Společnost
Výloha, okno do duše
Martin Váša15. 6. 2021
Kdy naposledy jste se zastavili u výlohy? Ne protože v ní bylo něco, po čem toužíte, ale protože vás upoutala, vtáhla do světa, o jehož existenci jste možná ani nevěděli.
Akorát jsem procházel Karlínem směr vyhlášené bistro Etapa a přesvědčoval jsem sám sebe, že granola s jogurtem a ovocem není brunch, pokud si ji dám po poledni – já přece koncept brunche nesnáším! – když vtom jsem si všiml jedné z výloh, a sice vinného baru Veltlin. Granola s jogurtem a ovocem z mé mysli zmizela jako lusknutím prstu, najednou jsem byl zcela pohlcený památníkem Charlese Baudelaira, který do výlohy Veltlinu nainstaloval sochař Martin Žák. Cítil jsem, jak se mnou cloumá dojetí.
Tato výloha je jednou ze třinácti v okolí karlínské ulice Křižíkova, které ještě pár dní budou zdobit díla mladých umělců. Osobně považuju tento společný projekt československé Vogue a DSC Gallery za důležitý, protože kdo je obklopený krásou, ten krásněji smýšlí a má krásnější život. O tom jsem neochvějně přesvědčen a navíc to je dokázáno.
A jaké jiné je poslání výlohy, když ne přinášet krásu? Prodat někomu produkt nebo službu? Ale prosím vás.
Nenapadají mě epičtější výlohy než všechny ty surrealistické skvosty, kterým dávala vzniknout Leïla Menchari pro pařížský butik Hermès na Faubourg Saint-Honoré č. 24. Nevystavovala jimi – vyprávěla. Její přístup skvěle vystihuje poznámka, kterou napsala Jeanu-Louisi Dumasovi: „Pokouším se uchovat si vize, které člověku dovede vnuknout jen síla snů. Překonávat hranice racionálna, jít za to, co oko vidí.“
Při procházce Prahou jsem se pokusil najít takové výlohy, které by se mnou hnuly, a několik jsem jich skutečně našel. Pochopitelně není možné zachytit jejich kouzlo fotoaparátem. Je potřeba kolem nich projít, být jimi lapen, abyste je mohli plně docenit. Přesto nabízím následující tipy jako takového malého průvodce za místní krásou.
Foto: Jakub Straka
Za výjimečností totiž nemusíte nutně odcestovat do Paříže. Stačí zajít třeba na Pařížskou 12, kde sídlí pražský butik Hermès. Za jeho aktuálními výlohami opět stojí Marek Cpin. Značka v minulosti spolupracovala i s dalšími lokálními tvůrci, například se studenty Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, s kreativním duem Štěpánková & Kladošová, anebo se skupinou OKOLO. Lokální aspekt výloh je sympatický, ale je to především právě ona dovednost vyprávět, díky čemu vynikají.
Foto: Jakub Straka
Cestou se zastavte také u výlohy Dior (Pařížská 4), pod níž je podepsaný umělec Marco Lodola, jeden ze zakladatelů skupiny Nuovo futurismo, která se snaží povýšit modernitu tím, že se inspiruje historickou avantgardou. Jeho vliv kromě výlohy naleznete také v podzimní kolekci značky.
Foto: Jakub Straka
Následně vám doporučuju projít přes Staroměstské náměstí, Celetnou k Prašné bráně a pak na adresu Na Příkopě 22, kde se nachází prodejna IQOS. Výlohu plnou zeleně pro ni vytvořil Zdeněk Vacek. Jde o originální oslavu aktuální limitované edice IQOS v barvě Moonlight Silver. „Miluju práci s květinami, bezmála tři roky vytvářím květinové instalace do vybraných butiků. A protože jsem megaloman, troufl jsem si vytvořit živou instalaci přímo ve výloze značky. Chtěl jsem, aby výloha a světelné boxy vypadaly, že jsou součástí butiku odjakživa a souzní s duchem značky,“ pověděl mi v rozhovoru, který si už ve čtvrtek můžete přečíst v novém vydání Vogue. „Taky díky tomu můžu oficiálně zdrhat ze studia a chodit pěšky výlohu zalévat.“
Foto: Jakub Straka
Další z pražských výloh, pro které mám slabost, se nachází na Krocínově 5 a patří knihkupectví a umělecké galerii Kavka. Trochu jsem se zdráhal ji zahrnout do výběru, protože stejně jako třeba v případě Provaznictví Újezd (Vítězná 10) nejde ani tak o výlohu, jako spíš o instalaci sortimentu, který je skrze ni vidět uvnitř, a o architekturu, co mi zrychluje tep. Ale proč ne? Jsem výlohou upoután? Cítím se díky ní vtažen do jiného světa? Jsem. A cítím. Voilà.
Nakonec nemohu opomenout ani výlohu showroomu/ateliéru ilustrátora Michala Bačáka. Najdete ho na Letné, a to v Heřmanově 33. Stejně jako Michal při osobním setkání, také jeho dílo přes sklo výlohy vyzařuje pozitivní energii a dává vám alespoň na moment snít.
Foto: Martin Vasa
S výlohami je to totiž jako s tím brunchem. Můžeme je klidně ignorovat, chodit kolem nich, jako by ani neexistovaly, ale pokud jsou skutečně dobré, stejně jim neodoláte. A pak už je úplně jedno, jak jim budete říkat. Pokud jde o mě, výloha může být klidně jakousi malou galerií nebo malým divadlem.