Vogue Daily

Gene Deitch a jeho animovaný svět

Svět filmu nenávratně přišel o talent Gena Deitche, amerického režiséra a producenta animovaných filmů, kterého do Československa zavedla práce, New York a Hollywood vyměnil za Prahu pro svou osudovou lásku a jako první na světě zfilmoval Tolkienova Hobita. 
Foto: Profimedia
Gene Deitch s manželkou Zdenkou
První nominaci na Oscara za film Sidney's Family Tree pro studio United Productions of America získal chicagský rodák v roce 1958. Krátce poté se vydal do Prahy vyjednat spolupráci se studiem Bratři v triku. Setkání s produkční studia a jeho budoucí ženou se mu stalo osudným, v Praze už zůstal a právě díky němu tu vznikly díly seriálu Tom & Jerry z let 1960 až 1961 nebo některé epizody Pepka námořníka. Krátký animovaný film Munro, za který v roce 1960 nakonec získal Oscara, se zrodil také v Praze a díky Deitchovým vazbám se tehdy v Československu vyráběly animované filmy, které se brzy proslavily po celém světě.
Byl jsem rozhodnutý zůstat maximálně 10 dní, ale zůstal jsem přes 50 let.
Foto: Profimedia
Gene Deitch s Oscarem
V roce 1964 přišly hned dvě oscarové nominace, a to za filmy How to Avoid Friendship a Here's Nudnik. O dva roky později jako první zfilmoval Tolkienova Hobita ve spolupráci s Adolfem Bornem, kterého později proslavili Mach a Šebestová. Historku o tom, jak s Jiřím Trnkou rozjednal zakázku snů poté, co producent William L. Snyder na začátku 60. let získal práva na filmové zpracování Tolkienova Hobita včetně opce na Pána prstenů, sepsal Gene Deitch do knihy Z lásky k Praze. Protože se americkému producentovi nepodařilo zajistit financování a práv se později vzdal, alespoň do knihy se tak dostaly Trnkovy unikátní ilustrace postav v době vzniku ještě zcela neznámého Tolkienova díla. 
Autobiografická kniha, která u nás v českém překladu vyšla předloni, je plná vzpomínek na slavné osobnosti, se kterými se režisér setkal, jsou mezi nimi třeba Jan Werich, a také na nesnadnou dobu socialismu a normalizace pohledem cizince, který byl režimem tolerován, protože přinášel dolarové zisky. 
Moje story je neuvěřitelná, ale pravdivá.
Mezi další filmy Gena Deitche patří třeba Hloupá žába podle písničky Peta Seegera, Mrňous a čarodějnice nebo Císařovy nové šaty. Jeho film z roku 1969 Obři byl u nás socialistickým režimem zakázán, získal však ocenění na festivalu v San Sebastianu. Od téhož roku až do odchodu do důchodu v roce 2008 pracoval jako režisér dětských animovaných filmů pro Weston Woods Studios v Praze, mezi jeho díla z té doby patří například Voyage to the Bunny Planet. K dlouhému výčtu jeho ocenění patří také dvě Zlaté medaile New York Art Directors Clubu, které ještě jako newyorský animátor získal na přelomu 40. a 50. let za nejlepší televizní reklamu a které jeho práci poprvé dostaly do Muzea moderního umění v New Yorku. V roce 2003 obdržel podle svých slov nejcennější sošku, a to Winsor McCay Award za celoživotní dílo na poli animovaného filmu. Česká animace zůstává i díky jeho vlivu světově proslulou, naposledy oscarovou nominaci získal v roce 2020 v kategorii krátký animovaný film český snímek studentky pražské FAMU Dariy Kashcheeva Dcera.
Gene Deitch v těchto dnech dotočil svou poslední životní klapku, jeho unikátní otisk stvořený nezaměnitelným prolínáním amerických kořenů s českými zkušenostmi však zůstane součástí kulturních dějin už napořád.