Češka, která propojila OSN a módní průmysl: Lucie Brigham o budoucnosti kreativity

Když Lucie Brigham vzpomíná na své dětství, nezačíná v New Yorku ani v ženevských konferenčních sálech. Začíná v Litvínově. Město na severu Čech, obklopené průmyslem, těžbou a chemickými závody, zásadně formovalo její pohled na svět. Právě tam se podle ní zrodil zájem o životní prostředí, který ji nakonec přivedl až do Organizace spojených národů, kde dnes působí jako ředitelka kanceláře pro partnerství. V době, kdy se stále častěji diskutuje o dopadech módního průmyslu na planetu, patří mezi ty, kteří hledají cestu, jak propojit udržitelnost, inovace i kulturní vliv módy.

Ovlivnilo mě zásadně, možná víc, než jsem si dlouho uvědomovala. Když jsem byla malá, dívala jsem se z okna na elektrárny, chemické závody a krajinu poznamenanou těžbou. Na jedné straně tam byla nádherná příroda Krušných hor, na druhé straně velmi viditelné stopy lidské činnosti. Už jako dítě jsem vnímala ten kontrast mezi tím, co příroda dokáže vytvořit, a tím, jak rychle ji člověk dokáže změnit. Tehdy jsem samozřejmě netušila, že se jednou budu profesně věnovat otázkám udržitelnosti a životního prostředí. Ale myslím si, že právě tam vznikla moje citlivost vůči těmto tématům. Severní Čechy mě naučily dívat se na svět v souvislostech a chápat, že ekonomický rozvoj a ochrana přírody by nikdy neměly stát proti sobě.

Fascinovalo mě to už velmi brzy. Vyrůstala jsem v době, kdy se Česká republika otevírala světu, a já jsem s obrovským zájmem sledovala dění za našimi hranicemi. Bavily mě jazyky, zajímala mě diplomacie a mezinárodní vztahy. Přitahovala mě představa, že lidé z různých zemí mohou spolupracovat na řešení problémů, které přesahují hranice jednotlivých států. Organizace spojených národů pro mě tehdy představovala něco téměř nedosažitelného. Byla to instituce, kterou jsem obdivovala zpovzdálí. Nikdy by mě nenapadlo, že se jednou stane součástí mé každodenní práce. O to více si dnes uvědomuji, jak důležité je nebát se velkých snů, i když se na první pohled zdají vzdálené.

Mým úkolem je vytvářet mosty mezi světy, které spolu dříve často nekomunikovaly. Propojujeme vlády, soukromý sektor, vědecké instituce, neziskové organizace i kulturní sféru. Dnešní výzvy jsou natolik komplexní, že je žádná instituce nedokáže vyřešit sama. Ať už mluvíme o klimatické krizi, zdraví, vzdělávání, nebo ochraně oceánů, vždy potřebujeme spolupráci napříč obory. Partnerství dnes nejsou jen doplněk. Jsou jedním z nejdůležitějších nástrojů, jak dosáhnout skutečné změny. Moje práce spočívá v hledání společného jazyka mezi lidmi, kteří často přicházejí z úplně odlišných prostředí.

Protože její vliv je mnohem větší, než si často připouštíme. Móda není jen otázkou estetiky nebo trendů. Je to globální průmysl, který zaměstnává miliony lidí a má obrovský dopad na ekonomiku i životní prostředí. Zároveň je to ale jeden z nejsilnějších kulturních jazyků současnosti. Móda dokáže inspirovat, vyvolávat emoce a otevírat důležité společenské debaty. Proto mě zajímá její transformační potenciál. Nevidím ji pouze jako součást problému, ale také jako významnou součást řešení.

Velkým tématem jsou pro mě mikroplasty. Dnes už víme, že se dostávají prakticky všude – do oceánů, půdy, potravin i lidského organismu. Je to problém, který si dlouho neuvědomujeme, protože není vidět na první pohled. Jako profesionálka i jako matka nad tím přemýšlím velmi intenzivně. Když si představím budoucnost svých dětí, nechci, aby vyrůstaly ve světě, kde budou mikroplasty považovány za běžnou součást života. Právě proto považuji za důležité, aby módní průmysl investoval do inovací a nových materiálů.

