Vogue Leaders

Katarína a Ondřej Vlčkovi: Žije u nás spousta dobrých lidí s velkým srdcem

Zájem o druhé – jeden z důležitých znaků dobrého mentora. U manželů Vlčkových zájem o druhé zdaleka neskončil jen tím, že na péči o nemocné děti věnovali dvě třetiny svého majetku. Pro mnohé ohromující částka, daleko víc odzbrojující je ale skutečnost, jak je její využití a nasměřování promyšlené, konkrétní, efektivní, a hlavně upřímné. Vsadíme se, že se Vlčkovi jistě necítí býti mentory – jejich skromnost je již pověstná –, ale kéž by naše společnost měla více podobných lidí. Naše děti je potřebují. Nejen ty nemocné.

V březnu letošního roku jste oznámili založení Nadace rodiny Vlčkových, před šesti lety díky vám vznikla organizace Zlatá rybka, která plní přání vážně nemocným dětem, ale zajímalo by mě, jestli si ještě vzpomenete na to, jaký projekt jste v životě podpořili jako vůbec první?

Katarína: Já jsem asi jako první projekt podpořila Greenpeace, protože jsem je potkala v metru.
Ondřej: Myslím, že to byl příspěvek na nějakou hudební akci, ale zpočátku to bylo spíš nárazové. Různí lidé mě s žádostí o peníze oslovovali průběžně a mnohokrát jsem řekl ne, ale občas mi něco smysl dávalo a přispěl jsem.
Foto: Vogue CS

Podle jakého klíče vyhodnocujete, jestli má daná věc smysl a stojí za podporu? 

OV: My jsme postupně došli k tomu, že se strategicky zaměříme jen na jedno téma, a tím je dětská paliativní péče včetně hospicové. Ale jinak mi vždy záleží na tom, jestli projekt souzní s tím, co mně osobně dává smysl. Je pro mě důležitý profesionální přístup a také to, jestli už je za daným projektem nějaká práce a výsledky. Mám tendenci dívat se na to, jak budou peníze využité a jestli má záměr vůbec šanci na úspěch. Spousta lidí se do projektů pouští srdcem napřed, aniž by přesně věděla, do čeho jde. A často si pak složitě přijdou na to, že problém nebyl v penězích, ale v tom, že nevědí, jak svůj záměr zrealizovat, nebo na jeho realizaci nemají lidi. Když mě někdo žádá o peníze a vidím, že to má od začátku špatně nastavené, můžeme se pak bavit spíš o jiné podpoře než té finanční.
KV: Ondřej má na tohle tykadla, což je hrozně fajn, protože já bych podpořila všechno hned. Těžko se mi odmítá. Ale on se nad tím vždycky zamyslí a řeší, jak si tu realizaci žadatelé představují.

Myslíte si, že je nějaký zásadní rozdíl mezi řízením nevládní organizace a firmy?

OV: Principiálně si myslím, že vize, leadership, profesionalita a disciplína jsou nutnou podmínkou pro fungování firmy i neziskové organizace. Dokážu si představit, že úspěšný manažer firmy může být úspěšným manažerem neziskovky, a naopak. Generování zisku není až tak zásadní v tom, jak se ty věci dělají. Ale pak jsou samozřejmě v každém oboru určitá specifika a já věřím na to, že nestačí být univerzálním manažerem, ale je nutné rozumět tomu, co se v dané firmě nebo projektu děje, protože když tomu člověk nerozumí, tak je to obrovský handicap. Ne že by to bez toho nešlo vůbec, ale není to styl, kterému bych fandil.

Aktuální číslo + Vogue Leaders 12/21

149 Kč / 5.99 €
První vydání Vogue Leaders vychází společně s prosincovým číslem Vogue CS za cenu 149 Kč.

Koupit:

Ptá se
SIMONA BAGAROVÁ
Více než patnáct let působí jako manažerka v neziskové sféře. Je zakladatelkou organizace Mila, která nabízí vzdělávací kurzy profesionálům z nevládních organizací. Veškerý zisk z nich pak organizace investuje do svého projektu D.O.M.A. Ten se systematicky zaměřuje na podporu pečovatelů o seniory a s ní spojenou kvalitu a důstojnost péče. V září vydala knihu Hořím o pečovatelích a seniorech.
Odpovídají
KATARÍNA A ONDŘEJ VLČKOVI
Lékařka hospice Cesta domů a generální ředitel společnosti Avast. V březnu letošního roku oznámili založení rodinné nadace, do které vložili 1,5 miliardy korun. Do pěti let zprovozní na pražské usedlosti Cibulka první dětský hospic. Tématu paliativní péče se mimo jiné věnuje nadace Avast více než deset let, během kterých přispěla k zásadním systémovým změnám v České republice.