Umění

Milostný trojúhelník: umění, móda a my

Digitální kurátor Christopher Michaut aka Mr.Bacchus se zamýšlí nad vztahem umění a módy. Navíc vybírá díla, která pro něj jejich vzájemnou linku dokonale ilustrují.
Musí inspirace vždy předcházet tvorbě? Měla by být kreativita něčím ovlivněna? Vogue mě požádala, abych vybral svých top devět nejmódnějších maleb z historie umění, a jelikož jde o subjektivní výčet, připadalo mi správné sdílet s vámi nejvíce ikonické momenty, kdy se tyto dva světy střetly.
Historicky vzato se dá najít pojítko mezi nástěnnými malířstvím, fotografií a kinematografií. Ale co vztah módy a umění? Předcházelo jedno druhému? Potřebovalo jedno být vidět jako první?
Umění vždy hrálo tu správnou roli, protože je přirozeně oblíbené, nezvratné a přístupné mnohým, zatímco móda je příliš často považována za frivolní, povrchní nebo objekt luxusu a fantazie. Obě disciplíny se nicméně vždy střetávaly, a to jak na přehlídkových molech, tak v kině, divadle a opeře.
Je to právě takové střetnutí, co nám umožňuje být víc než jen pozorovatel uměleckého díla, ale také být jeho součástí, dát mu tělo a život, možná druhý život a nechat ho, aby ho objevil někdo jiný.
Umění ve službách módy umožnilo vznik ikonických kousků, které určovaly svou dobu, například slavné mondrianské šaty Yvese Sainta Laurenta, a dovolily Alexanderovi McQueenovi, aby nechal zprávu příští generaci se svou posmrtnou kolekcí Angels and Deamons, jež je inspirována dílem Jérôma Bosche.
Ať už jsme pro nebo proti, ať už model považujeme za poctu, nebo čistě ekonomické rozhodnutí, taková setkání mezi uměním a módou jsou stále častější. Přináší do světa určité mytické kolekce, jako je Pop Art od Versace, šaty à la Hokusai od Dior, a Vivienne Westwood zase vycházela při tvorbě své podzimní kolekce 2016 z Donatella a El Greka. Většina exponátů na nedávné výstavě Heavenly Bodies Metropolitního muzea umění v New Yorku čerpala inspiraci z náboženských maleb.
Myslím, že uvažování nad světem umění je intimní a často tichá chvíle, ale když se tito dva „nedotknutelní“ snoubí s talentem, mohou přinést nové nápady, ilustrovat naše vnímání sebe samých, anebo prostě vyjadřovat naši lásku k estetice a kráse.
Jejich bouřlivý vztah je pro mě jen důkazem, že se o ně zajímáme, a inspirací, která přetrvá celé generace.
Foto: Laurent Humbert
Christopher Michaut
Christohper Michaut je samouk. Akorát oslavil devatenácté narozeniny, když se zamiloval do umění. „Bylo to během výletu do Londýna. Šel jsem do Tate Britain a jeden z umělců upoutal mou pozornost víc než jiní. J. M. W. Turner. Vzpomínám si, jak sedím před velkolepým plátnem zvaném Hannibal a jeho armáda přechází Alpy. Ty emoce, ten dozvuk a spojení, které jsem cítil s tou malbou, určilo můj směr na roky dopředu.“ Pak začal studovat klasická díla a vyhledával díla osobně.
V té samé době také začal s modelingem. „Když jsem tolik cestoval, můj zájem dost rostl, chodil jsem do každého muzea, až jsem se rozhodl umění studovat.“ Christopher šel na několik lekcí, ale jak říká, umění se dá studovat celý život.
Před dvěma a půl lety začal mít potřebu svou znalost, ale i pojetí umění sdílet. Tak se zrodil Mr.Bacchus. Stal se úspěchem a Christopher od té doby dostal mnoho zakázek na to být digitálním kurátorem různých muzeí. To znamená, že mu muzeum umožní přístup ke své kolekci maleb, aby mohl vytvořit původní koláž vztahující se k nadcházející výstavě nebo podobné události. Dokonce spolupracoval s pařížskou Vogue.
Je pro něj těžké vybrat si své nejmilejší muzeum nebo galerii. „Ale kdybych musel, zvolil bych si instituci, kde bych mohl najít díla z devatenáctého století.“
Kromě svého instagramového účtu je také autorem pro Daily Art Magazine a uměleckým kurátorem galerie TheCurators.com.