Národní galerie Praha slaví 226. výročí

Rok 1794. Právě tehdy si skupina české šlechty a několika předních měšťanů posteskla, že vkus a znalosti společnosti rapidně upadají. Proto 5. února založili instituci, kterou dosud Praha nikdy neměla — akademii umění — a k tomu veřejně přístupnou obrazárnu. V roce 1902 přibyla Moderní galerie Království českého, která cílila na současné umění 19. a později 20. století. Jednalo se například o dílo Antonína Slavíčka, Maxe Švabinského, Vojtěcha Preissiga, Jana Preislera, Josefa Čapka či Emila Filly. Vznikem Československa se v roce 1918 instituce proměnila v ústřední uměleckou sbírku, načež o rok později se vedení ujal Vincenc Kramář, teoretik kubismu a vášnivý sběratel umění. 

Národní galerie, založena pod názvem Společnost vlasteneckých přátel umění, dnes obsahuje sbírky sahající až do počátku 17. Století. Součástí je i legendární olejomalba Růžencová slavnost namalovaná Albrechtem Dűrerem v roce 1506. Tento legendární obraz zobrazuje Pannu Marii s Ježíškem na klíně. O sto let později tento vzácný artefakt zakoupil sám císař Rudolf II.

Díky úsilí a podpoře Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše pak mohla vzniknout francouzská sbírka. Ve 20. a 30. letech 20. století se podařilo získat díla takových umělců, jakými byli Eugène Delacroix, Claude Monet, Paul Cézanne, Paul Gauguin, Vincent van Gogh, Pablo Picasso, André Derain a Auguste Rodin.

Dnes instituce spravuje celkem šest budov v hlavním městě, kterými jsou Klášter sv. Anežky České, Šternberský palác, Schwarzenberský palác, Salmovský palác, palác Kinských a Veletržní palác. Krátkodobé výstavy pořádá i ve Valdštejnské jízdárně. Tento víkend se návštěvníci mohou zúčastnit komentovaných prohlídek jak ve Veletržním paláci, tak v Klášteře sv. Anežky České, kde najdou již zmiňovaný obraz Růžencová slavnost. Ve Šternberském paláci se zase dozvíte o rozdílech mezi idylickou, heroickou krajinomalbou i topografickým věcným popisem. Máte slabost pro umění, nebo si jen chcete rozšířit všeobecný přehled? Pak jste srdečně vítání.