Vogue Daily
Foto: House of Lobkowicz
Eleonore Kinsky: „Dvořákův příběh má sílu oslovit každou generaci.“
Natálie Debnárová24. 5. 2025
Proměna někdejší vesnické hospody v interaktivní muzeum, které citlivě propojuje historii, hudbu a současné vzdělávání – kurátorka Eleonore Kinsky mluví o metamorfóze Dvořákova rodného domu v Nelahozevsi. Proč se rozhodli zaměřit na dětství skladatele, jaký je její osobní vztah k Dvořákovi a co ji na jeho příběhu dodnes fascinuje?
Foto: House of Lobkowicz
Rodný dům Antonína Dvořáka
Dvořákův dům je místem s bohatou historií. Můžete nám přiblížit jeho původ a jakým způsobem je s Antonínem Dvořákem spojen?
Dvořákův dům v Nelahozevsi byl od 17. století vesnickým hostincem. Po rozsáhlých opravách kolem roku 1840 se hledal nájemce, který by vesnický hostinec spravoval, což byla ideální příležitost pro mladé řeznické manžele, Františka a Annu Dvořákovi. Nastěhovali se do hospody a krátce nato, 8. září 1841, se jim narodilo první dítě, pozdější světoznámý hudební skladatel Antonín. Je to místo, kde mladý Antonín jistě získal mnoho dojmů, které ho formovaly po celý život.
Jak se z rodného domu stalo kulturní centrum a co vše předcházelo jeho současné podobě?
Dům sloužil jako hospoda až do roku 1951, kdy byl přeměněn na památník. Expozice, která zde byla k vidění do roku 2019, pochází z roku 1971 (s drobnými aktualizacemi z počátku 90. let). Dům nutně potřeboval rekonstrukci a my jsme dostali příležitost tu navrhnout a vybudovat zcela nové muzeum a kulturní centrum.
Jsou v domě zachované původní interiéry nebo artefakty, které mají pro Dvořákův život výjimečný význam?
Výstava je interaktivní, takže je zde spousta věcí, kterých se lze dotýkat. Jde o záměr související s tím, že se téměř žádné originální artefakty ze skladatelova dětství nedochovaly. Proto jsme vybrali jen několik předmětů i z jeho dospělého života, které nám zapůjčilo většinou Národní muzeum, s nímž spolupracujeme. Nejdůležitějším předmětem je jediná věc, která se prokazatelně z Dvořákova dětství dochovala: modlitební knížka, kterou dostal od prince Lobkowicze při úspěšném absolvování nelahozeveské školy.
Jaký je hlavní koncept současného provozu Dvořákova domu? Co je jeho cílem?
Rozhodli jsme se zaměřit dům na dětství Antonína Dvořáka. Chceme ukázat, jak bylo malému dítěti, od kterého se, jak bylo v 19. století běžné, očekávalo, že půjde ve stopách svého otce-řezníka, umožněno po ukončení školy pokračovat ve studiu a nenastoupit do řeznického učení. Jednotlivé místnosti jsou tematicky zaměřeny na jeho život v Nelahozevsi. Velký důraz však klademe také na jeho pozdější hudební tvorbu.
Foto: House of Lobkowicz
Rodný dům Antonína Dvořáka
Můžete popsat aktuální expozici a jakým způsobem přibližuje návštěvníkům osobnost Antonína Dvořáka?
Návštěvníci si výstavu projdou s interaktivním audioprůvodcem a přenesou se do doby Dvořákova dětství. Uslyší zde nejen spoustu hudby, ale prostřednictvím drobných dialogů také příběhy, které dávají výstavě další smysl. Audioprůvodce je podle mého názoru klíčovým prvkem výstavy. Je důležité také zmínit, že návštěvníci přicházejí na interaktivní výstavu. Pro plnohodnotný zážitek musíte věci zkoumat, zvedat, otevírat zásuvky a tak dále.
Jaké typy návštěvníků Dvořákův dům nejčastěji přitahuje? Je to spíše odborná veřejnost, studenti hudby nebo i běžní turisté?
