Na focení modelkám říká, jak se mají hýbat

Tančit začal v osmi. Balet, step, moderní tanec. Trvalo deset let, než se z hobby stala profese, jenže tanec nejen miloval, byl jím přímo posedlý. Nechtěl jen tančit, chtěl pohyb vytvářet, určovat ho. Přičtěte studium historie módy a designu na London College of Fashion a dostanete, co je třeba k tomu vykonávat jeho profesi. Ryan Chappell dnes při tvorbě fashion stories, přehlídek, kampaní, filmů, videí i živých představení radí, jak by se umělci měli před objektivem hýbat.

Většinou jde o hodně improvizace a intuice, protože je nejprve důležité zjistit, jak s lidmi a jejich osobností pracovat. Každý shoot je jiný, má jiného fotografa, jiného stylistu, jiné looky, jinou scénografii a samozřejmě také jinou modelku, která má tím pádem jiný pohled na věc a přístup, takže jde o velice reaktivní a spontánní práci. Vždy připravuju mood board, o kterém se před focením bavím s fotografem, abych se ujistil, že jsme na stejné vlně. Myslím, že dobrý ředitel pohybu je jako intuitivní motýl, co přilétá ve správnou chvíli a zároveň si uvědomuje, kdy do procesu nezasahovat.

Byl to skvělý shot a pracovat s Grace Hartzel a tak úžasným kreativním týmem bylo neskutečné. Rád se na věci dívám z jiných úhlů a vždy mě zajímá, jak se dá napodobit tanec, aniž by se používala klišé, takže focení pro československou Vogue s tématem Labutí jezero pro mě byla docela výzva. Mou vizí bylo přidat téhle ikonické klasice na vrstvách a elementech syrovosti, vzít něco tak velmi elegantního a slavného a dekonstruovat to.

Ideální by bylo poznat ji dopředu, ale dnes je vše rychlé a zběsilé a jenom vzácně je na to čas. Někdy tak musím pátrat na internetu po její předchozí práci, abych měl aspoň představu, co dovede. Je to nicméně o tom navázat s ní vztah při první možné příležitosti v den focení, postarat se o to, aby se cítila pohodlně, a mohl jsem tak z ní na place dostat to nejlepší.

To záleží. Může to být obtížnější, protože velké talenty mívají image, s níž se musí pracovat, ale někdy jsou zase hvězdy nakloněné tomu být zachycené jinak.

Nemám jednu oblíbenou… Myslím, že práce, do kterých jsem vždy nejvíce zamilovaný, mají jednu společnou ingredienci, a to jsou úžasní lidé. To vždy dává vzniknout rytmu a atmosféře, která je dynamická a nápaditá, je skvělé být součástí takového procesu.

Já osobně miluju ruce. Myslím, že vyprávějí příběhy a napovídají, jaký člověk je. Aby vypadaly krásně, mi nikdy nepřišlo jako těžký úkol. Řekl bych, že chodidla jsou větší problém.

Skvělá otázka! Ale podle mě na ni neexistuje jednoznačná odpověď. To je jako říkat, že některá barva nevypadá dobře na nikom. Nemožné. Někdy používám své podivné pózy a gesta, která by snadno mohla být považována za ošklivá, ale v kontextu dávají sledovateli možnost vnímat něco jako krásné.

Napadají mě tyto: