Umění
Foto: Swarovski
Chiharu Shiota a síla identity: „Můj původ se ukázal jako krystal po vypaření vody.“
Natálie Debnárová14. 5. 2025
V prostorách Swarovski Kristallwelten byla otevřena nová Komnata divů. Pod názvem Crystallizing Identity ji vytvořila japonská umělkyně Chiharu Shiota s využitím krystalů Swarovski. V instalaci se propojují témata identity, paměti a mezilidských pout s krásou křišťálu. Rudá vlákna, inspirovaná japonskou legendou o červené niti osudu, se v prostorové síti sbíhají do ruky samotné autorky. Shiota otevírá dialog o autentickém propojení lidí napříč časem, prostorem i kulturami. Jak jej osobně vnímá? A co by vytvořila, kdyby neměla žádné hranice?
Foto: Swarovski
Chamber of Wonder by Chiharu Shiota
Vaše instalace působí jako zhmotněné emoce. Jaký vnitřní proces předchází vzniku takto intenzivních děl?
Moje tvorba obvykle začíná pocitem nebo osobní situací, kterou nedokážu zcela pochopit nebo vyjádřit slovy. Umění se pro mě stává způsobem, jak vyjádřit něco, co nemohu zpracovat intelektuálně. První dílo, ve kterém jsem použila části vlastního těla, vzniklo v době, kdy jsem podruhé prodělávala rakovinu. Byla jsem vážně nemocná, ale nepřestala jsem tvořit. Měla jsem pocit, že mé tělo mě zrazuje, že jsem s ním ztratila spojení. Prostřednictvím své tvorby jsem se snažila toto spojení znovu navázat – nejen se svým tělem, ale i s něčím větším, s vesmírem samotným.
Motiv červené nitě se ve vaší práci objevuje opakovaně. Má pro vás stále stejný význam, nebo se jeho symbolika v průběhu času proměnila?
Červená pro mě vždy symbolizovala krev, a tím i rodinu, dědictví a identitu. V díle Crystallizing Identity jsem se těmto tématům věnovala. Když jsem žila v Japonsku, neuvědomovala jsem si tolik, jak silně mě formovalo moje kulturní zázemí. Přirovnávám to k soli rozpuštěné ve vodě. Když jsem se přestěhovala do Německa, bylo to, jako by se voda vypařila – a najednou se moje japonská identita zkrystalizovala a stala se pro mě zřetelnou. Přesně to jsem viděla při pohledu na krystaly: metaforu mého kulturního dědictví, které se mi stalo viditelným.
Vaše výstava ve Swarovski Kristallwelten slibuje magický svět mezi snem a realitou. Jaké výzvy a příležitosti vám práce s krystaly a světlem přinesla?
Bylo to poprvé, co jsem pracovala s krystaly. Obvykle používám poměrně jednoduché materiály každodenního života, jako je nit nebo příze. Krása krystalů pro mě byla výzvou, protože jsem nechtěla, aby moje dílo bylo pouze vizuálně krásné. Hledala jsem jiný druh krásy – takový, který s sebou nese i hloubku a emoce. Nakonec jsem našla rovnováhu. Spojila jsem lesklé kameny s tmavšími perlami a tento kontrast dodal dílu komplexitu, se kterou jsem velmi spokojená.
Foto: Swarovski
Chamber of wonder Chiharu Shiota
Vaše umělecká díla často zvou diváky, aby se stali jejich součástí. Co vás zajímá na vztahu mezi divákem a prostorem, který vytváříte?
Nemám ráda, když divákovi předem říkám, co má cítit nebo si myslet. Chci, aby k dílu přistoupil se svými vlastními myšlenkami a zkušenostmi a spojil ho se svým vlastním životem. Chci, aby nejprve něco pocítil, nikoliv aby si přečetl koncept. A když přijde ta emocionální odezva, doufám, že si pak položí otázku: „Jaký byl záměr umělce?“ To je moment, který miluji: Když si lidé uvědomí, že současné umění je může hluboce zasáhnout, a začnou se s ním více osobně propojovat.
Pocházíte z Japonska, ale dlouho žijete a tvoříte v Evropě. Jak vás ovlivňuje kulturní překryv těchto dvou světů?
Když jsem v Japonsku, chybí mi Německo. Když jsem v Německu, chybí mi Japonsko. Mám dva domovy a potřebuji oba. Moje práce není nutně japonská nebo německá, ale pocit, že jsem mezi dvěma kulturami a nepatřím úplně do žádné z nich, mě činí velmi citlivou vůči otázkám kultury a identity. K těmto tématům se ve své tvorbě opakovaně vracím. A když nenacházím jasnou odpověď, právě tehdy začínám tvořit.
Kdybyste mohla vytvořit instalaci kdekoliv na světě bez jakýchkoli omezení, kde by to bylo a proč?
Kdybych si mohla vybrat jakékoli místo, ráda bych vytvořila instalaci v Turbine Hall v Tate Modern. Je to tak rozsáhlý, ikonický prostor a práce v takovém měřítku by pro mě byla neuvěřitelnou výzvou jak po koncepční, tak fyzické stránce. Moje díla jsou často křehká a jemná, takže dávám přednost vnitřním prostorům, kde mohu mít kontrolu nad prostředím. Přestože mě přitahuje atmosféra odlehlých míst, jako je Island nebo Tasmánie, nepředstavuji si, že bych tvořila v přírodě. Moje práce potřebuje ochranu, kterou mohou poskytnout právě rozsáhlé vnitřní prostory.
1 / 3
Chamber of Wonder by Chiharu Shiota
Vogue
Doporučuje
Summer Vibes
Festivalová móda 2025: Flitry, cargo i cowboycore. Co se letos opravdu nosí
Natálie Debnárová17. 6. 2025
Celebrity
Oranžové kalhoty, taška Gucci a brýle jako z Top Gunu: Brad Pitt ukázal, jak nosit léto
Natálie Debnárová16. 6. 2025
Summer Vibes