Preventivní botox, longevity a biohacking: Kam až sahá naše touha zastavit čas?

Ještě před několika lety byly pojmy jako longevity, biohacking nebo preventivní estetická medicína vyhrazeny úzkému okruhu odborníků a nadšenců do zdravého životního stylu. Dnes jsou součástí běžné konverzace na sociálních sítích, v beauty komunitách i v ordinacích dermatologů. Zájem o zpomalení stárnutí přitom dávno není doménou žen po čtyřicítce. Naopak. Stále častěji se týká generace, která má ke skutečnému stáří ještě velmi daleko.

Podle dermatoložky MUDr. Nikoly Vološčukové z Envy Therapy přicházejí mladší pacienti za estetickými zákroky výrazně častěji než dříve. Nejde však nutně o strach z vrásek. „Často jde spíše o snahu pečovat o svou pleť preventivně, zachovat si svěží vzhled nebo řešit drobné nedokonalosti, které jim dlouhodobě vadí,“ vysvětluje. Současně pozoruje zásadní změnu v očekáváních pacientů. Zatímco dříve byly populární viditelné estetické úpravy, dnes většina lidí hledá nenápadný výsledek. Takový, který zachová individualitu a nebude působit jako zákrok.

Právě slovo prevence se stalo jedním z nejčastěji používaných výrazů současné beauty kultury. Lidé už nečekají na první výrazné známky stárnutí. Chtějí jim předcházet. Psychoterapeutka Petra Jonášová z platformy Terapie.cz tento posun vysvětluje hlubším psychologickým kontextem. Podle ní nejde ani tak o samotné stáří, jako spíše o potřebu získat kontrolu nad nejistotou života. „Současná generace vyrůstá v době, kdy je výkon, produktivita a atraktivita často spojována s vlastní hodnotou člověka. Stárnutí naopak připomíná, že některé věci ovlivnit nemůžeme,“ říká. Longevity kultura se tak často nestává jen cestou k delšímu životu, ale snahou zůstat co nejdéle mladý, výkonný, atraktivní a společensky relevantní.

Významnou roli v tom hrají sociální sítě. Nikdy v historii jsme nebyli vystaveni tolika obrazům mládí, krásy a zdánlivé dokonalosti. Psychoterapeutka Petra Taye z platformy Hedepy upozorňuje, že mozek si na idealizované obrazy zvyká překvapivě rychle. „Denně jsme vystaveni tvářím, které vypadají téměř bezchybně. Často díky filtrům, retuším nebo estetickým zákrokům, které nejsou na první pohled vidět. Mozek začne tento obraz považovat za normu.“ Problém podle ní spočívá v tom, že se nesrovnáváme s realitou, ale s její pečlivě upravenou verzí. Podobnou zkušenost popisuje i Petra Jonášová. Ve své praxi se pravidelně setkává s klientkami, které si uvědomují, že fotografie na sociálních sítích nejsou skutečné, přesto se vedle nich cítí méně atraktivní. Dříve jsme se podle ní porovnávali s lidmi ve svém okolí. Dnes se srovnáváme s tisíci upravenými obrazy každý den. Výsledkem bývá rostoucí nespokojenost s vlastním vzhledem, úzkost i pocit, že nikdy nejsme dost dobří.

Právě na této hraně vzniká otázka, kde končí zdravá péče o sebe a začíná posedlost dlouhověkostí. Odpověď podle psychologů neleží v samotném chování, ale v motivaci. „Zdravá péče o sebe vychází z respektu k vlastnímu tělu. Posedlost začíná ve chvíli, kdy péči pohání strach. Strach zestárnout, nebýt dost atraktivní nebo ztratit svou hodnotu,“ vysvětluje Petra Taye. Pokud se z péče o zdraví stává nekončící seznam pravidel, kontrol a pocitu, že stále děláme málo, může jít o varovný signál. Také dermatologové dnes upozorňují, že ne vše, co se označuje za preventivní péči, skutečně prevencí je. MUDr. Vološčuková otevřeně mluví o tom, že longevity se stala mimořádně atraktivním marketingovým tématem. „Každý rok přicházejí nové produkty, technologie nebo koncepty, které slibují zpomalení stárnutí. Pokud ale chybí kvalitní klinické studie a přesvědčivá data, nezařadím je do své praxe.“ Podle ní se z longevity v posledních letech stal významný byznys, ve kterém marketing často předbíhá vědu.

To však neznamená, že skutečně neexistují postupy, jejichž účinek je podložený. Dermatoložka mezi ně řadí především každodenní ochranu před UV zářením, retinoidy a některé kolagen stimulující metody. Současně ale upozorňuje, že lidé často přehlížejí faktory, které mají na stárnutí mnohem větší vliv než většina procedur. „Nejdůležitější je pravidelná ochrana před sluncem, kvalitní spánek, nekouření, vyvážená strava a dobře nastavená domácí péče.“ Právě spánek označuje za jeden z nejvíce podceňovaných faktorů. Stejně jako chronický stres. Ten podle současných poznatků neovlivňuje pouze psychiku, ale i biologické procesy v kůži. Podporuje zánět, narušuje regeneraci a může urychlovat projevy stárnutí. „Někdy pacientkám říkám, že největším luxusem pro pleť dnes není další produkt na poličce, ale osm hodin spánku,“ dodává.

Přestože se estetická medicína stále více posouvá směrem k prevenci, odborníci se shodují, že největší výzvou současnosti není zastavit stárnutí, ale naučit se ho přijmout. Petra Jonášová upozorňuje, že pokud se vzhled stane hlavním zdrojem sebevědomí, vzniká velmi křehký základ. Tělo se totiž přirozeně mění. A s ním i naše tvář.„Zdravé sebevědomí nevzniká z dokonalého vzhledu, ale z přijetí sebe sama. Zralost, zkušenosti, autenticita a schopnost být sám sebou jsou kvality, které žádná estetická procedura nahradit nemůže,“ říká.

Možná právě zde leží největší paradox celé longevity éry. Nikdy jsme neměli více možností, jak zpomalit projevy času. Současně jsme však možná zapomněli, že stárnutí není chyba organismu, kterou je třeba opravit. Je to přirozená součást života. A možná bychom si vedle otázky, jak žít co nejdéle, měli častěji klást ještě jednu: Jak žít tak, aby nám bylo dobře v každé životní etapě?