Danuše Nerudová: Potřebujeme politiky, kteří nebudou stát řídit jako firmu

Ta knížka byl milý dárek od kanadské velvyslankyně, jako náhrada za zrušenou akci. Velmi mě zaujala, hned jak jsem ji otevřela. No a nevím, jak bych se označila. Přiznám se, že mám trochu husí kůži z anglicismů, navíc foneticky psaných, a vlastně také z umělého přechylování, například slova hostka.

Myslím si, že se tyto tendence vyvíjejí ve vlnách a my jsme asi o deset nebo dvacet let za Západem. V Rakousku a Německu se od masivního přechylování koncovkou -in teď vracejí k neutrálním formám slov, třeba i nás ten obrat jednou zase čeká. Ale na druhou stranu, co se týče příjmení, chápu, že pro člověka, který hodně jezdí do zahraničí a pohybuje se v mezinárodní komunitě, může být přechýlené příjmení zbytečně složité. Vlastně jsem v tomto otevřená mysl, kdo chce, ať si přechyluje, a kdo ne, toho nebudu poučovat. A rozhodně v tom nevidím žádné ohrožení národních tradic. Svět se vyvíjí, jazyk také a nemůžeme si tu pořád hrát na něco jako národní obrození.

Nevím, jestli přišlo nějaké vítané zvolnění, asi ano i ne. Jako pro rektorku to pro mě bylo nesmírně náročné, hlavně co do rozhodování. Koneckonců já jsem jako jediná uzavřela univerzitu už týden předtím, než přišlo vládní nařízení. Věděla jsem, že to rozhodnutí nemůže být špatné, ale musela jsem mít odvahu to rozhodnutí udělat. Reakce se tenkrát dělily na dvě části. Část lidí mi děkovala, měli strach, viděli obrázky z Číny, báli se, co může přijít. Druhá část to zase bagatelizovala a měla sklony to rámovat jako prudkou emocionální reakci ženy, že muž by takto nerozhodl. Ale čas ukázal, že to rozhodnutí bylo správné.

Já jsem předtím opravdu hodně cestovala, každý týden jsem byla někde v zahraničí. To se ze dne na den otočilo o 180 stupňů. Mezinárodní sympozia a workshopy byly výrazně utlumeny, byla jsem zavalena rektorskou agendou, kolegové měli vlastní starosti, spousta z nich onemocněla. Na konci roku 2020 jsem ale poprvé na Zoomu své zahraniční kolegy viděla a byla jsem velmi dojatá. Byli jsme zvyklí na docela úzký kontakt a najednou jsme si uvědomili, jak si chybíme. V mezinárodní vědecké komunitě znáte ty lidi dlouhou dobu, víte o svých životech. Bylo to uvědomění, že covid přerušil i tyhle vazby a celoživotní přátelství. Teď už se online akcím bráním, je to ploché, chybí tam ten osobní kontakt, to se zkrátka nedá ničím nahradit.

Ptá se
ŠÁRKA HOMFRAY
Odborová právnička a publicistka. Kromě pracovního a služebního práva se věnuje i genderovým aspektům práva a světa práce, problematice rovných příležitostí a vyrovnaného zastoupení žena mužů v mocenských a rozhodovacích pozicích. Zajímá ji budoucnost práce a čtvrtá průmyslová revoluce, zejména postavení zaměstnanců a jejich reprezentantů a vývoj právní úpravy. Na uvedená témata pravidelně publikuje a podílela se i na několika souvisejících projektech.

Odpovídá
DANUŠE NERUDOVÁ
Profesorka ekonomie a od roku 2018 do roku 2021 rektorka Mendelovy univerzity v Brně. V lednu 2018 byla jmenována předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody. Ve své vědecké práci se dlouhodobě specializuje na problematiku evropských daní. K jejím prioritám dál patří zvyšování kvality vzdělávání, a to především v ohledu kritického myšlení a kreativního řešení problémů. Důležitá je pro ni otázka postavení žen ve společnosti a rovných příležitostí pro ženy a muže.