Cestování

Art de vivre: Na zmrzlině v restauraci Louis Vuitton

Šéfredaktorka Vogue CS Danica Kovářová se vypravila na jih Francie prozkoumat kouzlo jedinečné restaurace, která se podruhé objevila, aby na konci sezony zase zmizela, pod hlavičkou jedné z nejznámějších značek světa. 
Foto: Louis Vuitton
Již druhý rok po sobě otevřel módní dům Louis Vuitton letní restauraci, která se nachází v hotelu White 1921 nedaleko historického butiku Louis Vuitton. Během odpoledního čaje, kdy se podává speciální dezertové menu, jsem se setkala s šéfkuchařem Arnaudem Donckelem. Není tu ale jedinou hvězdou, stejné slovo tu má i šéfcukrář Maxime Frédéric. Poprvé spolu pracovali v pařížském podniku Cheval Blanc. Právě jeho variantu zmrzlinového dezertu vacherin s rebarborou jsem lžíci po lžíci likvidovala a sem tam usrkla kapučíno, jehož pěna byla zdobená květinou z ikonického vzoru monogram, zatímco mi Arnaud přibližoval, jak vidí tento svůj středomořský ráj.

Jak se liší vaše aktuální spolupráce s Maximem Frédéricem na tomto projektu od vaší společné historie v Cheval Blanc?

V Paříži jsem se staral jen o slanou část menu a Maxime o sladké, pracovali jsme separátně. Tady vytváříme a definujeme si všechno společně, což považuji za jedinečnou fúzi. Komunikujeme spolu, je to opravdové splynutí, společný odraz a pak společné hledání od začátku do konce. To je ten největší rozdíl.

Jaké se liší koncept letošního pop-upu v porovnání s loňským, který jste také měli pod palcem?

Pro mě je to zvlášť zde v Saint-Tropez určitý druh neogastronomie. Do konceptu se tento rok snažíme ještě znatelnějí promítat relax, uvolněnost. Jdete z pláže rovnou do restaurace, ve které to logicky musí fungovat jinak než v luxusním podniku ve velkoměstě. Tam by třeba moc velký úspěch neměla čajová odpolední nabídka, která zahrnuje jen dezertové degustační menu s kávou a zmrzlinou. Chody ale přesto musí být naprosto precizní svou kompozicí i platingem, nejsme žádný beach club. Také vyzdvihujeme čerstvost. Tady u moře v oblasti Provence, a ještě k tomu v létě, má člověk pocit, že se ocitl nejblíže všem gastronomickým zdrojům. A tento dojem podporujeme na maximum. Menu je proto velmi přímé, esenciálnější v ingrediencích.
Foto: Louis Vuitton

Byla to pro vás výzva představit v hotelu White 1921 zase něco nového?

Byla to evoluce. Neměnili jsme s Maximem nic dramaticky po kulinářské stránce, radikálně jinak vypadá spíš designové vybavení zahradní restauarce. Převládá oranžová a nové vzory porcelánu Louis Vuitton z kolekce By The Poool, zatímco loni bylo vše laděno do modré. Trochu to evokuje Azurové pobřeží v 70. letech, zlatou éru francouzské Riviéry. Tehdy byla oranžová, žlutá a okrová často k vidění na fasádách domů, na plážích, v oblečení i v interiérech.

Inspiroval vás design k nějakému chodu?

Ano. Ke klasicky neklasickému rajčatovému koláči. Rajčata jsme vybírali lokální, a to druh, který je právě dost oranžový. A také k divokým krevetám s verbenovým sorbetem.

Předpokládám, že suroviny, s nimiž pracujete, jsou převážně od místních pěstitelů, chovatelů, rybářů a jiných dodavatelů. Je to tak? A objížděl jste je před otevřením pop-upu, vybíral mezi nimi?

Lokální dodavatele jsem nemusel prověřovat předem, protože tu v Saint-Tropez s rodinou žiji. Výjimkou jsou jenom některé typu masa, vanilka a čokoláda, ty nemáme z okolí. Zvlášť zdejší zelenina nemá konkurenci.

Jaké další jídlo na menu byste označil za signature dish?

Je to variace na tiramisu, kterou dělal Maxime už před lety v pařížském Cheval Blanc, ale tady se rozhodl krém zpracovat jako pyré, našlehat ho. Podle mě je to dokonalé jídlo jak chuťově, tak vizuálně.

Poslední gastronomické trendy nějak v menu reflektujete, nebo se řídíte jinými vizemi?

Některé trendy následujeme, musíme pozorovat, co se děje. Ale zde rozhoduje něco jiného než v globalizovaném velkoměstě. Tady jsme v nějakém užším, definovaném teritoriálním prostředí, na kterém se gastro koncept staví jednodušeji, jsme-li vůči němu citliví. Jsme zde pevněji ukotveni. Být pak kretivní vede k jiným výsledkům než v Paříži. Oba také s Maximem pocházíme z Normandie, takže sdílíme podobné vlivy, na kterých můžeme stavět.

Staví se zde také tým jinak než v běžné restauraci?

V tom se situace moc neliší, stavíme tým z ověřených osob. Všichni jsou top. Oni každý den zastupují i nás, značku. Leží tu velká odpovědnost na bedrech každého.

Máte rád formát pop-up resturací?

Mám, je to jako každoroční setkání. Ta pomíjivost je poetická. Je to jako svělé rande, které si dáváte každý rok na stejném místě.

To období musí být ale i tak pracovně velmi náročné. Jak si zde v Saint-Tropez nejčastěji čistíte hlavu?

Prací na zahradě, starám se o své záhonky.
Arnaud Donckele & Maxime Frédéric at Louis Vuitton, Hotel White 1921, Place des Lices - 83990 Saint-Tropez, až do 8. října.