Zuzana Bobíková a Olo Křížová o propojování těch, kdo chtějí podporovat lokální fashion design a průmysl a tvořit

Olo Křížová: Vím, že jsem poměrně liberální vedoucí. Zkušeností jsem došla k tomu, že je potřebná přímá, upřímná a tolerantní komunikace s ostatními. Nejsem vždy v pozici leadera, ale obecně když pracuji v týmu, je pro mě zásadní respekt. Uznávám hierarchii a je mi jedno, ve které roli se nacházím. Velmi si vážím energie každého člověka. Je to podle mě zásadní pro dobré fungování celku. Pozitivní zkušeností pro mě byla třeba spolupráce s Markétou E. Kühn, tehdy mi bylo šestnáct a ona mě vedla nekompromisně a zároveň laskavě. Když v pubertě slyšíte kritiku, těžko ji přijímáte, ale ona s tím dokázala pracovat. A po třicítce byla další mou šéfovou Jana Siostřonková. Je velmi tvůrčí v byznysové oblasti. Je to moudrá žena, která dokáže naslouchat. Nemám ráda velmi direktivní řvoucí osobnosti, které vybuchují. Když někdo stále řve, je to vlastně k smíchu a nikdo v týmu si takového člověka neváží, protože je jasné, že má problém sám se sebou. Je zásadní lidi inspirovat, aby chtěli něco společně tvořit, pak je možné růst. Každý potřebuje cítit svou hodnotu v celku.

Zuzana Bobíková: Po pár rokoch práce v reklamných agentúrach a marketingu som pochopila, že mi korporátne postupy berú veľmi veľa energie. Čas, či už môj vlastný alebo čas iných ľudí, má pre mňa veľkú hodnotu. Hľadala som oblasť, v ktorej dokážem čas kvalitne využívať a zmysluplne plánovať, tak, aby sme dosiahli čo najlepší výsledok. Hľadala som prostredie, v ktorom mi bude dobre, a našla som ho s Danou Kleinert, pri spolupráci na jej módnej značke a následne aj v Slovak Fashion Council. Pôsobili sme veľmi rovnocenne, boli sme partnerky a pracovali sme spoločne. Danka neskôr odišla do politiky a s veľkou dôverou mi odovzdala riadenie SFC. Som tak v pozícii líderky, ktorá nastavuje stratégiu, rieši financovanie, zostavuje tímy a vedie ich pri realizácii. Zatiaľ mám veľmi pozitívne skúsenosti. Je pre mňa zásadné vedieť si veci medzi sebou nastaviť, vysvetliť, dať si spätnú väzbu. A keď niečo nefunguje, poučiť sa z toho. Pri riadení mi veľmi pomáhajú impulzy zvonku, či už je to inšpirácia, alebo pohľad mentora či mentorky.

OK: Když jsem byla mladší, lidé se ke mně chovali s velkým despektem, o to více, že jsem vždy vypadala, že mi je ještě tak o deset let méně. Ale nikdy to netrvalo dlouho. Vždy brzy zjistili, že neříkám hlouposti a to, co chci, má opodstatnění. Další věc je, že jako žena na určité pozici jsem měla méně peněz, než na stejném místě dostával muž. 

ZB: Znevýhodnenie ako žena som si zatiaľ nepocítila. Podobne ako Olo som vnímala limity spojené s vekom. Stretla som sa so spochybňovaním, či už má človek v určitom veku schopnosti na určitú pozíciu. Dnes už je to ale za mnou.

ZB: Mňa osobne ovplyvnilo založenie rodiny veľmi pozitívne, smerom k ešte väčšej časovej efektivite a k väčšiemu rešpektu voči času ostatných ľudí. Rodina sa nedá robiť od–do, ukázala mi priority. A je zásadné, ako je celospoločensky nastavené poňatie rodičovstva. Ja na jednu stranu rada odídem od rodičovských povinností do práce, ale potom sa zase rada vraciam k rodine. Niekedy je to náročné, ale snažím sa hľadať balans medzi životom a prácou. Vnímam, že mi skúsenosti z jednej oblasti pomáhajú aj v tej druhej.

OK: Já nejsem biologický rodič, ale rodinu mám. Setkala jsem se ovšem s diskriminací jako žena, která nemá dítě. Teď už to není aktuální, ale bylo určité období, kdy se mi to dělo, a myslím si, že to není v pořádku. Nikoho nemusí zajímat, proč žena děti nemá, je to soukromá věc. Uvědomuju si, jak zásadní mateřství je. Mám kolem sebe děti, které mi přišly do života a já je takzvaně adoptovala. A díky nim se dokážu dívat na svět okolo s určitým nadhledem.