Protože vidím obrovské množství lidí, kteří chtějí věci měnit. Setkávám se s mladými designéry, vědci, podnikateli i aktivisty, kteří přicházejí s neuvěřitelnými nápady, ať už jde o nové materiály, cirkulární modely výroby, nebo technologické inovace. Často říkám, že kreativita je jedním z nejpodceňovanějších nástrojů změny. Když se spojí s vědou a podnikáním, může vzniknout něco skutečně transformačního. A právě to mi dává důvod k optimismu.

Potřebu komunikace. Vědecká data jsou nesmírně důležitá, ale sama o sobě nestačí. Potřebujeme příběhy, emoce a schopnost oslovit lidi způsobem, kterému porozumí. Proto věřím v sílu kultury, umění, sportu i módy. Jsou to univerzální jazyky. Dokážou spojovat lidi bez ohledu na národnost, věk nebo politické názory. A právě v době rostoucí polarizace je tato schopnost podle mě mimořádně důležitá.

Aby nečekaly na dokonalý okamžik. Velmi často máme pocit, že musíme být stoprocentně připravené, než uděláme další krok. Jenže ten pocit úplné připravenosti většinou nikdy nepřijde. Důležité je začít. Zkoušet nové věci, být otevřená zkušenostem, nebát se chybovat a nebát se požádat o pomoc. Mentoring, který podporuji dlouhodobě, je podle mě jedním z nejefektivnějších způsobů, jak si rozšířit obzory a získat větší sebedůvěru.

Jednoznačně lidé. Každý den potkávám mladé vědce, podnikatele, designéry, aktivisty i studenty, kteří přicházejí s energií a odhodláním něco změnit. To je pro mě obrovský zdroj optimismu. Svět dnes čelí mnoha výzvám, ale zároveň máme k dispozici znalosti, technologie i kreativitu, jaké jsme nikdy předtím neměli. Když vidím, kolik talentovaných lidí chce svou práci využít k pozitivní změně, věřím, že máme důvod dívat se do budoucnosti s nadějí.

Dlouhodobě jsem chtěla navázat spolupráci s českou institucí, která by přirozeně zapadala do naší mezinárodní sítě a zároveň dokázala reprezentovat to nejlepší z české kultury v globálním kontextu. Před několika týdny jsem v New Yorku potkala Simonu z Nadace Mucha a velmi rychle mi bylo jasné, že právě toto je partnerství, které jsem hledala. Mucha pro mě představuje ideální spojení několika hodnot, které jsou mi blízké. Je hluboce zakořeněný v české kulturní tradici, ale zároveň je jeho dílo známé a oceňované po celém světě. Jeho tvorba propojuje umění, design, krásu a silný příběh, což jsou témata, která rezonují napříč kulturami i generacemi. Zároveň mě fascinuje způsob, jakým Muchovo dílo oslavuje ženskost a krásu. Když jsem se o jeho odkazu díky Nadaci Mucha dozvídala více, uvědomila jsem si také, jak důležitou roli může umění hrát jako most mezi lidmi. Ať už jde o umění, módu nebo sport, všechny tyto oblasti mají jedinečnou schopnost překračovat hranice, spojovat různé komunity a vytvářet dialog i tam, kde existují rozdílné názory nebo kulturní odlišnosti. Právě na těchto hodnotách chceme naši spolupráci stavět. Chceme zdůrazňovat nejen krásu a inspiraci, kterou Muchovo dílo přináší, ale také jeho schopnost propojovat národy, regiony a lidi. V době, kdy je svět často rozdělený, je podle mě mimořádně důležité hledat témata, která nás dokážou spojovat. A umění je jedním z nejsilnějších nástrojů, které k tomu máme.