Chcete vztah, který vydrží? Věda říká, kolik hodin týdně věnovat svému protějšku

„Magické hodiny“, tedy přesně vymezený čas, který je dobré každý týden věnovat svému protějšku, má být klíčem k tomu, aby vztah vydržel co nejdéle. Co když tajemství párů, které jsou spolu dlouho, nespočívá v žádné velké dovolené, párové terapii nebo dokonalé komunikaci, ale v několika hodinách, které si chytře a vědomě vyberete? V době, kdy optimalizujeme spánek, jídelníček i beauty rutinu, bývá péče o vztah paradoxně tím, co v našem diáři nejčastěji chybí. Když se snažíme zvládat život na všech frontách, občas zapomeneme prostě být spolu. Jenže podle výzkumníků je tohle zásadní. Existuje prý určitý počet hodin týdně, kterým se přezdívá „magické“ a které dokážou vztah dlouhodobě posílit.

Tento údaj vychází z práce amerického psychologa Johna Gottmana, světově uznávané autority ve výzkumu partnerských vztahů a autora bestselleru Sedm principů spokojeného manželství. Po více než čtyřiceti letech, během nichž pozoroval tisíce párů, dospěl k jednoduchému závěru: stačí věnovat zhruba 6 hodin týdně okamžikům skutečného napojení na svého partnera či partnerku a šance na dlouhodobou stabilitu vztahu se výrazně zvýší.

Šest hodin týdně. Zní to jako směšně málo… a v běžném tempu života také nerealisticky. Jak ale připomíná Mandy Doria, odborná asistentka psychiatrie na lékařské fakultě Coloradské univerzity: „Když osm hodin denně spíte, těchto šest cílených hodin týdně tvoří jen asi 5 % vašeho bdělého času.“

Důležité je toto upřesnění: Do těchto hodin se nepočítá pasivní spolubytí, ani čas, kdy jste sice vedle sebe, ale každý si scrolluje svým vlastním světem. Tyhle hodiny mají být kvalitní, vědomé a emočně zapojené. Právě proto se jim říká „magické“. Nevyžadují výjimečné večery ani velkolepé proslovy. Rozkládají se do malých momentů, které se dají přirozeně vkládat do reality běžného dne – a hlavně jsou daleko od idealizované představy „dokonalého páru“.

Podle Dr. Gottmana mohou tyto hodiny tvořit například:

Aktivní naslouchání alespoň 20 minut denně. Vyprávět si o dni bez hodnocení a bez potřeby hned nabízet řešení patří k nejpodceňovanějším návykům párů, které spolu dlouhodobě fungují.

Čas pro něhu a intimitu bez tlaku na výkon. Ne jako položka na seznamu úkolů, spíš jako připomenutí, že blízkost nemusí nic dokazovat.

Jedno „rande“ týdně. Večeře, procházka ruku v ruce, káva mezi dvěma home office schůzkami, zkrátka moment, kdy jste jen vy dva.

Drobné pozornosti. Vzkaz na post-itu v kapse kabátu, kompliment, malý vtip, který sdílíte jen spolu.

Rozhoduje schopnost během společných hodin přítomen u toho druhého hlavou i srdcem. A proč tohle často funguje lépe než velká slova? Z neurobiologického hlediska tyto opakované momenty aktivují okruhy oxytocinu – hormonu, který souvisí s potěšením, důvěrou, empatií i štědrostí. Posiluje pocit emočního bezpečí, tedy absolutní základ vztahu, který má vydržet. A ve světě přesyceném podněty potřebuje vztah spíš pravidelnost než intenzitu. Těch šest „magických“ hodin funguje jako vztahová pečující rutina: krátkodobě si možná ničeho dramatického nevšimnete, ale dlouhodobě dokáže proměnit atmosféru mezi dvěma lidmi.

Je to také drobné rozhodnutí odolávat kultu hyperproduktivity, některým pozvánkám a všem těm „ještě rychle vyřídím“. A současně uznat, že láska není samozřejmost, ale prostor, o který se pečuje. A když to nejde? Dobrá zpráva: nejde o rigidní hranici. Tři vědomé hodiny mají větší hodnotu než deset rozptýlených. Důležitý je záměr a pravidelnost, ne dokonalost.