Odebírejte novinky Vogue

Obálka aktuálního čísla
Vogue CS do schránky. Poštovné zdarma.
Napište, co hledáte
Trendy

 Je OK nosit v téhle době maskáče a army módu?

Jana Patočková4. 7. 2025
Je v současném politickém klimatu v pořádku oblékat se do maskáčů? Já si myslím, že ne. Ale zkusím vám přiblížit, proč je módní trend kamufláže pár let na vzestupu.
Autor: Launchmetrics
Foto: Launchmetrics
Jsou oděvy, které jsou ze své podstaty nabité významy. Každý kus oblečení, který máte zrovna na sobě, skrývá nějakou historii, má svůj kontext a oplývá významy. Móda je totiž jazyk a některé módní kousky jsou významově nabitější a třaskavější než jiné. I proto se v módních kruzích nedávno zvedlo téma maskáčových vzorů a army módy
Móda je jazyk. Každý kus oblečení nese svůj význam."
Debatu rozvířil článek Vanessy Friedman, která je už více než deset let hlavní módní kritičkou a komentátorkou The New York Times. V článku Friedman odpovídá na dotaz čtenářky, jestli je OK nosit maskáče. Maskáčových vzorů prý teď vídá v módě hodně, ale přesto jí nedá spát myšlenka, jestli je to v aktuálním společenském klimatu plného válek v pořádku. Na sociální síti X (bývalý Twitter) jsem zahlédla screenshot hlavní otázky z článku, tedy „Camo: ne, nebo ano?“ s jednoduchým komentářem: ne. Nosit maskáče momentálně není OK. Podle Friedman ovšem záleží na tom, co chcete svým oblečením vyjádřit. I tak je ovšem k nošení maskáčových kousků spíše skeptická.

Hlavně vojna, někdy mír

Maskovací vzory jsou z podstaty spojené s armádou nebo s lovem. Maskáčové vzory sice dělíme na vojenské a lovecké, ale jejich vývoj je vždy spjatý s válečnou mašinérií. Zhruba do 20. století nosily armády převážně barevné uniformy. S rozvojem technologií, které boj muže proti muži umožnily změnit v boj více na dálku, ovšem výrazná barva uniformy znamenala problém. Vojáci postupně začali přecházet do tzv. kamufláže. Ta nejprve sloužila především k ukrývání vojenské techniky a lokací, postupně se do ní vojáci kompletně převlékli vůbec poprvé během 1. světové války.
Do 20. století nosily armády barevné uniformy, aby se lišily."
Žijeme ve smutném světě, protože války vždy znamenají nejen destrukci, ale i technologický pokrok. To se týká i odívání. Maskáčové vzory jsou tak dědictvím nejrůznějších válek v roztodivných podmínkách, například v poušti, v lese, ve skalách... 
Co se týče lovecké kamufláže, sahá tato praktika už do starověku. Na ukrytí a splynutí s prostředím se používaly listy, větve nebo bahno. Ve dvacátém století vznikající roztodivné typy maskáčů z nejrůznějších materiálů do různých podmínek. Lov a válka si zde podávají ruce a co bylo ve válce vyvinuto, mohlo dále sloužit i jinak. 
Právě lovecké camo se objevuje v posledních letech v módě, a to jak na přehlídkách, tak i ve „spodních proudech“, které do módy probublávají z ulice. V roce 2022 se camo objevilo například na podzimní přehlídce značky Marine Serre nebo na kšiltovkách alternativního brandu God’s Favorite. V kolekcích na sezonu podzim–zima 2025/2026 se vzor kamufláže vyskytl třeba u značky Philipp Plein nebo Fracomina. Postupné zařazování maskáčových vzorů zpět mezi trendy souvisí také se vzestupem a oblibou estetiky Y2K, tedy módy inspirované začátkem milénia. Tehdy právě maskáčové vzory patřily mezi ty vůbec nejpopulárnější, nosila je Paris Hilton i Lindsey Lohan a našly by se v repertoáru i značek jako Von Dutch.
Paris Hilton ve vojenské bundě a kšiltovce Von Dutch, 2003
Foto: Alamy Stock Photo
Paris Hilton ve vojenské bundě a kšiltovce Von Dutch, 2003