Jsme velmi ambiciózní a doufáme, že výstava osloví každou cílovou skupinu. Znalec Dvořáka zde například najde nové výzkumy nebo si může při poslechu Kyrie číst z faksimile autografu Lužanské mše. Protože se však výstava věnuje dětství tohoto velikána, věnovali jsme pozornost především dětem. Zejména interaktivní prvky jsou u dětí velmi oblíbené. Často je můžete vidět, jak tráví dlouhou chvíli u karetní hry, „kouzelného zrcadla“ nebo ve školní třídě, kde si hrají na školu.
Chystáte letos nové výstavy nebo programy, které byste mohla prozradit našim čtenářům?
Kromě řady koncertů chystáme na podzim první krátkodobou výstavu, na kterou se velmi těším. V neděli 7. září se v Nelahozevsi uskuteční náš každoroční festival Dvořákova Nelahozeves, kde bude nejen Rodný dům, ale celá obec plná koncertů a dalšího programu.
Jaké další aktivity v domě probíhají – koncerty, kreativní dílny, komentované prohlídky?
Pořádáme ve Dvořákově domě pravidelné koncerty a různé kreativní dílny, ráda bych se však zmínila především o našich vzdělávacích programech. V současné době nabízíme 6 programů pro studenty všech věkových kategorií. Šest víkendů v roce pořádáme také workshopy pro rodiny. Ten nejbližší se bude konat 7. června a bude věnován Letnicím a venkovským tradicím v tomto ročním období.
Foto: House of Lobkowicz
Rodný dům Antonína Dvořáka
Vnímáte proměnu zájmu o klasickou hudbu u mladší generace? A pokud ano, jak na ni coby instituce reagujete?
Skutečnost, že mladí lidé obecně nemají o klasickou hudbu velký zájem, není podle mého názoru nijak nová. Myslím, že je dána především nedostatečným hudebním vzděláním, které je u nás myslím stále ještě poměrně dobré. Je tu také stigma, které klasická hudba nese, že je jakoby něčím elitářským. Myslím si, že koncertní sál by neměl být jediným přístupem k vážné hudbě. Muzeum, jako je to naše, představuje možná jedno z mnoha řešení. Díky krátkým hudebním ukázkám je snazší zaměřit pozornost na detaily v hudbě, které by se jinak při poslechu velkého díla mohly ztratit. Doufám, že to návštěvníkovi pomůže lépe pochopit, a tedy i ocenit hudbu na příštím koncertě.
Co pro vás osobně znamená práce v Dvořákově domě? Máte k hudbě Antonína Dvořáka osobní vztah?
Bylo pro mě neuvěřitelnou ctí a potěšením, že jsem mohla tento projekt realizovat. Obzvlášť mě bavilo kreativně ztvárnit myšlenky a informace, které z výzkumu vyplynuly. Určitě k tomu ale přispělo i to, že mám hudbu Antonína Dvořáka obzvlášť ráda. Je to hudba, kterou mám hodně spojenou se svým dětstvím, a proto má pro mě velmi nostalgický význam.
Existuje něco, co vás na jeho životním příběhu nebo osobnosti stále fascinuje nebo inspiruje?
Dvořák je jedním z mála skladatelů, které jsem studovala a které bych ráda poznala osobně. Myslím, že to byl nejen geniální hudebník, ale také dobrý člověk, který navzdory svému pozdějšímu velkému úspěchu zůstal vždy skromný a nejlépe se cítil v kruhu své rodiny. Tento životní postoj je pro mě velkým vzorem.
1 / 8
Rodný dům Antonína Dvořáka
Vogue
Doporučuje
Přehlídky
Glenn Martens: Podepsal jsem nástup do Margiely v Burger Kingu a teď už mě čeká haute couture
LUKE LEITCH8. 7. 2025
Přehlídky
Haute couture Schiaparelli: Daniel Roseberry přináší retrofuturismus a čistou eleganci
Alexandre Marain7. 7. 2025
Móda