Filmy

6 filmů, které nám o životě za protektorátu řeknou víc než učebnice

U příležitosti Dne vítězství bychom si měli připomenout nejen konec 2. světové války, od které letos uplynulo 75 let, ale i dlouhé roky, kdy někteří bojovali s nepřítelem, jiní sami se sebou nebo pomáhali těm, kteří to potřebovali. Česko-slovenská kinematografie je na toto téma velmi bohatá, a tak jsme pro vás vybrali některé z významných snímků, které nám o životě za vlády protektorátu často řeknou mnohem více než učebnice dějepisu.

Protektor (2009)

Film, jenž se připravoval mnoho let. A že se zdlouhavé přípravy vyplatily, svědčí fakt, že Protektor v roce 2009 získal hned šest Českých lvů. Příběh o manželství rozhlasového reportéra Emila (Marek Daniel) a slibné herečky na začátku své kariéry Hany (Jana Plodková), jež se po německé okupaci (stejně jako mnoho jiných svazků) převrátí naruby. Pohled na smíšené manželství židovky a hlasu německé propagandy díky neuvěřitelnému citu pro detail režiséra Marka Najbrta odhaluje to nejniternější v nás, co vyplave na povrch jen tehdy, když se ocitáme na samotném dně i pomyslném vrcholu svého života. 

Obchod na korze (1965)

Snímek režisérské dvojice Ján Kadár a Elmar Klos, ve kterém živnostník Tóno Brtko (Jozef Kroner) za vlády slovenských klerofašistů v rámci tzv. arizace obsadí obchod, jehož židovská majitelka (Ida Kamińska) si o něm mylně myslí, že je jejím pomocníkem, i přes přísnou kritiku tehdejšího komunistického režimu právem dosáhl celosvětového úspěchu (obzvlášť momenty, když Kamińska obdrží povolání do koncentračního tábora vás vezmou za srdce natolik, že nebudete moci popadnout dech) a získal na třicet československých i světových ocenění včetně Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Sledujte a obdivujte skutečný poklad československého filmového archivu.
Foto: Getty Images
Ida Kamińska a Jozef Kroner ve filmu Obchod na Korze, rok 1965.

Tmavomodrý svět (2001)

Nyní se podíváme na film, jenž mapuje druhou světovou válku pohledem československých pilotů ve službách RAF. Nebezpečí, napětí, občasný humor, ale především přátelství a láska. To vše divákům pár let po Koljovi nabídli otec a syn Svěrákovi a o tom, že se snímkem plánovali mířit k těm nejvyšším cílům, bylo zřejmé. Astronomické náklady na akční scény, obrovské požadavky na herce v hlavních rolích (Ondřej Vetchý a Kryštof Hádek) a interiéry a exteriéry natolik poutavé, že byste se na všechny chtěli podívat osobně, si zkrátka žádaly Cenu Akademie, ovšem ve stejný rok přišel do kin americký snímek Pearl Harbor a Svěrákův Tmavomodrý svět tak zůstal jen Čechům. 

Lidice (2011)

Tragická událost, která, jak víme, se udála nešťastnou shodou náhod. Osud Lidic se začal uzavírat 9. června roku 1942, kdy během pár dnů nacisté tuto vesnici srovnali se zemí. Film, který v roce 2011 natočil Petr Nikolaev (vystřídal tehdy nemocnou Alici Nellis), divákům představí Karla Rodena v roli Františka Šímy, jenž se po čtyřletém pobytu ve vězení za vraždu syna vrací do svého domova, který už domovem není. Snímek byl natočen podle knihy Zdeňka Mahlera a dal si až pár odchylek za cíl co nejvíce přiblížit příběh skutečnosti. 

Vyšší princip (1960)

„Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem.“ Povídku Jana Drdy v šedesátém roce zrežíroval Jiří Krejčík, a i když byl v průběhu natáčení ostře kontrolován komunistickým režimem a film v tehdejší době Německo zakázalo ve své zemi vysílat, jedná se o jeden z prvních poválečných snímků, jenž obdařil diváky lidskou tváří zbavenou přetvářky. Příběh nešťastného osudu studentů za německé okupace, jejich statečného učitele a těch, kteří mohli tragický osud mladých lidí zvrátit, je bezpochyby povinným snímkem nejen pro všechny studenty středních škol.

Musíme si pomáhat (2000)

Bylo by chybou zde nezmínit film Jana Hřebejka podle scénáře Petra Jarchovského, který je škatulkován spíše jako komedie, ovšem nabízí divákům napínavé scény a drama. Příběh úředníka Čížka (Bolek Polívka), jenž je shodou náhod za války nucen ukrývat židovského uprchlíka (Csongor Kassai) a jehož život mu velmi komplikuje svérázný Prohaska (Jiří Dušek), začíná v roce 1937. Ovšem nic nakonec nedopadne tak, jak by si divák mohl myslet. Příběh končí stejně jako druhá světová válka v roce 1945 a všechny hlavní postavy si během těch neklidných let prohodí role hned několikrát, zamotaně a rozhodně nezapomenutelně. Film posbíral nespočet cen a dodnes u nás patří k nejoblíbenějším. Náš tip: Zítra, 9. května, si Musíme si pomáhat můžete pustit od 21.40 na ČT1.