Proč přestat říkat: „Pereš se jako holka“

MMA neboli smíšené bojové umění je poměrně novým sportem. Vzniklo teprve koncem 20. století a v České republice během posledních let nabralo na nevídané popularitě. Vyprodává stadiony a velké sportovní haly a z bojovníků se stávají mainstreamové bulvární celebrity. Jenže za fasádou mediálního cirkusu stojí samotné bojové umění jako takové a ti, kdo se mu do roztrhání těla věnují, od bojovnictva a trenérstva po rozhodčí. Zápasnické klece bývají plné krve, potu i slz, ovšem nepatří jen mužům, přestože jim se média věnují nejčastěji. V největší české organizaci Oktagon MMA najdeme i bojovnice, které si rozhodně s muži v ničem nezadají. Ti, kdo tento v Česku mladý, ale o to populárnějšího sport sledují, dokonce tvrdí, že ženy dokážou do klece přinést nečekanou agresivitu, tvrdost, odhodlání a neústupnost. Jenže v médiích se o nich velmi často hovoří jako o „těch pěkných“, řeší se jejich vzhled, ale výkon až na druhém místě. Jako by ženy i v tomhle sportu stále musely o své místo na slunci bojovat. V případě MMA doslova na krev.

Bojovnické zápasy pracují s heroickým archetypem. Nejde jim jen o naši fascinaci bojem, ale také hrdinskými příběhy, které se podobají zkazkám o starořímských gladiátorech nebo marvelovským scénářům o zázračných hrdinech. Vedle sportovních výkonů táhne diváctvo za zážitkem, který může ze společného sledování vzejít, právě storytelling a budování mytologie. Nestačí jen postavit do klece protivníky. Musíte mít příběh, který diváky strhne, a MMA průmysl v tomhle není nepodobný hollywoodské mašinérii. Důmyslně konstruuje image zápasníků a zápasnic, v jejímž rámci velkohubí muži s přezdívkami, ze kterých vám má tuhnout krev žilách (ale někdy spíše vyvolávají pobavený úsměv), a v brýlích Versace vyzývají své soupeře k boji. V těchto bojích jde o čest, jde o pomstu, jde o všechno. Podle Valentýny Šatrové z organizace Oktagon MMA se ženské zápasy často vyznačují větším důrazem na samotný sport, jsou v tomto ohledu čistší, například nejsou tak často opředeny osobními spory a extravagantním předváděním. Díky tomu přinášejí do tvrdého sportu jiné pocity, jsou plné lidskosti a přátelského ducha. Ale nenechte se mýlit – pořád jde o neuvěřitelné výkony plné adrenalinu a emocí (a také krve a podlitin). Ustálená fráze „Pereš se jako holka“ je tedy nejen sexistickým přežitkem, ale v případě MMA může sloužit i jako výhrůžka.

Jedním z hrdinských příběhů, které se právě píší, je i osud slovenské šampionky Lucie Szabové. Pětadvacetiletá žena s velkýma očima působí na první pohled téměř dětsky, ve skutečnosti jde o bojovnici, která nemá na kontě v MMA jedinou porážku. Od dětství sbírala sportovní diplomy a věnovala se tenisu, jenže z finančních důvodů musela přestat. Její otec, sám kdysi džudista, tedy Luciu přihlásil právě na tento sport, kde začala velmi vynikat. Zkusila i basket, ale nebavil ji, především proto, že v něm na Slovensku v juniorské kategorii nešlo soutěžit. Po džudu pak zkusila ještě thajský box, jemuž následně intenzivně zasvětila několik let a vyhrála například Slovak Open 2018. „Myslela jsem, že u toho zůstanu už do konce života,“ usmívá se Lucia v youtubeovém dokumentu Cesta za snom. 

Jenže pak jí přišla nečekaná nabídka vyzkoušet si Oktagon Výzvu. Bylo jí pouhých jednadvacet a v této sportovní reality show se pohybovala jako nejmladší, i přesto ji v roce 2019 vyhrála. „Můj pohled na MMA byl nejdřív takový, že jde o lidi, kterým to v hlavě nějak přepne a mlátí se pak v kleci. Že je to násilný sport, který není pro ženy, a vůbec se mi nelíbila představa boje na zemi. Až když jsem si vyzkoušela Výzvu, pochopila jsem, o čem to je, a začala se mi líbit jeho komplexnost, totiž že můžu trénovat víc sportů najednou,“ vysvětluje Lucia. Následovaly další úspěchy a také těhotenství, které v její slibné kariéře znamenalo dočasnou stopku. Dokončovala během něj navíc magisterská studia a bez příjmů ze zápasení si vydělávala jako uklízečka. Do ringu se ovšem jako novopečená máma vrátila. V tom ostatně není výjimkou – zápasnice jako Magdalena Šormová nebo Lucia Krajčovič také znovu nastoupily do klece jako čerstvé mámy. Profesionálové o ní tvrdí, že má přirozený talent, to samo o sobě ovšem nestačí. Podle slov další zápasnice Veroniky Smolkové totiž talent poráží dřina. Právě soustředěné úsilí v kombinaci s odhodláním a obličejem dívky z barokního obrazu tvoří dokonalý základ příběhu mladé ženy, která se z teenage džudistky propracovala mezi šampionky MMA. Je první ženou, která v Oktagonu získala Tipsport bonus za výkon večera, na kontě má sedm vyhraných zápasů a porazit ji zatím dokázala jen šampionka americké UFC Tereza Bledá. Ve své váhové kategorii je aktuálně světovou sedmadvacítkou a 20. 7. se utká v Bratislavě se španělskou šampionkou Aitanou Álvarez. A abych nezapomněla na přezdívku: říká si Silent Killer. 

Rags to riches, from zero to hero, americký sen. I v tom tkví kouzlo tohoto sportu. A stejně jako kdekoli jinde, ani zde není radno ženy podceňovat.