Malé černé slaví 100 let. Módní expertky doporučují šaty, které zachrání každou situaci

Ten příběh všichni dobře známe: Coco Chanel se vzepřela dobovým konvencím a navrhla ikonicky jednoduché černé šaty. Černá barva, do té doby považovaná výhradně za barvu smutku, dostala rázem zcela nový význam. Magazín americké Vogue je v roce 1926 díky nevídané dostupnosti této rodící se klasiky označil za ford mezi šaty a tím se zrodil fenomén Little Black Dress (LBD), česky zkrátka malé černé. „Jednoho dne se malé černé šaty stanou uniformou pro všechny ženy s vytříbeným vkusem,“ prohlásila tehdy Coco Chanel. A měla samozřejmě naprostou pravdu.

Od té doby spatřil světlo světa nespočet iterací tohoto módního základu šatníku. K těm vůbec nejznámějším patří nesmrtelný model značky Givenchy, který ve filmu Snídaně u Tiffanyho (1961) proslavila Audrey Hepburn, nebo nezapomenutelné „šaty na pomstu“ (revenge dress) od návrhářky Christiny Stambolian, které v roce 1994 oblékla princezna Diana. Malé černé šaty vždy sloužily jako dokonalé plátno pro osobní styl. Jejich přirozená jednoduchost a jedinečná chameleonská schopnost přizpůsobit se situaci přiměly snad každého světového designéra, aby tomuto univerzálnímu kousku vtiskl svůj rukopis, a každou módní ikonu, aby si ho přizpůsobila k obrazu svému.

Vzhledem k tomu, že malé černé šaty letos slaví jubilejní 100. narozeniny, oslovili jsme pět módních expertek spolupracujících s britským vydáním Vogue. Zeptali jsme se jich na nekonečnou cestu za nalezením těch „pravých“ LBD a na to, proč si tento zdánlivě nenápadný, ale naprosto zásadní kousek dodnes udržuje tak obrovský vliv na celý módní průmysl.

„Přála bych si mít malé černé, které bych milovala. Takové, které bych vytáhla v nouzi nebo si je brala vždycky s sebou, ať bych jela kamkoliv. Byla by to moje spolehlivá záchrana, která by mě uchránila před hrůzou z toho, že budu vypadat příliš nastrojeně nebo naopak nedostatečně upraveně na nějaké party na poslední chvíli nebo na svatbě, o které jsem věděla celou věčnost, ale nikdy se nedokopala k přípravám. Představuji si, že by střihem vypadaly poměrně devadesátkově: špagetová ramínka, rovný střih končící u kolen, z nepružné hedvábné látky s jen nepatrným leskem. Možná by měly nahoře proužek krajky, jediný ústupek frivolnosti. Takové šaty, ve kterých by se princezna Diana mohla pomstít. Sexy, důrazné, ale střídmé a rozumné. Malé černé, které vyzařují energii vůdkyně, ale lidi neodradí. Vypadala bych v nich ‚v pohodě‘ a nenáročně, nepodbízely by se mužskému pohledu. Byla bych pyšná na svůj minimalistický šatník, kde by vedle malých černých visel jeden barevný kardigan, perfektní bílé tričko, nějaké staré levisky a černé trojúhelníkové bikiny. ‚To jsem já!‘ řekla bych a rozrazila dveře šatníku s rukou napřaženou do strany, jako když kouzelník představuje svou okouzlující asistentku. Takové šaty ale nevlastním a nejsem si jistá, jestli vůbec někdo. Asi se pokusím si takové vyrobit.“

