Odebírejte novinky Vogue

Obálka aktuálního čísla
Vogue CS do schránky. Poštovné zdarma.
Napište, co hledáte
Design

Udělat změnu

Danica Kovářová23. 8. 2022
Mezi tuzemskými designéry je Maxim Velčovský nepřehlédnutelný, už více než deset let je kreativním ředitelem sklářské značky Lasvit. Na letošním karlovarském festivalu připravil typografickou instalaci inspirovanou vizí budoucnosti bez kouře.
Sám jsi nekuřák, co tě motivovalo kývnout na nabídku spolupráce s iniciativou Svět bez kouře?
To je pravda, kdysi jsem proti kouření podepisoval i petice. Takže když mě oslovili ohledně spolupráce na projektu Svět bez kouře společnosti Philip Morris, byl jsem překvapený. Každopádně když jsem se ponořil do tématu kouření a vývoje bezdýmných alternativ, vzpomněl jsem si na paralelu s vývojem automobilů. Nejdříve bylo auto symbolem svobody, tak jako cigarety. Každý toužil vlastní auto mít, ale potom, co si lidé začali uvědomovat jeho dopady na životní prostředí, což trvalo velmi dlouho, se smýšlení společnosti začalo měnit. A tak jako u aut postupně mizí spalovací motory, i k užívání tabáku už spalování díky vědě a moderním technologiím není potřeba. To je změna, u které mě zajímá být. Na světě stále existuje více než miliarda kuřáků cigaret, které každý den hoří jako miliarda malých požárů. Chci kuřáky vyprovokovat a nabídnout jim svůj pohled, že změna je možná a není na ni třeba čekat, může se stát právě tady a teď.
Maxim Velčovský
Foto: Vojtěch Veškrna
Maxim Velčovský
Maxim Velčovský
Foto: Vojtěch Veškrna
Maxim Velčovský
Instalace je příslibem možné brzké změny, uměleckým apelem dodávajícím kuráž. K jaké změně bys ty teď sám potřeboval pobídnout, máš ji v hlavě, ale ještě ses nerozhoupal k akci?
Já myslím, že kvůli klimatickým změnám se snažím změnit i já sám. Člověk více přemýšlí nad tím, co spotřebovává, co jí, jak cestuje a co nakupuje. Myslím, že máme právo si někdy občas „zaprasit“, ale ve své podstatě se musíme proměnit všichni. Já třeba pět let prakticky necestuji letadlem. Mám limit jeden let ročně, oblékám se do věcí, které nosím až do rozpadnutí, ale list osobních proměn je docela dlouhý, třeba se sportem mi to neustále nevychází.
Byla instalace náročná na výrobu, mají použité materiály nebo detaily nějaký hlubší smysl nebo poselství?
Výroba byla dosti náročná, je to kovový artefakt vážící skoro tunu, protože musí něco vydržet v různých povětrnostních podmínkách a měl by fungovat v různých souvislostech na různých místech, protože tato věta je aktuální navěky. Kaž­dopádně konkrétně ve vztahu k cigaretám vyzývá kuřáky k tomu, aby je odložili jednou provždy, nebo alespoň udělali změnu. Třeba přešli na některou z bezdýmných alternativ, které jsou méně škodlivé.
Formálně tvoří objekt písmo. Navrhoval jsi i to?
Písmo pochází z české písmolijny Briefcase Type Foundry, takže jsem z jejich dílny zvolil font, který se dobře hodí pro daný záměr, je vyrobitelný a čitelný. U tohoto projektu není tak důležitá má designérská stopa, ale spíše další významy, které se mohou narodit v hlavách čtenářů, kteří projdou kolem.
Maxim Velčovský
Foto: Vojtěch Veškrna
Maxim Velčovský
Instalace Tady se to může stát je putovní, ale kdyby měla najít stálé místo, jaké bys považoval za neideálnější?
Tato instalace je dnes vytvořena pro Svět bez kouře, iniciativu zaměřenou na osvětu o škodlivosti kouření, ale prakticky může fungovat na různých místech a v různých kontextech. Dnes upozorňuje na to, že se můžete rozhodnout přestat kouřit cigarety, ale ten nápis může mít velmi volné a rozličné interpretace. Když bude za deset let stát v parku a budou se před ním líbat milenci, tak to bude taky fajn. Je zajímavé, jak může mít stejná věta různé interpretace. Jako v životě.
Jako kreativní ředitel Lasvitu oslovuješ nejlepšími designéry světa. S kým se ti pracovalo nejlíp?
Nejlíp se mi spolupracuje s příjemnými lidmi. S kaž­dým z těch velkých jmen člověk absolvuje jinou cestu. S některými je to komplikovanější a s jinými zase jednodušší, to by možná bylo na delší povídání a hlavně je to do jisté míry druh vztahu, ve kterém se rodí nějaká věc a já pro tu věc musím často najít „rodiče“ a probrat s nimi všechny možné záležitosti. Jsem rád, že určité formy spolupráce odrážejí i dění ve světě, což se často neděje u jiných značek. Tak jsem třeba narychlo mohl vyzvat ukrajinské studio Faina, které navrhlo instalaci pro milánský design week.
Jaké objekty kolem tebe ti dělají největší radost? Mám rád pestrost a rád objevuji zajímavé věci. Mám rád lidi, kteří sbírají rozličné věci, mám rád kabinety kuriozit. Zároveň jsem sběratel, takže mi udělá radost, když narazím na nějaký krásný kus.
Stále sbíráš vintage české sklo? Objevil jsi pro sebe nějakou novou vášeň?
Ano, co se týká lisovaného skla a kreseb skla, tak mám asi největší sbírku u nás. Jednou bude mít nějaké muzeum kvalitní přírůstek. Zároveň se sklem mám ještě další koníčky a sbírky, ale nemohu o nich mluvit, protože bych zvedl jejich cenu. Mimo to sbírám různé artefakty, protože to je ten nejkrásnější koníček, co znám.
Devětatřicítku jsi slavil výstavou v Moravské galerii, dnes je ti čtyřicet pět. V čem se liší tehdejší a dnešní Maxim?
Mám o pár dětí víc, zasadil jsem stromy a dostavuji letní dům.