Man

Kravata – daleko víc než jen doplněk

Máte za to, že kravata není ničím jiným než povinností mužů, co své dny tráví více či méně nedobrovolně v obleku? Nejvyšší čas svůj postoj přehodnotit.
Je ještě ráno. Butik Hermès na Pařížské 12 sotva otevřel oči, jeho dveře mě svým prvním zívnutím vpouští dovnitř. Procházím kolem vůní. Většinu z nich důvěrně znám, některé pro mě mají zvláštní význam. Épice Marine, jedna z mých nejmilejších, svěží a slaná jako dny strávené u moře. Anebo Eau de Rhubarbe Éclarlate, ta je zase sladká jako letní prázdniny strávené na zahradě u babičky. Prudce osvěžující Citron Noir mi vždycky bude připomínat začátky československé Vogue a omamná Terre d’Hermès, můj vůbec první parfém, zase léta na vysoké. Doteď si vzpomínám, jak jsem ho zde před více než deseti lety vybíral. V neposlední řadě pak Myrrhe Églantine, kterou mám shodou okolností na sobě dnes. Voní po divoké růži – růži tak divoké a nezkrotné, že když ji utrhnete, okamžitě opadá a vám nezbyde nic než její ostré trny. Mohl bych pokračovat. Dnes jsem tu ale kvůli něčemu jinému. Něčemu, co mě popravdě řečeno nikdy příliš nevzrušovalo. Kvůli kravatám.
Foto: Tom Johnson pro Hermès
Foto: Tom Johnson pro Hermès
Foto: Tom Johnson pro Hermès
Jestlipak víte, jak se stalo, že tenhle tradiční dům začal prodávat kravaty? Součástí jeho nabídky nebyly vždy. Staly se jí až koncem čtyřicátých let, kdy už to manažer butiku v Cannes nevydržel a musel informovat pařížské vedení o tom, že se na kravaty každý den někdo ptá. Nedaleko totiž leželo casino, do něhož vás bez kravaty jednoduše nepustili. Byla součástí přísně hlídaného dress codu. Paříž zprvu odolávala. Důvod jí nepřipadal dost pádný. Pak ale obměkla a na zkoušku pár modelů výhradně pro butik v Cannes vyrobila. Jen se po nich zaprášilo. Tím se začala psát tahle nová kapitola Hermès.
Dnes má kravaty na starosti Christophe Goineau, který do značky nastoupil už roku 1987, v pouhých jednadvaceti letech. Působil jako manažer pánského hedvábí a před devíti lety se stal jeho kreativním ředitelem.
Nosit kravatu je dnes potěšením, ne povinností.
Kravatu Hermès, na rozdíl od vůní, nemám jedinou. Nenosím ani oblek, natož abych musel nosit kravatu, říkal jsem si vždycky. A v tom je nejspíš ta potíž. Kravata už dávno není něčím, co by někdo vyloženě musel nosit. „Kravata je potěšením, ne povinností,“ vysvětlí mi později Christophe během rozhovoru. Během let, co drží otěže, se kolekce rozrostla co do materiálů, tvarů i barev. „Nyní se nacházíme v zajímavém momentu, velice kreativním a neomezeném. Kravaty totiž mohou být zábavné, mohou být formální, elegantní, anebo mohou představovat jen způsob, jak si dodat trochu barvy.“
Nakolik univerzální umí být, prozkoumávám vzápětí. Zavírají se za mnou dveře zkušební kabinky a hry bez hranic mohou začít. Design kravat přímo vybízí k tomu, abyste s nimi experimentovali. Oblékám si je všelijak. Nejvíc mě baví místo opasku. Prohlížím se v zrcadle a uvažuju, jak by asi reagoval Christophe, kdyby mě viděl. Možná by mi kravatu pomohl uvázat a utáhnout. A možná, možná by mi ji utáhl a pak mě na ní rovnou uškrtil…
Foto: Archiv Martina Váši
Foto: Archiv Martina Váši
Foto: Archiv Martina Váši
„Mně dělá velkou radost vidět mladého klienta, jak kravatu nosí netradičně, klidně i přes polo triko. Kravata je univerzální a hravý doplněk. Ačkoliv slovo doplněk používám nerad. Jako by označovalo něco, na čem moc nezáleží. Pánská kravata je přitom mnohdy tou nejdůležitější součástí šatníku. Když ji máte na sobě, nachází se v samém centru vašeho těla, je to ten nejvíce viditelný element.“
Christophe se při práci inspiruje všude, ale nejraději tráví čas v krásných a bohatých archivech značky. „To je pokaždé radostná chvíle, kdy mohu docenit eleganci a smysl pro detail, kterými je tento dům známý. Je to inspirativní a je to zároveň taky výzva.“
Důležitější než to, co se zrovna nosí, je pro něj „l’air du temps“, jak Francouzi označují ducha doby. Díky tomu jsou kravaty Hermès tak jedinečné a nadčasové. S Véronique Nichanian, uměleckou ředitelkou pánského oddělení, dovedou celé hodiny diskutovat o tom, co a jak nechají udělat. Nejprve design, pak materiál a tvar, a nakonec přichází na řadu barvení. „Čím dál víc věřím, že barvení je v případě textilních doplňků nejdůležitějším procesem a klíčem k úspěchu. V našich dílnách v Lyonu máme tisíce receptur. Kombinací je nekonečno.“
Důkaz, že extra pečlivost nese ovoce? Jak jsem v kabince butiku stál, před sebou pověšené desítky kravat, připadal jsem si jako dítě před pick’n’mixem. Chtěl jsem všechny, nejlépe naráz.
Nesouhlasím s tvrzením, že pro muže jsou barevné ponožky tím, čím jsou šperky pro ženy, ale klidně se podepíšu pod to, že kravata Hermès ano. Poví o vás totiž přinejmenším hned dvě zásadní věci: že máte dobrý vkus a smysl pro humor. A to je daleko, daleko víc, než si většina doplňků může přát.