Vogue Leaders

Michael Rittstein: Talent a život

Lidé se často ptají, odkud se berou nápady. Ty ovšem závisí na celkovém ustrojení osobnosti, její prostupnosti vůči podnětům z okolí a ochotou na sobě pracovat. A teprve všechny tyto věci dohromady se dají nazvat talentem.
Rodiče se také ptají, jestli jejich dítě má talent, když pořád kreslí. Odpovídám: Počkejte, až mu/jí bude 12 či 13 let, v tom věku se dítě přestane zmocňovat světa a svět se začne naopak zmocňovat jej. Teprve potom se dá rozeznat, jak se s tím kdo vypořádá. V případě trvalého zájmu může následovat přihláška ke zkouškám na umělecké školy. Osobně mám největší zkušenosti s Akademií výtvarných umění v Praze, na které jsem vyučoval 17 let. Přirozený talent se rozpoznat dá. Těžší je však potom posoudit morálně volní vlastnosti, které souvisí s jeho rozvojem. Znal jsem spoustu klasicky nadaných lidí, kteří například v malbě dokázali velice šikovně zobrazit viděné. Dalo by se o nich říci, že jsou talentovaní. Ovšem talent souvisí s určitou odolností, dychtivosti a umanutostí, což jsou vlastnosti, které jsou mnohdy pro realizování vlastních představ důležitější než talent. 
To, co si představujeme pod pojmem talent, se skládá z mnoha složek a navíc také síly dokázat talent rozvíjet a přečkat i nepříznivá období.
Prověřit tyto schopnosti vyžaduje delší čas, takže například absolvent školy považovaný za talentovaného, se jen těžko vypořádává s nástrahami občanského života, neboť jeho dosavadní realizace probíhala v atypickém skleníkovém prostředí, které škola poskytuje. Dá se to přirovnat k jízdě v pelotonu, který dokáže díky spolupráci vyvinout velkou rychlost. A náhle jedete sám, často proti větru a nepřízni okolností. Tam se teprve ověří další poloha talentu, a to je iracionální zarputilost, až tolik nesouvisející s obvyklými představami o kariéře a běžné cestě životem. Ovšem běžné věci se absolventovi či absolventce pochopitelně nevyhnou. Například založení rodiny, což je pro rodiče časově náročné. Studentům jsem vždy říkal, že má-li pět lidí stejný talent, tak jak to často u přísně vybíraných absolventů bývá, uspěje pouze ten, kdo se dokáže věnovat práci s extrémním zaujetím.
Foto: (osobní archiv)
Michael Rittstein
Dokázat se svým talentem živit kupříkladu od malíře vyžaduje nejméně pět let po absolutoriu nebývalou zaťatost a víru. Snažil jsem se vždy vybírat takové studenty, u nichž bylo jasné, že nic jiného dělat nikdy nebudou. Hromadící se složenky, rodina a po sňatku také vliv okolí, zejména příbuzných, bývá často téměř k nevydržení. Talentovaný absolvent pak končívá jako učitel na střední škole se stálým platem, ti nejšikovnější třeba u filmu či v jiných užitných profesích. Nikdo nežije ze vzduchu, ale udržet si čas na práci a seberealizaci je tak obtížné, že ti, kteří dokážou přestat se slovy „až si vydělám, tak začnu“, se zpravidla nikdy nevrátí.
To, co si představujeme pod pojmem talent, se skládá z mnoha složek a navíc také síly dokázat talent rozvíjet a přečkat i nepříznivá období. Takzvaná cesta k úspěchu by se dala znázornit jako určitý trychtýř. Po absolutoriu je jeho základna nejširší. Potom dochází k přírodnímu výběru (zní to hrozně) a trychtýř se začíná zužovat. Díky již výše zmíněným limitům, ale k tomu třeba zdravotním omezením apod. Nakonec z téměř 350 absolventů současných českých uměleckých škol ročně umělecky tvoří patnáct z nich. S věkem se i toto číslo začíná snižovat a onen pomyslný trychtýř dále zužovat. Takže mít talent není žádná sranda. 
Michael Rittstein patří k výrazným členům generace 12/15 a k nejvýznamnějším představitelům expresivní figurální malby v ČR. V rané tvorbě těžil z podnětů barokní fresky a z reflexe panelákového životního stylu normalizace. Pod vlivem surrealismu směřoval přes symbolickou abstrahující malířskou strukturu k fantaskní, narativně rozvíjené metafoře. Vedle malby se věnuje také prostorovým instalacím, kresbě, ilustracím a volné grafice. V letech 2001 až 2018 vedl na Akademii výtvarných umění v Praze Ateliér malířství III. 
Foto: Silvie Kořenková
Výstava Michaela Rittsteina: Klokaní Tarzan v Trafo Gallery.
Foto: Silvie Kořenková
Výstava Michaela Rittsteina: Klokaní Tarzan v Trafo Gallery.
Foto: Silvie Kořenková
Výstava Michaela Rittsteina: Klokaní Tarzan v Trafo Gallery.
Malířská výstava Michaela Rittsteina v Trafo Gallery představuje výběr obrazů z několika cyklů posledních let (Klokaní Tarzan, Mexiko, Indie, Stroj času). Od své poslední retrospektivní přehlídky v Jízdárně Pražského hradu v roce 2019 se autor vrací ze svého brnířovského ateliéru znovu do Prahy, aby představil dosud nevystavené práce včetně dvou monumentálních sedmimetrových formátů. Poslední šanci výstavu Klokaní Tarzan vidět máte ještě tento víkend. 
Přidejte se k Vogue Leaders na LinkedIn.