začátky podnikání v pohostinství Yvona Benýšková, která spolu s manželem místu vdechla nový život. 

Jádrem podnikání je navázání na odkaz našich předků, symbióza venkovské hrdosti, tradiční moravské pohostinnosti, špičkové gastronomie a nesporného obchodního talentu. Záměr vyzařuje z každé jednotlivosti. Veřejnost přitahuje mlýn a hospodářství kolem jako celek, na „Běláku” se totiž cítí všichni dobře. Restauraci vedou šéfkuchaři Tomáš Hurta a Lukáš Velšmíd. Oba prošli špičkovými provozy u nás i v zahraničí, a když nastupovali do kuchyně, přesně věděli, co chtějí dělat. „Náš signature food je tažené hovězí,” shodují se. Trvalo téměř rok, než jejich koncept přitáhl klientelu. „Občas se tady zastavili třeba dělníci s dodávkou, a když viděli, že na menu není guláš se šesti knedlíky, hned zase odjeli,” vzpomínají na začátky. Filozofie soběstačnosti surovin, které musí do kuchyně urazit „nula kilometrů”, se v praxi osvědčuje. Od 3. do 6. 4. si zde můžete vychutnat velikonoční menu postavené na kůzlečím a jehněčím mase. Není importované z Nového Zélandu, je samozřejmě lokálního původu.

Soběsuky jsou malá obec na rozhraní západočeského a jihočeského kraje, vzdálená třicet pět kilometrů na jih od Plzně. Černí obři, rozumějte býci plemene Aberdeen Angus, se pasou na rozlehlých loukách, jejich tempo je rozvážné, život spokojený. Všude sytá zeleň a na první pohled úrodná pole. Jako by z každého místa sálala pohostinnost. Restaurace Angusfarm Soběsuky vsadila jako jedna z prvních tuzemských gastronomických oáz na lokální dodavatele. Proslavila se vynikajícími steaky právě z plemene Aberdeen Angus, které se tradičně chová v okolí. 

Restauraci se podařilo navázat úzké vztahy s místními zemědělci a hostům nabízí poctivé jídlo z místního masa, mléčných výrobků a zeleniny. V příjemném rustikálním prostředí restaurace si můžete vychutnat tradiční tatarák namíchaný ze zadního hovězího nebo angus líčka na červeném víně. Jedním z nejlepších způsobů, jak poznat širokou paletu lokální gastronomie, je jarní degustační menu. Abyste si mohli dopřát párování s vynikajícími víny z tuzemska a nejlepších vinařských oblastí Evropy, zabookujte si nocleh v penzionu, který je součástí areálu.

Nedaleko polských hranic se můžete ubytovat v barokním skvostu, kulturní památce Klášter Broumov. Přespat můžete přímo v celách, které obývali mniši. Benediktini přišli na Broumovsko a Policko ve 13. století a byli iniciátory kolonizace do té doby pustého kraje. Od počátku ovlivňovali podobu zdejší krajiny i život jejích obyvatel. Působení benediktinského řádu dodnes připomíná množství památek, již zmíněný klášter v Broumově, skupina venkovských kostelů z dílny Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů, kaple na Hvězdě či bývalý klášter v Polici nad Metují. 

Dům hostů nabízí unikátní ubytování v renovovaných mnišských celách. Dvou a čtyřlůžkové pokoje hostelového typu, dostupné i bezbariérově, jsou vybavené masivním smrkovým nábytkem, umyvadlem a wifi připojením. K dispozici je také turistická ubytovna, studovny, společenská místnost a společná sociální zařízení s výhledem do zahrady. Ubytované poutníky čeká vydatná a bohatá snídaně. Symbolem benediktinů jsou tři růže a právě na ně budete na Broumovsku narážet všude, i v názvech gastronomických zařízení. Součástí klášterního komplexu je vyhlášená restaurace U Tří růží nabízející obědové či stálé menu. Čepuje se klášterní pivo Opat, které odkazuje na dávné zakladatele a je plodem poctivé řemeslné práce. Pivo se v Broumovském pivovaru vaří z vlastního sladu, čisté artézské vody a českého chmele ze Žatce – bez koncentrátů a náhražek. Díky tomu má Opat plnou chuť, výraznou chmelovou hořkost a bohatou pěnu.

Za časů Karla Hynka Máchy se Máchovo jezero jmenovalo Velký rybník. Díky malebné poloze uprostřed lesů a okolí plnému tajuplných skal, jeskyní, roklí, mokřadů a hradů se Dokesko dostalo do hledáčku romantiků. Často sem mířil i rozervaný Mácha. Fascinovaný „temným modrem” jezera hltal místní hororové historky a tavil je do svých básní. Místo nevábilo jen nomády, ale také smetánku – lékaře, právníky, státní úředníky a nakonec také turisty. 

Za první republiky se začalo kolem jezera budovat české „lido” ve snaze napodobit přímořské oblasti severní Itálie. Dnes jsou podél břehu Máchova jezera rozesetá rekreační střediska, hotely, penziony, kempy a také luxusní vily. Mácháč je stále oblíbenou destinací, novou vilu ve Starých Splavech právě teď buduje tenisová legenda Helena Suková. 

Kdo si chce užít výhled přímo na jezero, jeho dva ostrovy – Myší hrad a Kachní ostrov – a protilehlý Bezděz, může si vybrat ze 62 pokojů čtyřhvězdičkového hotelu Port. Nasytí vás tradiční česká kuchyně i moderní „must have” jako avokádový tatarák, kapří hranolky nebo kachní konfit. Právě teď na jaře si můžete vychutnat chřestové menu. 

Kubistickou vilu Elektra nad řekou Lužnicí postavil v roce 1911 architekt Antonín Belada, který ji umístil těsně za středověkou městskou hradbu. Název Elektra odkazoval na tehdejší fascinaci moderní technikou a elektřinou, která v té době začala transformovat lázeňská města, mezi něž se už od 16. století řadí i jihočeská Bechyně. Na nedalekých blatech se těží rašelina a dodnes se využívá pro léčbu pohybového ústrojí. Prvním majitelem vily byl František Němec, provozoval ji jako hojně navštěvovaný hotel. Na letní byt přijížděl pravidelně například hudební skladatel Vítězslav Novák. 

Pak ale přišla okupace a do vily byla dočasně umístěná obecní škola. Hned po válce byla vila znárodněná a stal se z ní na delší dobu internátní domov mládeže keramické školy. Jedním ze studentů byl slavný písničkář a disident Karel Kryl. 

Pod terasou restaurace je skála tak strmá, že se vám z výhledu na Lužnici zatočí hlava. Budova zaujme členitou fasádou, věžičkami, vitrážemi a typickými secesními ornamenty. Apartmány nebo dvoulůžkové pokoje vynikají dobovými detaily a nesou rukopis vytříbené secese. V kuchyni vaří výhradně z čerstvých surovin, proto nečekejte stálý jídelní lístek. Pokud máte štěstí, s menu vás seznámí přímo majitelé. Nabídka je tvořena z toho, co je v daný okamžik k dostání. V menu du jour nikdy nechybí čerstvé ryby, pro mě byl nezapomenutelným gastronomickým zážitkem čerstvý pstruh z rakouských vod. Zvláštní pozornost si zaslouží dezerty, samozřejmě upečené přímo na místě. Jsou plné čerstvého ovoce, prémiové belgické čokolády, italské ricotty a mascarpone. Náhražky ani polotovary tady nenajdete.