Znamení nejisté, paranoidní doby

Maskovací vzory a oděvní součásti primárně spojené s armádou se mimo původní kontext poprvé začínají viditelně a cíleně objevovat v kontrakulturním hnutí od šedesátých let. Šlo o oblíbený oděvní motiv protestujících proti válce ve Vietnamu, o symbol rebelství, volání po míru a vztyčený prostředníček válečenému tažení. Maskáčové vzory v té době nosili Jimi Hendrix nebo Janis Joplin. Později se ale objevují i v hiphopové kultuře, street stylu a v módních trendech. 
Obliba maskáčů v módě svědčí, že žijeme v nejistých dobách."
Podle Sarah Scaturro, hlavní restaurátorky Cleveland Museum of Art, která se ve své diplomové práci věnovala historii kamufláže v módě, má tento vzor tendenci vyskytovat se mimo vojenský kontext v časech politické nejistoty. Sem patří válka ve Vietnamu nebo konec devadesátých let a začátek milénia, kdy se v USA řešily pochybnosti kolem prezidentské volby George W. Bushe. „Aktuální revival maskáčů ukazuje na to, že žijeme v nejistých časech. Nikdo neví, co nás čeká,“ vysvětlila Scaturro pro Guardian.

Demokratizace i boj o přežití

Podle Isabel Slone, novinářky The Guardian, „reflektovalo v roce 2024 lovecké camo vzrůstající kulturu individualismu a touhu obrnit se tváří v tvář velkým nejistotám. Oproti tomu vojenská kamufláž může znamenat buď přímou kritiku aktuálních válečných tažení, nebo důvěru v ně.“ 
Za zmínku stojí také propojení kamufláže s lidovou představou demokratizace módy – stejné maskovací vzory i materiály, které vidíte na módní přehlídce, můžete snadno za zlomek ceny pořídit v army shopu nebo v řetězci s rychlou módou. Vzestup trendu camo tak hraje do karet i vzestupu politického populismu, v němž politici sázejí na ztotožnitelnou „lidovost" a odvrhnutí takzvaných elit.
Maskáčový trend funguje i ve spojení s loveckou kulturou jako symbol jisté až libertariánské soběstačnosti a individualistických snah o přežití. „Když začne trendovat look inspirovaný stylem a výbavou lidí, kteří se připravují na přežití v extrémních podmínkách, značí to, že jako společnost prožíváme úzkost,“ komentuje pro Guardian odborná asistentka Luisa Rogers z Northumbria University. Úzkost a nejistota jsou rozhodně pocity, které se všeobecně do společenských nálad propisují. Mladá generace se nejen u nás potýká s nedostupností bydlení, ale sužuje ji i predikce klimatických katastrof a samozřejmě i myšlenky na třetí světovou.
Když se do módy dostane look někoho, kdo se připravuje na přežití, značí to úzkost."
„Ať už chcete camo nosit z jakéhokoli důvodu, třeba jako zábavné ohlédnutí se za Y2K trendem, kdy byla středobodem Britney Spears v bokových maskáčích, nebo jako ironický protiválečný statement tak, jako se to dělalo kdysi, lze to zvenku číst jako provokaci. Jako symbol sympatií ať už k armádě, nebo k těm, kteří proti ní protestují. A ať chcete, nebo ne, stanete se možná součástí problému,“ odpovídá v závěru svého textu Friedman. 
„Pokud vám tedy opravdu jde o doručení jasného poselství, určitě maskáče noste. Mějte ovšem oči na stopkách a vězte, že vaše okolí to může dráždit. Možná je to otravné. Koneckonců, pokud něco rádi nosíte, mělo by snad být vaší povinností přemýšlet nad tím, jak to působí na ostatní? Ale taková je realita. Móda je politická a jak moc to vnímáte, to už nechám na vás,“ zakončuje Friedman pro The New York Times. Já osobně bych se vojenských referencí a maskáčů aktuálně spíše vyvarovala, minimálně z úcty k zavražděným v Gaze nebo na Ukrajině.