Vogue Daily

Slunovratské mystérium

Možná ho znáte z poštovní známky Alfonse Muchy, nebo jste o něm slyšeli vyprávět. O letním slunovratu se na Karlově mostě odehrálo takzvané pražské mystérium, výjimečná a neopakovatelná podívaná, kterou lze spatřit na jediném místě a pouze jeden den v roce. 
Pokud jste stáli u Staroměstské mostecké věže, ať už ze strany Křižovnického náměstí, nebo přímo na Karlově mostě, a v den slunovratu jste se dívali směrem ke Katedrále svatého Víta, prošlo slunce při západu nejprve lucernou velké jižní věže katedrály, pod kterou je pochovaný svatý Václav, poté lucernou východní gotické věžičky (říká se jí sanktusník), pod kterou leží ostatky svatého Vojtěcha, a nakonec zapadlo v místech, kde jsou uloženy ostatky svatého Víta. Zapadající slunce nádherně rozzářilo celé panorama Pražského hradu a vzdalo hold ochráncům českých zemí.  
Pražské mystérium jste si mohli užít o něco více s trochou znalostí z české historie. Autor katedrály sv. Víta a současně staroměstské mostecké věže Petr Parléř tato místa symbolicky propojil, a to na popud Karla IV. Každá stavba v době jednoho z největších českých králů měla duchovní rozměr a k lidem promlouvala skrze symboly. Římský císař, český a německý král Karel IV. byl fascinován vesmírným řádem a traduje se, že vybudoval Prahu jako pozemskou obdobu nebeského Jeruzaléma. Všechna čtyři města pražská (Staré Město, Nové Město, Hradčany, Malá Strana) byla orientována na mystická čísla, světové strany a nebeské jevy.
Řadě symbolů už dnes není snadné rozumět, ale několik z nich máme možnost vidět na vlastní oči. Kolem 13 hodiny (dříve to bylo v pravé poledne) jste navíc mohli obdivovat další výjimečný úkaz, kdy se stín kamenného lucemburského jednoocasého lva dotkl o něco níže zobrazené svatováclavské orlice. Propojily se tak symboly Lucemburků (mimochodem v latině lux znamená světlo a burg hrad) a Přemyslovců, tedy rodů, ze kterých Karel IV. pocházel a které spojil. Pražským mystériem v Praze zanechal svůj jedinečný podpis na další tisíce let. 
Foto: Getty Images
Pokud jste sledovali mystérium z Křižovnického náměstí, tak z místa, odkud bylo podle legendy tělo knížete Václava přes rozbouřenou Vltavu odneseno na Hrad po jeho zavraždění ve Staré Boleslavi. Český kníže Václav byl tím, kdo do Prahy přivezl relikvii svatého Víta a postavil rotundu, jejíž základy jsou dnes zachovány pod katedrálou. Pokud jste dali přednost Karlovu mostu, jeho základní kámen byl položen roku 1357, 9. července v 5 hodin a 31 minut. Toto datum a hodina založení tvoří vzestupnou a sestupnou řadu lichých čísel 1-3-5-7-9-7-5-3-1, což mělo městu přinášet prosperitu. Astrologicky se jednalo o konjunkci Slunce se Saturnem v ascendentu Lva, který je zároveň heraldickým znakem Českého království. Karlův (dříve Kamenný most) také stojí o pár metrů výše proti proudu oproti předchozímu Juditinu mostu, čímž byla krása slunovratského mystéria vlastně umožněna. A aby toho nebylo málo, v době Karla IV. připadal podle tehdy používaného Juliánského kalendáře slunovrat na 15. června, tedy na svátek svatého Víta. 
První známý velmistr svobodných zednářů u nás, malíř Alfons Mucha, zobrazil slunovratový západ slunce na Hradčanech na první československé poštovní známce