Ve věku 102 let zemřela Meda Mládková

„Přestože prožila většinu svého života mimo území naší země, byla velká vlastenka. Český národ milovala a vše, co dělala, tak dělala pro něj. I proto se ve více než osmdesáti letech rozhodla založit v Praze Museum Kampa a umístit do něj sbírky, které za celý svůj život shromáždila, a tím je symbolicky věnovat českému národu,“ uvedl předseda správní rady nadace Jiří Pospíšil.

„Její odchod je po nás všechny velká ztráta a mně osobně bylo obrovskou ctí, že jsem mohl v posledních několika letech s paní Medou Mládkovou blízce spolupracovat a převzít mimořádnou odpovědnost pečovat o její dílo a duchovní odkaz. Celý život věřila myšlence: „Přežije-li kultura, přežije národ“ a tato její myšlenka po ní zůstane.“

Meda Mládková se narodila jako Marie Sokolová 8. září 1919 v Zákupech v severních Čechách. Původně se věnovala tanci, absolvovala kurzy u prvorepublikové choreografky Marty Aubrechtové a během války vystupovala mimo jiné ve Vídni. Československo opustila po válce, částečně v reakci na poválečné události spojené s odsunem Němců. Poté studovala ve Švýcarsku, kde získala doktorát z ekonomie. Nejkrásnější období života podle svých slov zažila v Paříži. Studovala dějiny umění na L'École du Louvre a potkala svého druhého manžela, ekonoma Jana Viktora Mládka, jednoho z prvních guvernérů Mezinárodního měnového fondu, se kterým poté procestovala svět. 

V té době také založila první československé exilové nakladatelství – Edition Sokolova, kde vydala první knihu o Toyen, sepsanou André Bretonem, básně Ivana Blatného nebo knihy Ferdinanda Peroutky: „Chtěla jsem ukázat, jakou máme v Československu kulturu a že jsme vzdělaný národ.“ Seznámila se rovněž s řadou umělců, především s malířem Františkem Kupkou, který ještě tehdy ve Francii nebyl příliš známý. Později dokonce s manželem prodali dům, aby mohli koupit jeden z jeho obrazů. Ve studiu umění pokračovala i poté, co se s manželem přestěhovali do USA. V 60. letech pak začala navštěvovat Československo. Objevila moderní umění za železnou oponou a rozhodla se místním umělcům pomoci. I díky tomu, podle svých slov vlastně mimochodem, sestavila ucelenou sbírku moderního umění z té doby: „Manžel mě naučil vlastenectví. Chtěli jsme pomáhat výtvarníkům, nechtěli jsme dělat kolekci. Jenom jsme kupovali, abychom jim mohli pomáhat.“

Po smrti manžela Jana Mládka v srpnu 1989 celou kolekci na jeho přání věnovala Praze. Stála také u zrodu Nadace pro umění ve střední a východní Evropě a založila Nadaci Jana a Medy Mládkových. Za své úsilí získala řadu ocenění, v roce 1999 jí prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy. Po návratu do Československa se pustila do náročné přestavby Sovových mlýnů, kde od roku 2003 sídlí Muzeum Kampa. Prosadila si svou vizi navzdory vleklým sporům s úřady. Později následovala přestavba Werichovy vily, kde část svého života prožil nejen Jan Werich, ale také například básník Vladimír Holan či Josef Dobrovský. Oba domy získala do dlouhodobého nájmu a správy Nadace Jana a Medy Mládkových. Sama pak dala podnět k oživení nové městské galerie v Hradci Králové podle původních plánů Josefa Gočára ze třicátých let. 

Meda Mládková se na veřejnosti naposledy objevila při příležitosti svých 99. narozenin. Monografii s podtitulem Můj úžasný život od Ondřeje Kundry vydalo nakladatelství Academia. Podívat se můžete také na 13. komnatu Medy Mládkové, kterou odvysílala Česká televize. Její odkaz České republice, občanům této země a české kultuře je mimořádný. Sbírka, jejíhož správcovství se nyní ujme Jiří Pospíšil, obsahuje přes 220 obrazů a kreseb Františka Kupky, 16 soch Otto Gutfreunda a přes 1000 děl českých a slovenských výtvarníků z let 1965 až 1985. Svou sbírku před smrtí v roce 2002 věnoval nadaci Mládkových významný český básník, výtvarník a sběratel umění Jiří Kolář.