„V podstatě jsem celou svou estetickou identitu postavila na malých černých šatech, takže vybrat ty nejoblíbenější je nemožný úkol; v průběhu let jsem jejich status nezbytnosti vzala možná až příliš doslova. Popravdě neexistuje místo, kam bych si nějaké malé černé nemohla vzít. Mám pouzdrový přiléhavý pletený model od Alaïa, jehož délku lze upravovat a který na sebe mohu natáhnout pro jakoukoliv příležitost, od prohlídky památek v Egyptě až po týden módy. Vlastním asymetrický úplet od Ricka Owense, jehož střih mi dovoluje sedět obkročmo na koni nebo čtyřkolce, a stejně tak ho sladit s jehlovými podpatky na koktejl. A mám taky malé šaty od Balenciagy se strukturovanými rameny, které jsou dost krátké, takže si je i můžu zastrčit do kalhot, pokud se mi zlíbí. Mými favority jsou ty, které se dají přizpůsobit každému scénáři. Jejich látka nesmí být příliš choulostivá, takže přežijí jakoukoliv příležitost, a musejí mi poskytnou spolehlivou volbu ve chvílích, kdy jsem v koncích a nevím, co na sebe. Děkuji Chanelu, bez něj bych byla naprosto ztracená.“

„Dobré malé černé jsou pro váš šatník tím, čím je černá tužka pro vaše oči – okamžitě se postarají o to, abyste byla připravená. A nepotřebujete jich moc: stačí pouhých pár kusů. Hlavně mi ale slibte, že je nebudete označovat za ‚základ šatníku‘. Pamatujte, že malé černé šaty se nosí pro utvrzení příležitosti. To L (od ‚little‘, tedy malé) odkazuje na přenosnost, musí být tedy jen tak objemné, abyste si je dokázala zabalit do kabelky. Se svými malými černými, kterým říkám Kate, jsem se seznámila v roce 2014. Jedná se o minišaty lemované peřím marabu, které navrhla Kate Moss pro Topshop jako repliku šatů, jež měla na sobě na filmovém festivalu v Cannes v roce 1998. Koupila jsem je rovnou z věšáku ve vlajkové prodejně na Oxford Circus (patrně v pracovní době, kdy jsem měla sedět u svého stolu) a rovnou pelášila ke krejčímu na Savile Row, abych je nechala jen velmi nepatrně upravit v pase. Lem je krátký, ale přesto tak nějak slušný. Moje šaty Kate mají až neuvěřitelně přesně stejnou délku jako ty slavné Dianiny šaty na pomstu. V roce 2018 jsem v časopise Vogue popsala malé černé jako ‚veterány zlomených srdcí a talismany pro nové romance‘. V tomhle ohledu mě moje šaty nikdy nezklamaly. Ale malé černé zkrátka takové jsou – jako starý přítel, který vás přemluví, abyste s ním vyrazila večer ven, i když jste původně nechtěla, protože jste příliš unavená. Poznámka: Nikdy nejste příliš unavená.“

„Moje kamarádka mi poslala odkaz na tyhle extrémně podhodnocené šaty z kůže a krajky z kolekce Saint Laurent podzim–zima 2013. Fotografie prodejkyně ukazovaly, že jí bylo asi 16 let a pravděpodobně se prohrabávala v matčině šatníku a rozprodávala její věci, aby si koupila figurku Labubu. Neexistuje výlet, na který bych si tyhle šaty nesbalila. Měla jsem je na sobě na koktejlech, na pohřbech i na těch nejbanálnějších akcích, se změnou bot totiž naprosto promění svůj význam. Užívám si ten nesoulad límečku typu Peter Pan a kožené mašle. Jemnost krajky odhalující prsa. Když je nosím bez pásku, vypadají, jako by mi byly příliš velké, díky čemuž jsou ještě lichotivější.“

„Na malých černých šatech miluji to, že se v nich okamžitě cítíte sebevědomě a sexy. Tento model od Nensi Dojaka splňuje všechny tyto požadavky, ale zároveň zůstává stále elegantní. Miluji všechny ty sugestivní průstřihy a konstrukci. Koupila jsem si je ve výprodeji vzorků u Nensi. Vzala jsem si je ven na večeři, protančila v nich celou noc – jednoduše se díky nim cítím sebejistě a připravená se bavit.“