5 knih o ženských osobnostech, které napsaly ženy

Svobodomyslná česká malířka, osobnost meziválečné avantgardy, ale také žena plná tajemství, která o sobě mluvila v mužském rodě. Jaký byl život Toyen (vlastním jménem Marie Čermínové), dnes jedné z nejznámějších a nejuznávanějších umělkyň světa? Inspiraci pro svou tvorbu hledala po celé Evropě. V lednu 1935 uspořádala s Jindřichem Štyrským výstavu surrealistů v Mánesu, na kterou z Francie dorazil André Breton. Většinu života prožila v Paříži, kde už žila před válkou a kam z Prahy emigrovala po komunistickém převratu. Její obraz Tajemství míst z roku 1961 byl v dubnu 2024 vydražen za 49,6 milionu korun. Spisovatelka a filmová režisérka Andrea Sedláčková prošla desítky archívů, policejní záznamy i deníky a stvořila strhující biografii téhle české malířky.

Její dílo zdobí sály světových muzeí a galerií, sbírá ji například i Madonna. Jaký byl život fotografky a herečky italského původu, která se  koncem dvacátých let 20. století aktivně zapojila do příprav mexické revoluce? Začínala jako švadlena divadelních kostýmů v San Francisku, v Hollywoodu dostala ve čtyřiadvaceti letech hlavní roli ve filmu The Tiger´s Coat. Na večírků se seznámila s fotografem Edwardem Westonem. Ten ji naučil fotit. V roce 1923 se spolu přestěhovali do Mexika, kde si otevřeli ateliér. Většinu času ale Tině zabralo cestování po mexickém venkově, kde sbírala materiál pro svou fotoknihu. Putovala po zemi, zaznamenávala lidskou bídu, portrétovala ztrápené dělníky, venkovany i dělnické demonstrace, návštěvy delegací nebo pořizovala portréty přátel. V Mexiku se zapojila do revoluce, během občanské války ve Španělsku vedla distribuci zdravotnické pomoci. 

„Hannah Arendt byla jednou z největších žen dvacátého století,“ řekl filozof Hans Jonas o nejznámější politické teoretičce své generace. Zformulovala nový vědní obor – politologii, kvůli své slabosti pro nevhodné muže ale riskovala zavržení. Autorkou osmisetstránkové monografie o ženě, která se naučila číst ještě předtím, než nastoupila do školky, je Elisabeth Young-Bruehl,  jediná doktorandka Hannah Arendtové. Při tvorbě knihy čerpala z osobní zkušenosti se svou učitelkou a přítelkyní, ale i z rozhovorů s pamětníky – s jejími přáteli, kolegy, vydavateli či rodinnými příslušníky. Jde o intimní portrét intelektuálky, která byla na Princetonské univerzitě jmenována profesorkou jako první žena vůbec. Od dubna do srpna 1961 přihlížela v roli dopisovatelky časopisu New Yorker v Jeruzalémě soudnímu procesu s Adolfem Eichmannem, hlavním organizátorem Hitlerova „konečného řešení židovské otázky“.