Vogue Leaders

Petra Volková: Jsem ženou v mužském světě a jsem za to ráda

Svou hostess agenturu Phenomen Models založila v pouhých dvaceti. Dnes působí v celé ČR a především ve sportovní branži má důvěru těch největších jmen u nás. Jak se tohle dělá?
Foto: Petr Jandera

Mít úspěšnou agenturu, to chce energii, umění improvizovat... Bez čeho se ještě neobejdete? 

Můj obor je živelný, hodně věcí se mění za pochodu, proto je důležité být dobře zorganizovaná a myslet na přípravu. Zásadní je i schopnost vyznat se v lidech, když nabírám hostesky a promotéry. Ale stejně tak musím umět číst v klientech, abych mohla rozumět tomu, kdo jsou, co potřebují. Protože jen tak mohu jejich eventy obsadit správně.

V agentuře pořád působíte jako majitelka i šéfka v jednom... Není to příliš?

Nesnáším stereotyp, proto mě baví, jak se jednotlivé pozice prolínají, i to, jak různorodou práci to obnáší. Na jedné straně jednám s klienty, připravuji nabídky, na druhé řeším strukturu firmy a osobní rozvoj zaměstnanců, který samozřejmě k růstu firmy také patří. Mám jistotu, že se nikdy nebudu nudit. Buduji svoji vizi a jdu si za svým snem. Uvědomuji si, jaké štěstí mám.

Co pro vás zatím byla největší výzva?

Asi samotné začátky, protože jsem agenturu zakládala opravdu hodně mladá. Hned jsem dostala šanci a setkávala se s klienty zvučných jmen, vůči kterým jsem měla respekt. Dnes vnímám rovnocennost a partnerství. A také gentlemanství, protože se pohybuji převážně v mužském sportovním prostředí, do kterého já vnáším ženský element. Jsem ženou v mužském světě a jsem za to ráda.

Potřebujete v něm spíš ostré lokty, nebo umění vyjednávat?

Určitě umění vyjednávat. Vždycky jsem za sebe nechávala mluvit poctivou práci a snažila se být co nejlepší. Lidé si už zbytek navzájem řeknou.

A při práci s hosteskami?

Spolupracujeme s velkým množstvím inspirativních slečen, které jsou velmi bystré a inteligentní. Baví mě jim pomáhat rozvíjet jejich potenciál a vidět, jak z nich rostou fantastické osobnosti, které to dotáhnou daleko. Mám radost, že můžu být u toho a trochu jim pomoci. I já jsem na začátku dostala šanci, díky níž jsem tam, kde jsem.

Kdo nebo co vás posouvá dál? O kom byste řekla „chci být jako on/ona“?

Nevím, jestli to nebude klišé, ale je to můj snoubenec. Poznali jsme se díky práci a on je přesně ten typ pracanta, kterým bych chtěla být. Hraje férově, umí balancovat práci a osobní život. A já se to učím s ním. Konzultujeme, podporujeme se, snažíme se jeden z druhého dostat to nejlepší. Já sama se odjakživa snažím být tou nejlepší verzí sebe samé, pracovat se svými schopnostmi. On mi navíc pomohl uvědomit si potřebu růst.